ČNB schválila nový postup pro držbu zlatých zásob, jehož cílem je udržet objem zlata na určité úrovni. „Nákup zlata za tímto účelem má zajistit hladkou emisi zlatých pamětních mincí a do budoucna případně umožnit plnit závazky spojené se vstupem České republiky do Evropské měnové unie (převedení alikvótního množství zlata do kapitálu ECB). Podíl zlata na celkových devizových rezervách ČNB však zůstane i nadále nízký, protože ČNB tuto komoditu dlouhodobě nepovažuje za optimální nástroj pro devizové rezervy moderních centrálních bank,“ uvedla mluvčí centrální banky Markéty Fišerové.
Tak zvaný Zlatý index, který vyjadřuje poměr mezi sedmdesátitunovým zlatým pokladem při vzniku samostatné České republiky a aktuálním stavem zlata v devizových rezervách ČNB, tak podle výpočtů analytiků webu Zlato.cz meziměsíčně povyskočil z hodnoty 11,2 na 12,9 procenta.
„To, že centrální banka zvýšila své zlaté devizové rezervy o 39 tisíc uncí (1 213 kilogramů), je dobrou a navýsost důležitou zprávou,“ uvedl ředitel společnosti Zlato David Marášek. Světová rada pro zlato (World Gold Council) považuje podle něj nákupy nebo prodeje zlata, které přesáhnou v jednom měsíci jednu tunu, za ‚význačné‘.
KOMENTÁŘ: Česko se závratným tempem zbavuje svého zlata. Velká chyba |
„ČNB v tomto tisíciletí až dosud zlato do svých devizových rezerv nikdy nenakoupila. Pořízení 1,2 tuny zlata představuje meziměsíčně patnáctiprocentní nárůst a zásoby zlata v centrální bance se tak vrátily na úroveň ze srpna 2018,“ upozornil.
„Navyšování zlatých zásob ČNB je chvályhodný krok, zejména vzhledem k nejistotě na světových trzích,“ řekl analytik obchodníka se zlatem Golden Gate CZ Marek Brávník.
Mrzutý je podle něj ovšem fakt, že se ČNB nechová jako řádný hospodář či alespoň jako řádný investor. „Desítky tun zlata totiž ČNB prodala v době, kdy měla nakupovat. Koncem 90. let utržila ČNB za rozprodej zlatých rezerv 16 miliard korun. Pokud by stejné množství prodávala dnes, dostala by přes 70 miliard korun,“ dodal.
Chování odpovídá situaci
Červnová akvizice zlata do sejfů ČNB odpovídá podle Maráška aktuálním trendům chování centrálních bank. Ty totiž letos zlato mnohem více nakupují, než prodávají, přestože jeho cena atakuje hranici 1 800 dolarů za unci. Za prvních pět měsíců roku podle údajů Mezinárodního měnového fondu centrální banky nakoupily přes 206 tun zlata a současně 62 tuny prodaly.
Marášek současně doufá, že ČNB bude s rozšiřováním množství zlata v devizových rezervách pokračovat alespoň ke třem procentům, což je metodikou MMF doporučený podíl zlata v celkové výši devizových rezerv centrálních bank.
Zatímco loňských a předloňských nákupů zlata centrálními bankami Polska (126 tun) a Maďarska (více než 30 tun) si kvůli jejich objemům nešlo nevšimnout, ze statistik WGC je podle něj zřejmé, že během posledních let rozšiřují zlaté poklady i další evropské státy.
| 1. Venezuela | 82,3 |
|---|---|
| 2. USA | 78,9 |
| 3. Portugalsko | 77,4 |
| 4. Německo | 75 |
| 5. Nizozemsko | 71,5 |
| 6. Itálie | 70,5 |
| 7. Kazachstán | 68,4 |
| 8. Kypr | 67,6 |
| 9. Řecko | 65,6 |
| 10. Francie | 65 |
