Zlevnění peněz prošlo jen těsně

  • 6
Jediný hlas rozhodl na konci ledna o rekordním snížení úrokových sazeb v Česku. V bankovní radě České národní banky pro pokles úroků a tím i zlevnění úvěrů hlasovali čtyři, proti byli tři bankéři. Překvapivé rozhodnutí centrální banky poslalo základní úrokovou míru pod úroveň eurozóny.KOMENTÁŘ ATLANTIK FT ČTĚTE ZDE

Banka přiznala, že jí revidovaná data z Českého statistického úřadu donutila změnit pohled na vývoj české ekonomiky k lepšímu. Odhaduje, že HDP by letos měl vzrůst o 2,2 až 3,5 procenta, příští rok v průměru o 3,5 procenta.

Více o snížení úrokových sazeb ČTĚTE ZDE

 

 

"Bez ohledu na revizi dat jsou měnověpolitické nástroje nastaveny s ohledem na pokračující desinflační proces adekvátně," konstatovala ale bankovní rada.

Navíc bankéři zohlednili nízkou inflaci, která se v lednu podle očekávání dostala poprvé v samostatné historii České republiky do záporných hodnot. Více ZDE.

Centrální banka nevylučuje, že letos opět nesplní svůj inflační cíl, protože se teprve v první polovině příštího roku dostane na jeho spodní okraj.

"Bankovní rada se shodla na tom, že v současné době se nevyskytují a v horizontu měnové transmise se zřejmě nebudou vyskytovat nadměrné inflační tlaky," uvádí zápis.

Rizika vidí ČNB v dopadu dosud přesně nestanovené reformy veřejných financí. "Pro centrální banku je nyní velmi obtížné odhadovat zaměření budoucí fiskální reformy a tedy i její dopady," píše se v zápisu.

To by podle centrální banky mohlo vést spíš k úvahám o vyšších úrocích a přísnější politice. Stabilitu by mohlo narušit také prudké zdražení ropy. Více ZDE.

Významným rizikem pro růst inflace jsou také mzdové požadavky odborů, které přes zápornou inflaci stále požadují až sedmiprocentní růst mezd. ČNB jej považuje za neadekvátní.