Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: MAFRA

Dodavatelé plynu konečně zlevňují. Mohli by však víc, naznačují burzy

  • 54
Největší dodavatelé plynu se rvou o to, kdo lidem zlevní víc. Společnost RWE snižuje ceny letos už podruhé, nyní o 10 procent. Pražská plynárenská upraví ceny směrem dolů o 11 procent. Lidem, kteří plynem topí, to může přinést roční úsporu v řádu tisíců korun. Zlevnění však mělo přijít dřív a mohlo být výraznější.

Pokles cen pro domácnosti přichází pozdě. Nové ceníky budou platit až od začátku května, na konci topné sezony. A navíc na burzách zlevnil plyn mnohem výrazněji: oproti začátku roku 2015 jsou nyní ceny zhruba poloviční. Výrazně zlevnily i dodávky od ruského Gazpromu.

Ušetřete za plyn a získejte odměnu

Ilustrační snímek

Zemního plynu je na trzích nadbytek mimo jiné kvůli teplejším evropským zimám v posledních letech či americkému plynu z břidlic. Ceny sráží levná ropa a zvýšený dovoz zkapalněného zemního plynu do Evropy. Těžaři navíc nespěchají se snižováním produkce, takže ceny na burzách se ještě nějakou dobu budou držet nízko.

Není však jisté, zda z toho budou výrazně profitovat také tuzemští odběratelé. „Někteří dodavatelé snížili ceny výrazně, jiní ne. Jsou mezi nimi velké rozdíly,“ říká Vladimír Štěpán z poradenské společnosti ENAS. Ti velcí obvykle patří spíše k těm dražším.

Zlevňujeme dost, říkají prodejci

Prodejci se hájí, že domácnostem snižují ceny dostatečně. „Každý zodpovědný dodavatel nakupuje pro své zákazníky s až dvouletým předstihem, aby pokryl veškerá budoucí rizika, která jsou s dodávkami spojena,“ říká mluvčí RWE Martin Chalupský. Aktuální nákupní cena se podle něj projevuje v cenách pro domácnosti postupně v delším časovém horizontu.

Do cen se promítá například nutnost udržovat rezervy plynu v zásobnících, pokud vypadnou dodávky ze zahraničí. Plyn v tuzemsku prodražují rovněž zásahy centrální banky k udržování slabé koruny, domácí prodejci totiž obvykle nakupují plyn v eurech.

Na ceny pro domácnosti si nicméně chtějí posvítit úřady. Šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková už před časem podala podnět k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, aby ceníky plynařů prověřil. A aby prošetřil, zda mezi sebou plynaři neuzavírají nepovolené dohody, které by bránily výraznějšímu poklesu cen. S tímto krokem souhlasí i ministr průmyslu Jan Mládek.

Slovenská cesta regulace

Opatrně se začíná mluvit také o možné regulaci, pokud by soutěž na trhu, kde se nyní pohybuje zhruba 70 obchodníků, nefungovala. Česko přitom liberalizovalo trh s plynem teprve od roku 2007.

Podle Mládka je však regulace krajním řešením. A to i když v minulosti prohlásil, že slovenský způsob regulace brání tomu, aby zákazníci platili za plyn nepřiměřeně vysoké ceny.

„Žádný konkrétní návrh na zavedení regulace cen plynu zatím neevidujeme,“ říká mluvčí ministerstva průmyslu František Kotrba. Současný zákon podle něj obsahuje postupy, jak situaci prověřit a přijmout nápravná opatření. „Teprve pokud by tento postup nefungoval, by bylo vhodné přemýšlet o možné změně způsobu regulace cen plynu, která by si vyžádala změnu energetického zákona,“ prohlašuje Kotrba.

Obchodníci před zavedením jakékoliv regulace varují. „V dlouhodobém horizontu poškozuje zavedení regulace zájmy zákazníků. Ti mají naopak těžit ze stálé soutěže obchodníků, tedy konkurenčního boje,“ míní Chalupský. Ceny pro konečné zákazníky jsou podle něj srovnatelné s Polskem a Slovenskem a pod úrovní cen na Západě.

Jako zajatci plynařů

Podle lidí z oboru však není hlavní problém v cenách samotných, ale spíše ve smlouvách na dobu určitou. V některých případech poutají zákazníky k jednomu dodavateli na tři roky i více.

„Je jich v současnosti výrazná většina a brání změně dodavatele. Právě proto trh přestává fungovat. Ti, co mají smlouvy na dobu určitou, mají obvykle vyšší ceny plynu, někdy i výrazně,“ říká Štěpán. A dodavatele nic nenutí k tomu, aby ceny dále snižoval. Vědí, že své zákazníky mají „jisté“.

Čeští plynaři se nyní snaží přesvědčit veřejnost, že jejich produkt je v porovnání s uhlím či dřevem výhodnější a zároveň šetrnější k životnímu prostředí. Štěpán však upozorňuje, že svým chováním této komoditě spíše škodí.

„Výsledkem je i snížená konkurenceschopnost plynu v době, kdy se bojuje proti fosilním palivům. Dodavatelé si neuvědomují, že dlouhodobě riskují ztrátu důvěry odběratelů. Preferují okamžitý zisk,“ míní Štěpán.