To je výsledkem operace, po které se město stalo největším věřitelem zkrachovalého Svitu. Radnici se totiž od ministerstva financí podařilo odkoupit pohledávky a část akcií Svitu. Za dluhy ve výši téměř šesti miliard zaplatila minulý týden 180 milionů korun.
"Budovy v části areálu jsou pod zástavami města. Tím se stáváme velkým hráčem na této scéně," uvedl v pondělí náměstek zlínské primátorky Martin Janečka.
"Nyní je třeba elegantně vyřešit budoucnost komplexu," dodává předseda představenstva Sdružení podnikatelů Baťova areálu Zlín Čestmír Vančura.
Co přesně to znamená? V první řadě je podle Vančury nutné areál napojit na nové silnice a vytvořit v něm dobré podmínky pro podnikání. Nutná je i oprava infrastruktury – třeba kanalizace je v původním stavu z doby před osmdesáti lety. Vančura věří, že to vše může zajistit město spolu s krajem.
Právě Zlínský kraj plánuje, že do dvou budov se přestěhuje zlínská galerie, muzeum a knihovna. Město by zase rádo kromě infrastruktury, za kterou ještě zaplatí dvacet milionů korun, zrekonstruovalo koupaliště Baťák, Stadion mládeže či tribunu zlínského fotbalového stadionu, které leží v blízkosti areálu. Zlín si od toho slibuje, že areál bude atraktivnější pro potenciální investory.
O tom, jak přesně bude zbytek průmyslového areálu, který zabírá plochu zhruba 65 hektarů, využit, však zatím rozhodnuto není.
"Nejprve je nutné posoudit technický stav budov, teprve pak je možné uvažovat o jejich náplni," upozorňuje zlínský architekt Ivan Bergmann, který se otázkou využití této lokality dlouhodobě zabývá.
Nová adresa pro byty?
Bergmann nevylučuje ani to, že by v části průmyslového komplexu mohly vzniknout nové byty. Podobné plány existují i v projektu Nová Karolina v Ostravě či na místě bývalého pražského nádraží Bubny.
"Bydlení může areál značně oživit," dodává Bergmann. Podle něj je také nezbytné vybudování parkovacích míst, která v lokalitě chybějí.
"Na rekonstrukci infrastruktury bychom rádi získali také peníze z Evropské unie," dodává náměstek Janečka.
Komplex budov, které sloužily jako obuvnický podnik, začal vyrůstat na začátku 20. století pod taktovkou podnikatele Tomáše Bati. Další rozvoj zajistil jeho nevlastní bratr Jan Antonín, který také nechal postavit legendární zlínský mrakodrap. Ten nyní slouží jako sídlo krajského úřadu. Za minulého režimu však zestátněný podnik do budov příliš neinvestoval, po krachu Svitu v 90. letech přestala být řada z téměř stovky budov využívána a památkově chráněný areál chátral.