Čas se posune o hodinu dopředu v noci ze soboty na neděli. Večer tak bude déle vidět, ale brzy ráno budeme zase vstávat do tmy.
Změna času - nutnost, nebo přežitek
Země Evropské unie už si zvykly, a tak není důvod nic měnit. Přesto ale vyvstává otázka, co jim změna času vlastně přináší. Původní záměr - úspora energie - to ale pravděpodobně nebude.
"Dříve podniky malé úspory vykazovaly, teď už to ale není prokazatelné. Mnohem větší vliv má počasí," řekla iDNES.cz mluvčí energetické společnosti ČEZ Eva Nováková. Úspory v začátcích fungování mohou mít opodstatnění v tom, že lidé začínali pracovat dřív ráno. Dnes se ve většině firem začíná nejdřív od devíti hodin.
. Letní časOznačení systémové úpravy měření času, při které se v letních měsících nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, ale používá se čas posunutý dopředu o určitou hodnotu, obvykle o jednu hodinu. |
Počítače posun o hodinu zvládají
Pokud je ale správně napsaný software, nemá změna času pravděpodobně žádný ekonomický dopad ani na to. Většina aplikací, i jejich součástí, je na takovou změnu připravena a není tedy nutné provádět dodatečné úpravy kódu a jeho následnou distribuci, s čímž jsou vždy spojeny dodatečné náklady, vysvětlila tisková mluvčí Microsoftu Markéta Kuklová.
"Z pohledu společnosti jsou všechny programy na změnu času připraveny a systémy Windows, ať již na počítači, serveru nebo mobilním telefonu, samy vyzvou uživatele k odsouhlasení takové změny," dodala. Z ekonomického hlediska je tak podle ní změna času zcela zanedbatelná.
Pro zvířata nic dobrého
Podobně jako u lidí, může změna času působit také na zvířata. Ani to ale neznamená vážnou ekonomickou hrozbu. "Časová změna pro zvířata není dobrá, jsou zvyklá na určitý denní rytmus, například doba dojení nebo krmení. To pak může snížit užitkovost. Nejde ale o hospodářské ztráty, spíše jen o drobné problémy," uvedl Jan Veleba z Agrární komory.
Podle statistik za minulý rok se od března nesnižuje kvůli dlouhým dnům ani počet krádeží. Čísla se pohybují zhruba na stejných hodnotách.
Občas někdo zaspí, velký problém to není
Na citlivější lidi to může mít nepříjemný vliv. Podle Úřadu vlády to ale není globální problém. Žádná vědecká práce z oboru zdravotnictví zatím negativní změny nezaznamenala, píše se ve vyjádření ministerstva práce a sociálních věcí. Podle dřívějších vyjádření ministerstva existují dva hlavní důvody, proč si nadále přeřizujeme hodinky: za prvé je to zvyk, za druhé sladění času se zbytkem Evropské unie. Aktuálnější vyjádření se iDNES.cz ani po urgenci nepodařilo získat.
. blogZrušte už konečně ten hloupý letní čas |
"Musí se s tím každý srovnat. Nejčastější problém je, že lidé zaspávají, než si na dřívější vstávání zvyknou," tvrdí psychiatr Jiří Bláhovec.
Energetice ani lidem tedy změna času nepomůže, softwaru a zemědělství zase neublíží. Podle dalšího pátrání iDNES.cz nemá vliv ani na další odvětví. V Rakousku se například hovoří o tom, že lidé jezdí autem déle, a spotřebují tak více pohonných hmot. V Česku s tím ale žádní odborníci zkušenost nemají.
Komu ale může změna času přeci jen prospět, jsou ti, kteří budou mít v noci ze soboty na neděli noční směnu. Jejich pracovní doba se totiž zkrátí o hodinu a nepřijdou o žádné peníze.
. historie letního časuPoprvé byl letní čas zaveden za první světové války v roce 1916 ve Švédsku, Německu, Rakousku-Uhersku a Velké Británii. Dne 19. března 1918 byla v USA zavedena časová pásma a s nimi i používání letního času po zbytek války. Platil v letech 1918 a 1919, kvůli své nepopularitě byl však později zrušen. V Rusku byl letní čas poprvé zaveden v roce 1917. Mnohdy byla ručička posunuta o dvě nebo dokonce o tři hodiny dopředu. Znovu se změna času objevila za druhé světové války v důsledku úsporných opatření. Tehdy v českých zemích fungoval nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942. |