"Je to nejméně špatné řešení. Místo zvýšení firemních daní bude tato přechodná úprava," vysvětlil v rozhovoru pro MF DNES ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek.
Zvýšená povinnost firem má trvat tři roky. Pro marodícího zaměstnance nadále bude platit, že první tři dny nedostane nic, a navíc že první tři týdny nedostane ani proplacené víkendy.
Ty se proplácejí až od okamžiku, kdy nemocenskou přebírá na svá bedra stát. Dnes je tomu tak od 15. dne nemoci, od ledna 2011 od 22. dne. Díky tomu, že firma platí nemocnému v přepočtu na den víc než stát, ztrátu jednoho placeného víkendu ochořelí téměř nepocítí.
Firmám se změny v nemocenské nelíbí
Snahu státu o úspory poznají zaměstnanci především na atmosféře ve firmě. "Lidé teď pocítí větší tlak od firem, aby nemarodili. Zaměstnavatel jim dá najevo, že to platí ze svého," říká odborový právník Vít Samek z ČMKOS. Platí přitom, že čím menší firma, tím větší tlak. Zbývá totiž méně lidí, kteří jeho práci načas převezmou.
Nepříjemnější budou na své lidi také firmy ve finančních potížích. Ještě před dvěma lety, kdy nemocenskou platil stát celou, pro ně nemoc pracovníka znamenala úsporu na mzdě. Teď musí vyplácet aspoň náhradu mzdy a tato povinnost se jim od Nového roku téměř zdvojnásobí.
Firmám se pochopitelně nelíbí, že by měly platit víc ze svého. Přitom jim loni díky změně systému klesla nemocnost o třetinu. "To ale bylo v období krize, lidé se báli marodit," říká Jitka Hejduková, ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy.
Nachytat simulanta a potrestat ho zkrácením nemocenské není pro firmy úplně jednoduché. "Lidé posílají neschopenky pozdě, takže je během čtrnácti dní ani nestačíme zkontrolovat," říká Andrea Šamonilová, personální manažerka bezpečnostní agentury Securitas. Má vlastních 4,5 tisíce zaměstnanců a v malé míře kontroluje nemocné i na zakázku jiných firem.
Úleva se scvrkne
Výměnou za to, že třetí týden nemoci vezmou firmy finančně na sebe, nemohou tentokrát čekat žádnou úlevu v podobě nižšího nemocenského pojištění. Loni, když se firemní nemocenská zavedla, podniky ušetřily deset miliard.
"Celkové náklady na náhradu mzdy za období prvních 21 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti se odhadují na částku zhruba pět miliard korun ročně," uvedla Viktorie Plívová, mluvčí ministerstva práce.
Vzhledem k tomu, že polovinu z toho stát vrátí, zaplatí firmy nemocným za tři týdny ze svého 2,5 miliardy. Loni je dvoutýdenní povinnost platit přišla celkem na 1,4 miliardy. Stále tak vycházejí ze změny v plusu.
