Není tedy zhotovena - jak je u padesátikorunových mincí normální - ze dvojího kovu, kdy obvod mince tvoří směs železa a mědi a střed je vytvořen ze slitiny železa, mědi a zinku.
Podobným platidlům říkají bankéři zmetky, pro sběratele jsou to ceněné rarity s velkou hodnotou.
"Dva roky jsem měl padesátikorunu doma, aniž bych jí dal nějak blíže zkoumat. Pak jsem ale chtěl, aby se na minci podíval nějaký na slovo vzatý odborník a potvrdil mi mé dohady, které se ke vzniku padesátikoruny vztahovaly," uvádí Pavel Nový.
Po devíti měsících zkoumání přišlo oficiální oznámení z České národní banky: "V době rozdělení Československa neměla Česká republika vlastní mincovnu, a tak se mince razily v německé mincovně v Hamburku. Při ražbě mince došlo k záměně střížku (polotovar na výrobu mince - pozn. redakce), a mince namísto dvou kovů byla vyražena z kovu jednoho, který navíc patří k výrobě jiného typu platidel."
Tehdy bylo raženo třicet pět milionů kusů padesátikorun. Ovšem zatím jen jedna mince se může pochlubit tímto životopisem. "Je to ojedinělá věc. S žádným takovým či stejným případem téhož typu jsme se ještě nesetkali. Jde s určitostí o chybu ražby, a tedy o výrobní zmetek," prohlásil expert České národní banky specializující se na vydávání peněz.
I když Česká národní banka měla o získání mince velký zájem, Pavel Nový byl neoblomný, a tak je unikátní padadesátikoruna ozdobou jeho numismatické sbírky. Tu tvoří z převážné části pamětní mince.
"Sběratelská hodnota této padesátikoruny se blíží k deseti až stotisícovým částkám. Nemyslím si ale, že bych padesátikorunu prodával za nějaké statisícové hodnoty. Já ji vlastně ani prodávat nechci," říká Pavel Nový, jehož unikátní peníz z bílého kovu odpočívá v bankovním bezpečnostním sejfu.
"Vím, jací jsou lidé, a vím, co dokáže závist ať již mezi sběrateli, či obyčejnými lidmi. Nechci nečkat nic náhodě a doma minci rozhodně mít nechci," míní Pavel Nový.
Jméno sběratele bylo na jeho přání změněno
