Zmizelé fondy: Hledání ztraceného času

- Na dně šuplíku ležel starý výpis ze Střediska cenných papírů s deseti akciemi investičního fondu po tisícikoruně. "Báječné," zaradoval se nálezce, který ho tam v dobách kuponové privatizace odložil, "peníze se mi zrovna hodí na nové kolo." Radost však byla předčasná. Z tisíců na papíře se během času staly ve skutečnosti jen stokoruny. A mohl skončit ještě hůř.

 Z více než šesti set fondů z obou vln kuponové privatizace jich dnes existuje necelá třetina, a to je ještě řada z nich v likvidaci nebo pod nucenou správou. Hodnota cenných papírů mnoha fondů se tak rovná nule.

Jak má tedy postupovat ten, kdo chce svou kuponovou investici do fondů zpeněžit? Prvním zdrojem informací by měl být kursovní lístek burzy nebo RM-Systému, který například vychází denně v novinách.

Tam člověk zjistí, zda se s jeho fondem vůbec obchoduje a pokud ano, jakou mají akcie či podílové listy hodnotu. Když fond v seznamu najde, stačí zajít do některé z makléřských firem, které mají licenci, nebo osobně na RM-Systém a cenné papíry nabídnout prodeji.

Podomním obchodníkům, kteří házejí do schránek na první pohled lákavé nabídky, je lepší se vyhnout - zpravidla je jejich cena o mnoho nižší, než skutečná hodnota vykupovaných akcií. Jestliže ale kuponový investor v kursovním lístku svůj fond neobjeví, čeká ho mnohem složitější cesta.

Na jejím počátku by měl zjistit, co se s fondem stalo. Má totiž šanci, že ještě není vše ztraceno obchody mohou být méně časté nebo dočasně přerušeny. Fond také třeba jen změnil jméno.

Další varianty však moc povzbudivé nebývají. Mohl totiž už dávno zaniknout nebo po změně na normální společnost zrušit obchodovatelnost akcií. Základní informace by měl poskytnout fond či jeho nástupce. Ale kde ho najít, když o sobě nedal několik let vědět?

Aktuální adresu zjistí akcionář na výpise z obchodním rejstříku. A nejen ji - je tam například uvedeno i bydliště hlavních představitelů společnosti. Výpis každému za padesát korun zhotoví na obchodním soudě, kde je fond registrován.

Najít příslušný soud však může být problém - vedení fondu při svém "útěku" před akcionáři mohlo několikrát změnit jeho sídlo. Navíc tyto instituce sídlí jen v bývalých krajských městech. Snažší cesta je tedy přes internet.

Pokud k něm u někdo nemá přístup, stačí požádat známého, aby mu na adrese www.justice.cz ten jeho fond podle názvu nebo identifikačního čísla našel. Pokud akcionář fond tímto způsobem nevypátrá, nezbývá než zatelefonovat nebo napsat Komisi pro cenné papíry, která eviduje všechny existující i zaniklé fondy.

Zdrojem informací může být i obchodní věstník - noviny, ve kterých vycházejí mimo jiné oznámení o konání a rozhodnutí valných hromad, nucených správách, likvidaci, zrušení či obnovení veřejné obchodovatelnosti.

Pro běžného občana jsou však obtížně dostupné a značně nepřehledné. Výhodu mají opět uživatelé internetu. Věstník totiž existuje i v elektronické podobě na adresu www.ihned.cz a hledání na této síti je podobně jednoduché jako v případě internetového obchodního rejstříku.

Údaje o fondu se objeví po zadání názvu společnosti či identifikačního čísla. Poradit, jak postupovat při hledání zmizelých fondů, může rovněž Ochranné sdružení malých akcionářů - OSMA.

Podle jeho předsedy Karla Staňka je však s ubíhajícími roky stále složitější po osudech kuponových fondů pátrat. "Lidé dali fondům své peníze a tím pro ně celá věc skončila. Přestali se o jejich další osud zajímat. Což je špatně - jde přeci o jejich majetek," uvádí.

Podle něho by měli akcionáři pravidelně, třeba dopisem, požádat fond o zaslání závěrů z valné hromady, výroční zprávy i účetní závěrky. Pokud fond neodpoví, mohou se obrátit se stížností na Komisi pro cenné papíry.

"Alespoň jednou ročně se vyplatí vyzvednout výpis ze Střediska cenných papírů. Z něj lze například vyčíst, zda se s akciemi stále veřejně obchoduje - pokud začíná identifikační číslo takzvaný ISIN dvěma sedmičkami, znamená to, že už je na veřejném trhu prodat nelze," vysvětluje Karel Staněk.