Označení "bezlepkové" by se tedy nemělo používat u výrobků, v kterých lepek ani být nemůže, protože nejsou vyrobeny z obilovin. Lepek je totiž přítomen především v ječmeni, pšenici, žitě a ovsu.
"Lepek není u většiny potravin, a kdyby výrobce, aby kvůli zvýšení odbytu svých výrobků, uváděl 'bezlepkové' na všem možném, tak by prakticky znehodnocoval toto tvrzení tam, kde být musí," vysvětluje Bedřich Škopek z odboru potravinářské výroby ministerstva zemědělství.
Výrobci jsou povinni informovat o zdravotním nebezpečí vyplývacím z přítomnosti určitých látek. Proto by se upozornění na lepek mělo objevit u potravin, kde spotřebitel nepředpokládá, že by v nich mohl být. Celiakům totiž může uškodit i malé množství mouky, které je například v karbanátcích, omáčkách nebo i v polévkách. "Taková informace je pro nemocné celiakií důležitější. Bylo by nesmyslné dávat na každé pečivo vyrobené z pšeničné či žitné mouky upozornění 'obsahuje lepek, nevhodné pro celiaky'," uvádí Bedřich Škopek, který se podílel na vzniku nových vyhlášek. "Ale například u buřtů, kde normální člověk asi netuší, že by se do nich mohla přidávat mouka, tam by to upozornění mělo být."
Slovy "bezlepkový" nebo "bez lepku" by měly být podle tvůrců zákona o potravinách označovány jen méně běžné výrobky, pokud jsou vyrobeny z obilovin obsahujících lepek nebo ze škrobu pocházejícího z obilovin s lepkem, ale gliadin obsahují jen v omezeném, přesně stanoveném množství.
"U takových výrobků je vhodné říct, že tam není lepek a že je celiak může bezpečně jíst," říká Škopek a dodává: "Ale každé toto tvrzení musí být skutečně pravdivé. Veškeré následky, které by celiak mohl mít, kdyby snědl potravinu s lepkem, nese výrobce." Za klamavé označení přitom výrobce riskuje pokutu až milion korun.
Všechny potraviny označené jako bezlepkové musí být navíc schváleny ministerstvem zdravotnictví. Výrobce přitom musí prokázat, že skutečně neobsahují gliadinu více než 10 miligramů na 100 gramů sušiny. Zároveň musí uvést přesné složení. "Někteří výrobci klidně uvedou na obale 'bezlepkový výrobek', ale neuvedou už složení. Zákon přitom jednoznačně říká, že musí uvést složení aminokyselin, tuků, pšeničných škrobů i jejich množství," říká Lubomír Škrabák z distribuční firmy LS-ZETIS, která se zabývá distribucí bezlepkových potravin.
Ve specializovaných dietních prodejnách se objevují výrobky pro celiaky označené logem se stylizovaným přeškrtnutým obilným kláskem. "Je to mezinárodní oficiální značka pro bezlepkové výrobky. Mohou ji používat výrobci, pokud mají testy na obsah gliadinu," říká Lubomír Škrabák.
Nemocní celiakií nemají v obchodech s potravinami snadný výběr. Mnohé potraviny jsou jim zapovězeny zcela a ty, které jsou vyrobeny speciálně pro ně, jsou proti srovnatelným běžným výrobkům drahé. Zatímco běžný chleba stojí asi patnáct korun, bezlepkový přijde na 66 korun, bezlepkové těstoviny stojí zhruba dvakrát tolik co obyčejné. Tím spíš je nutné, aby se nemocní mohli spolehnout na informace na obalech, tak jak je to běžné jinde ve vyspělých zemích. "Dcera již deset let nesmí jíst nic, co obsahuje lepek. S výběrem potravin nemáme problémy. Jednak už víme, co smí, co nesmí, a pak se můžu spolehnout na to, co je napsáno na obalech ve složení," říká Mileva Lundgrenová ze švédské Järfälly. "Myslím, že žádný výrobce by si nedovolil uvést něco, co není pravda."
Vyhláška 336/1997 Sb., pro potraviny určené pro zvláštní výživu, par. 3 odst. 8: Označit potraviny slovy "bez lepku" nebo "bezlepkové" lze jen takové, které a) neobsahují více než 0,05 g dusíku nebo 10 mg gliadinu na 100 g sušiny, pocházejícího z obilovin obsahujících lepek, jako zejména pšenice, žito, triticale, ječmen a oves, b) jsou vyrobené ze škrobu, pocházejícího z obilovin, obsahujících lepek, pokud použitý škrob neobsahoval více než 0,3 g bílkovin na 100 g sušiny; rostlinný původ sušiny se označí na obale.
odst. 9) Potraviny vyrobené z obilovin přirozeně neobsahujících lepek mohou být označeny slovy "přirozeně bezlepkové".
