Podle Petrlíka byla loni největším znečišťovatelem už pošesté chemická továrna Spolana v Neratovicích, pokud jde o vypouštění látek poškozujících zdraví.
„Zaznamenali jsme u většiny skupin látek pokles až na výjimky, jimiž jsou například emise rtuti. U elektrárny Chvaletice došlo k mnohonásobnému navýšení emisí rtuti oproti roku 2018. Elektrárny možná vypouštěly rtuti více, než hlásily. Tím, že nyní žádají o výjimky pro emisní limity na rtuť, musí se podívat, jak rtuť vykazují, a došlo tedy k navýšení vykazovaných emisí,“ poznamenal Petrlík. Stát by podle něj měl elektrárny více regulovat a tlačit je ke snižování těchto emisí. Za chvaletickou elektrárnou skončily elektrárny Počerady a Prunéřov společnosti ČEZ.
Žebříčky znečisťovatelů za rok 2019Provozy vypouštějící nejvíce rakovinotvorných, pravděpodobně či potenciálně rakovinotvorných látek v roce 2019:
Provozy vypouštějící nejvíce reprotoxických látek (bez oxidu uhelnatého) v roce 2019:
Provozy vypouštějící nejvíce skleníkových plynů (oxidu uhličitého, oxidu dusného, metanu) v roce 2019:
Provozy vypouštějící v emisích nejvíce rtuti a jejích sloučenin do ovzduší, vody a půdy v roce 2019:
Zdroj: Integrovaný registr znečišťování |
Elektrárna Chvaletice podle vyjádření z minulého týdne považuje žebříčky „nátlakových organizací“ za absurdní, protože srovnávají nesrovnatelné. Poukázala na jednorázové měření rtuti, které nepovažuje za průkazné, neboť složení paliva se během roku mění. „Pokračujeme v miliardové ekologizaci, jejíž součástí bude největší látkový filtr v republice a která v přechodném období povede ke splnění nových evropských limitů,“ uvedl mediální zástupce Sev.En EC Petr Dušek.
Rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných látek znovu s náskokem vypustila nejvíce Spolana Neratovice, podle Petrlíka hlavně kvůli emisím trichloretylenu.
„Spolana je bohužel i pošesté tím největším znečišťovatelem, co se týče látek poškozujících lidské zdraví. Látky vypouští v souvislosti buďto s přípravou materiálu pro výrobu plastů, anebo dokonce s výrobou plastů, což je v případě Spolany PVC (polyvinylchlorid),“ řekl Petrlík. Podle něj mělo ministerstvo životního prostředí příležitost zakázat jednorázové obaly z PVC v nedávno dokončené legislativě, ale neučinilo tak.
Spolana zdůraznila, že její výroba splňuje veškeré normy a emisní limity. „Spolana je jediným výrobcem kaprolaktamu v České republice, což se logicky vzhledem k charakteru používaných surovin a chemických látek odráží na jejím postavení v daném žebříčku. Celkové množství emitovaných látek se daří v posledních letech snižovat.
V letošním roce jsme navíc zprovoznili za více než 200 milionů korun novou teplárnu na zemní plyn, která nahradila stávající teplárnu spalující hnědé uhlí. Tímto opatřením emise oxidu siřičitého klesnou o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o 90 procent a emise oxidu uhelnatého o 60 procent,“ sdělil ČTK Pavel Kaidl, mluvčí skupiny Unipetrol RPA, pod níž Spolana spadá.
Reprotoxických látek poškozujících u lidí rozmnožovací systém vypustila nejvíce společnost DEZA, která spadá pod koncern Agrofert. Co se skleníkových plynů týče, opět žebříček ovládla společnost ČEZ a její elektrárny Prunéřov, Počerady a Tušimice v Ústeckém kraji.
ČEZ: opatření proti rtuti jsou v realizaci
ČEZ podle mluvčího Ladislava Kříže pokračuje v postupném přechodu k nízkoemisní až bezemisní výrobě elektřiny postavené na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice, doplněné paroplynovými zdroji pro potřeby teplárenství. Lokalita Prunéřov podle něj v letošním žebříčku klesne, neboť ČEZ trvale odstavil elektrárnu Prunéřov I.
Rozdělení miliard z fondu obnovy EU je na stole, od ekologů sklidilo kritiku |
„Meziročně ČEZ odstavil i dalších 500 megawattů (MW) uhelných bloků. Došlo k zavření 2 bloků o výkonu 220 MW v elektrárně Ledvice, bloku elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku,“ uvedl Kříž na dotaz ČTK. Další elektrárny podle něj budou následovat. „Opatření proti rtuti jsou aktuálně v realizaci a v následujících letech budou implementovány,“ dodal.
„Hnědouhelné elektrárny jsou stále zdaleka největšími emitenty skleníkových plynů i prudce jedovaté rtuti v Česku a český stát místo toho, aby tyto zdroje rychle utlumil, jim uděluje výjimky z emisních limitů, aby je nemusely plnit,“ uvedl předseda Institutu pro energetiku Ivan Noveský. Naproti tomu vláda podle něj nedostatečně podporuje rozvoj ekologických solárních zdrojů.
„Jejich provozovatelům stále hází klacky pod nohy, naposledy návrhem na snížením výnosového procenta pro nárok na podporu na nejnižší možnou úroveň,“ uvedl Noveský. Petrlík poznamenal, že ke skutečnému snížení množství škodlivin vypouštěných do životního prostředí by bylo potřeba opustit spalování hnědého uhlí a razantně snížit výrobu a spotřebu plastů.
