Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žonglování, umění a zábava ze starého Egypta

aktualizováno 
Oparem výjimečnosti jsou opředeny žonglérské kousky.
Oparem výjimečnosti jsou opředeny žonglérské kousky. "Kdepak, to není nic pro běžného smrtelníka," pomyslí si nejspíš většina lidí, když uvidí kaskády míčků míhajících se vzduchem či hořící kužely, které vrhá proti noční obloze křehká dívka. "Tohle můžou zvládnout jen speciálně trénovaní artisté, klauni a komedianti." Omyl! Žonglování ztrácí výlučnost a úspěšně si razí cestu z cirkusových stanů a varietních pódií do ulic.

Na internetu dnes najdete vzkazy od žonglérských nadšenců, kteří se svěřují se svými zážitky, radí si, kde získat nové informace, instruktážní videokazety a příručky nebo třeba hledají spřízněné duše z okolí svého bydliště. "Žonglování prožívá renesanci už od počátku devadesátých let, hlavně v Americe a západní Evropě," míní Jakub Vedral z agentury Happy End Production, která si před časem ke své činnosti přibrala právě pořádání žonglérských akcí. "Dostavila se určitá únava ze supermoderních elektronických hraček a najednou se objevila přitažlivá alternativa k trávení volného času. Je to fenomén, který jde přes různé subkultury a sociální skupiny. Žonglují posluchači techno hudby i středního proudu, dělníci i vysokoškoláci, makléři i squatteři."

Zábava pro každého

Vedralův názor výmluvně dokládá skladba společenství, které se objevuje na žonglérských setkáních pořádaných v Praze na Židovských pecích. Přicházejí sem zdatní žongléři i úplní začátečníci, ale stejně jsou vítáni i ti, kdo do parku zavítají náhodou na sobotní procházce a mají chuť si neobvyklou zábavu vyzkoušet. Kdo nevlastní žádné míčky, kužely ani devil sticks, ten si je může vypůjčit u stánku. A tak tu svorně vedle sebe žonglují mladíci s dlouhými dredy, dívky ostříhané na ježka, romská rodina, čtyřicátník s bříškem, který se do úpadu honí za neposedným diabolem... Různorodost téhle sešlosti ještě podtrhuje fakt, že se na žonglování nenabalila žádná móda, jako je tomu u skateboardistů nebo surfařů. Nepotřebujete speciální boty, kalhoty nebo čepice. Pro zvládnutí základů žonglování se nevyžaduje speciální školení, a ani nemusíte mít zvláštní vlohy. "Především jde o to přesvědčit mozek, aby dělal něco tak nepřirozeného, jako je házení tří míčků najednou," poznamenává Vedral. "A pak už je jenom potřeba překonat pocit studu a strachu z neúspěchu. S tím mají nejméně problémů malé děti." Vždycky se kolem vás najde někdo ochotný poradit, jak na to. Vzájemné předávání zkušeností, fint a triků ostatně patří mezi žongléry k dobrému zvyku. A když to nevzdáte, tak se prý mohou první úspěchy se třemi míčky dostavit již tak za hodinu a půl.

Tradice čtyř tisíc let

Nejstarší zmínka o žonglování pochází z egyptské hrobky, kde jsou na nástěnné malbě staré asi čtyři tisíce let kromě akrobatů a tanečníků zobrazeny i žonglující ženy. Žonglováním se zabývali i Řekové a byla to rovněž oblíbená kratochvíle ve starém Římě. Tisíciletou žonglérskou tradicí se může pochlubit také Čína, odkud ostatně pochází jedna z nejstarších žonglovacích pomůcek: diabolo. V Číně a okolních zemích navíc nebylo žonglování pěstováno pouze pro zábavu, ale je i součástí meditačních cvičení sloužících ke sladění duše a těla. Samozřejmě, že to neuniklo pozornosti Evropanů a Američanů hledajících na východě inspiraci, což přispívá k další popularizaci žonglování v posledních letech. Žonglování je na veřejnosti hodně viditelné třeba jako doplněk různých techno party a populární je i v komunitách squatterů, ale často se s ním setkávají i manažeři. "Byl jsem na kursu pro umělecký management na Amsterdam Summer University, kde jsme měli program našlapaný od rána do večera. A hned první den nám rozdali míčky a učili nás žonglovat," vzpomíná Lukáš Matásek, zástupce ředitele Divadelního ústavu. "Je to rozšířená manažerská metoda, jak relaxovat. Odreagujete se psychicky, oči si odpočinou od monitoru počítače, a zároveň si narovnáte záda." V práci sice Matásek míčky nepoužívá, ale vzpomněl si na ně, když psal diplomovou práci; žonglovací metoda relaxace se podle něho jednoznačně osvědčila.

Příliv čerstvé krve

Žonglování sice v Česku získávalo ke konci devadesátých let další a další příznivce, ale ti se až donedávna znali víceméně jen z náhodných setkání. Až se do věci vložila parta mladých lidí z Happy End Production. "Vlastně to všechno začalo v roce 1999, kdy jsem byl ve skupině studentů DAMU, kteří se vydali hrát do uprchlických táborů v Albánii," vzpomíná Jakub Vedral. "S sebou jsme měli také různé žonglérské hračky a tam jsem se naučil základy žonglování." Po návratu se s kamarády začali zajímat o žonglování podrobněji a zjistili, že tu neexistovalo zázemí srovnatelné se světem. Zatímco na Západě byly běžné specializované obchody, tady se buď vyráběly rekvizity podomácku, nebo se jednotlivě vozily z ciziny. A tak založili speciální webové stránky, otevřeli obchod a začali pořádat žonglérská setkání. Letos na jaře se již zapojili do Světového dne žonglování a za sebou mají i první festival v Mlékojedech. Příliv čerstvé žonglérské krve se pochopitelně odrazil i v obratu obchodu. "Na začátku jsme byli šťastní, když se přišli za týden na něco podívat dva zájemci," komentuje vývoj Vedral. "Teď chodí osm až deset lidí denně a dvě tři další objednávky máme přes internet." Základní žonglérské hračky jsou přitom vcelku cenově dostupné: slušné diabolo pořídíte podle Vedrala asi za 580 korun, flower stick za 370 a za sadu tří kvalitních míčků zaplatíte 750. "V Česku začal zájem o žonglování stoupat tak před třemi lety a poslední rok je to vidět čím dál víc," potvrzuje vzrůstající počet kolegů jeden z žonglérských "veteránů" - Tamás Kalocsa, který pochází z Maďarska a první kousky se naučil před deseti lety.

Magie a soustředění

Každému sedne něco jiného - někdo si zamiluje kužely, další se zblázní do diabola a jinému uhranou hrátky s ohněm. Jako třeba Karin Krestové, která kolem sebe dokáže roztáčet ohnivé hady při nočních fire show. Tahle dvaadvacetiletá dívka přitom nemá žádné extravagantní povolání - se svou matkou navrhuje a prodává módní oblečení. "Prapůvodní kmeny si s ohněm hrály a uctívaly jej," uvažuje o magické přitažlivosti plamenů. "Jenže dnes už ho lidé znají leda tak z plynového sporáku. A najednou mají možnost zase vzít oheň do rukou, poznat čistou sílu přírodního živlu. Cítíte energii ohně a stáváte se jeho součástí."

Pro radost i peníze

Třiadvacetiletá Míša Holbíková je zase původní profesí zdravotní sestra. Dnes patří do sestavy Happy Endu a pilně roztáčí kužely, i když žonglování není v této firmě povinné. "Přináší mi to obrovskou soustředěnost, jakou jsem jinde nepoznala," říká. "Nejprve se uklidním a pak se dostávám do fáze, kdy nemůžu přestat, i když už mě bolí celé tělo. Ale za ten nádherný pocit, když se mi povede něco nového, to stojí." S podobnými zážitky se svěřuje i Tamás Kalocsa, jenž už patří ke špičce pouličních komediantů, které jejich koníček živí. "Je to vynikající způsob koncentrace," potvrzuje mínění ostatních. "Samozřejmě, že je příjemné i vědomí, že jde o něco, co většina lidí nedokáže. Žonglování ale dělám především pro sebe. A když mi za to někdo zaplatí? Tím líp. Já však žongluji, i když za to nemám žádné peníze, pro radost."

Žonglování se třemi míčky

1. cvičení: Vyhazuj jeden míček přibližně do výše hlavy z pravé ruky do levé a z levé do pravé.

2. cvičení: Vezmi do každé ruky jeden míček. Vyhoď pravý míček diagonálně do výšky čela směrem nad levou rukou. Když míček dosáhne nejvyššího bodu, vyhoď levý míček stejným způsobem nad pravou ruku. Míčky zachyť a zopakuj to znovu, začni s levým míčkem.

3. cvičení: Vezmi do pravé ruky 2 míčky a do levé 1 míček. Vyhazuj jako obvykle: vpravo, vlevo, vpravo a zachyť všechny míčky. Pak ti zůstanou 2 míčky v levé ruce a 1 míček v pravé ruce. Zopakuj to znovu z levé ruky. Jestli vyhodíš další míček vždy, když ten předchozí dosáhne nejvyššího bodu, jsi připraven nepřetržitě žonglovat.

(Zdroj: www.zonglovani.cz)

KRÁSA VE TMĚ. Žonglér se založenýma rukama jakoby jen duší ovládal ohnivé pomůcky.

DEVIL STICKS. Magická tyč, která má spoustu variant různých barev i velikostí. Kónickou hůlku udržují údery páru vodících hůlek ve vzduchu. Lze ji vyhazovat i chytat, roztáčet ve všech směrech i obhazovat kolem těla. Verzi s třásněmi se říká flower stick.

OHNIVÉ HRAČKY. Nejefektnější pomůcky, které se používají. Kvůli nebezpečí popálení ovšem vyžadují dostatečné zvládnutí techniky. Existují v nepřeberném množství: míčky, kužely, diabola, devil sticky, tyče, švihadla, řetězy

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto.
Sušené výživy pro batolata obsahovaly nadbytek karcinogenů

Batolecí výživy dvou značek neprošly laboratorním testem, který zkoumal přítomnost maximálního přípustného množství karcinogenních látek. Odhalily to...  celý článek

Ilustrační snímek
Místo deseti druhů másel dvě, zato rakouská. Jak se liší obchody u sousedů

Velký supermarket v Dolních Rakousích je v pátek dopoledne plný penzistů úplně stejně jako o pár kilometrů dál za českou hranicí. A ani nabídka v regálech se...  celý článek

košík, ilustrační foto
Velké srovnání nákupů: Česko nejdražší, Polsko levné, Německo kvalitní

Redaktoři deníku MF DNES se vydali nakupovat do sousedních zemí, aby porovnali ceny a složení potravin a drogerie. Výsledek testu ukázal, že pokud chcete...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.