Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bílí tygři budou muset pryč, říká ředitel liberecké zoo

  1:00aktualizováno  1:00
Ředitel Zoo Liberec David Nejedlo zastává názor, že zoo se nemá veřejnosti podbízet – s divokými zvířaty se na fotkách nemazlí a z řady důvodů zvažuje, že zoo skončí s chovem anomálních bílých tygrů a uvolní místo některému ohroženému druhu kočkovité šelmy. „Budeme muset zvažovat atraktivitu pro návštěvníky,“ říká.

Šéf liberecké zoo David Nejedlo | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Nejvýznamnějším zdrojem financování veřejné zoologické zahrady je příspěvek od zřizovatele – vaše zoo loni dostala od města čtyřicet čtyři milionů korun na provoz, nejvíc za posledních jedenáct let. Jak stabilní je to zdroj?
Příspěvek od zřizovatele se většinou vyjednává každý rok zvlášť, a to i když předtím dohodneme dlouhodobý výhled, ke kterému se nová politická reprezentace po volbách nemusí přihlásit. V Liberci město omezilo příspěvek od roku 2005, kdy se rozvoj a údržba zahrady na několik let zastavily, a my jsme v letech vrcholící ekonomické krize bojovali o holé přežití. Zřizovatel město Liberec se kvůli zadlužení, mimo jiné z lyžařského mistrovství světa (2009), pohyboval na hranici platební neschopnosti. Přesto si zoo udržela svou návštěvnost kolem tři sta padesát tisíc návštěvníků.

Čemu to připisujete?
Každá zoo má svůj návštěvnických potenciál, který je dán polohou a vybudovanou infrastrukturou – Zoo Liberec nemůže mít víc než čtyři sta tisíc návštěvníků ročně, ten areál na to naprosto není stavěný – parkování, průchodnost pokladen, kapacita restauračních zařízení… Lidé k nám chodí proto, že se jim líbí areál, těch dvanáct hektarů neunaví. I když výběhy zvětšujeme, spojujeme dohromady a trošku snižujeme počty zvířat, lidé u nás zvířata vidí. V jiných zahradách musejí zapátrat a například v Chomutově vidí krásné velikánské expozice, ale už ne tolik ta zvířata.

Pomáhá vám i poloha?
To je velké plus, je to odsud jen dvacet kilometrů do Německa i do Polska, hodinu z Prahy, kolem jsou Jizerské a Lužické hory, Český ráj a jsme v Libereckém kraji jediná zoo.

Fotogalerie

Dá se návštěvnost skokově zvýšit například tím, že pořídíte nějaké atraktivní zvíře nebo postavíte nový pavilon?
My jsme měli mláďata bílých tygrů (naposledy 2016, předtím 2012 – pozn. red.) a spočítali jsme si, že po očištění o vlivy počasí a jiné nám to přineslo zhruba o třicet tisíc návštěvníků víc, což znamená zhruba tři miliony navíc do rozpočtu. Skokové navýšení návštěvnosti se většinou nepropíše do dalších let, nový pavilon možná, musí to ale být fakt pecka, ale mláďata odrostou a jsou pryč.

Symbolem liberecké zoo jsou bílí tygři, zvláštní forma tygra indického, podle nich se dokonce jmenuje i zdejší extraligový hokejový klub. V minulosti jste několikrát zmínil, že vám jejich chov kolegové z jiných evropských zoologických zahrad vytýkají. Proč?
Evropská asociace zoologických zahrad, jejímž jsme členem, vydala před pár lety doporučení, aby se přestali chovat kříženci, anomálie jako bílí lvi a tygři a další zvířata, která nejsou spojena s ochranou přírody. Chovatelský prostor, který zabírají, by se měl uvolnit programům pro záchranu ohrožených druhů v tom samém taxonu. Další rok už to bylo důrazné doporučení a blíží se to ke striktnímu nařízení, že tato zvířata do členských zoo nepatří, protože je třeba řešit jiné problémy.

Takže byste dali bílé tygry pryč?
Pomalu se na to připravujeme, respektive na to, že necháme dožít naše dvě stará zvířata, ale nová již pořizovat nebudeme. Poslední mláďata u nás zůstala celé dva roky, protože o ně žádná zoo dlouho neměla zájem. Zájem dnes mají jen cirkusy a občas nějací soukromí chovatelé, není ale úlohou zoologických zahrad odchovávat zvířata pro cirkus. Veřejnost to čím dál víc chápe, snažíme se jim osvětlit, jaká je skutečná role zoo.

Co byste chovali místo nich?
Momentálně probíhají bouřlivé diskuse o změnách legislativy kvůli problémům se soukromými chovy kočkovitých šelem a pravděpodobně dojde k tomu, že se minimální standardy pro chov velkých šelem a zřejmě i primátů zpřísní. Naše pavilony, kde většina expozic vychází z půdorysu těch původních, založených před sto lety, mohou být na hraně odpovídajících podmínek. Přemýšlíme tedy, co bude s šelmincem, chtěli bychom tam chovat menší druh ohrožených tygrů – pravděpodobně sumaterských.

Víte, odkud by šelmy pocházely?
V rámci našich aktivit v Indonésii, kde se podílíme na ochraně zvířat, už proběhla nějaká jednání, že bychom je mohli dovézt. Pokud by se normy výrazně zpřísnily a my se rozhodli šelminec nezvětšovat, může se stát, že tam zůstanou jen lvi. Anebo uděláme pavilon jen pro malé druhy ohrožených koček – a to už jsme ale z hlediska ekonomiky na hranici atraktivity takového pavilonu, což musíme také zvažovat.

Do jaké míry se můžete spolehnout na příjmy od návštěvníků, druhý nejvýznamnější zdroj vaší zoo?
Největší odchylka u veřejných areálů je daná klimatickým průběhem roku. Na začátku roku nemá zoo žádné příjmy, protože lidí chodí málo. Ale má velké výdaje, musí topit, krmit a platit lidi a musíme mít vždycky otevřený aspoň jeden bufet. Ekonomika celého roku je daná tím, jak se nám zadaří v období sedmi týdnů o prázdninách – od 1. července do poloviny srpna je doba, která odpovídá zhruba čtyřiceti procentům finančního úspěchu zoologické zahrady v průběhu roku. O prázdninách lidí přichází víc a my utržíme více v gastroprovozovnách a také za upomínkové předměty a za parkovné.

Jak moc dnes musí zoo vycházet vstříc návštěvnosti?
Návštěvníky je potřeba si předcházet, ale ne se jim podbízet, jsme zoo, která se snaží chovat a vystupovat s respektem k volně žijícím zvířatům. To v praxi mimo jiné znamená, že už neděláme křtiny mláďat, kde bychom je prezentovali jako „roztomilé muchláčky“. Když zvířata v nějaké fázi přijdou chovatelům do ruky, protože se musejí načipovat, naočkovat, snažíme se, aby z fotky byl znát profesionální postoj chovatele.

V jiných zoo to však dělají. Je to pro návštěvnost dobré?
Ano, má to krátkodobý pozitivní efekt, ale dlouhodobé negativní důsledky. Když se při křtinách celebrity drží roztomilého zvířátka, tak má veřejnost dojem, že je to tak v pořádku, a každý chce takové selfíčko se zvířátkem. Jenže to v pořádku není a pak bohužel získávají na popularitě zařízení, kde se za 130 korun můžete vyfotit s tygrem nebo lvem a všem to poslat přes sociální sítě. Kromě Instagramu, ten už takové fotky jako první pokrokově zablokoval.

Souvisí to nějak s problémy kolem kočkovitých šelem, které letos v létě vygradovaly vyšetřováním nelegálního zabíjení tygrů chovatele Ludvíka Berouska ze známé cirkusové rodiny?
S malými roztomilými tygříky se lidé mohou fotit půl roku, pak už to je nebezpečné, a co pak s tygrem. V cirkuse už je také omezují, pak mohou jedině na Ukrajinu, do Číny nebo jinam, kde se s nimi mnohdy děje bůhvíco. Mělo by se připomínat, že soukromé chovy divokých šelem pramení z poptávky veřejnosti po zážitcích a nemá to nic společného s ochranou přírody. Veřejnost pak lamentuje nad tím, když tygra zabijí.

Máte v dnešní době dost odborného personálu a technických pracovníků?
V létě, když byly moje děti na prázdninách, jsem tři dni v týdnu rozvážel ráno po zahradě žrádlo, díky čemuž jsem se sice o zahradě dověděl víc než za předchozích deset let dohromady, ale šofér mi pořád chybí a nemohu sehnat dvě uklízečky. Gastro pracovníky jsem na konci sezony už měl problém udržet.

Čím lákáte nové zájemce?
Při náborech je velká změna – dřív stačilo jen ústně rozhlásit, že sháníme chovatele, přišlo sto zájemců a my vybírali z deseti nejlepších, koho vzít. Dneska inzerujeme v novinách, na úřadě práce, všude dáváme vědět, ozve se jich patnáct, na výběrové řízení přijde pět a jednoho z nich vděčně vezmeme, i když bychom ho před desíti lety ani nepozvali na pohovor. Hlásí se zpravidla ženy, které jsou mnohdy spolehlivější, ale občas je třeba vzít za šubr (těžká bezpečnostní dvířka v klecích – pozn. red.) nebo na zimu uskladnit seno a v takových situacích prostě mají handicap a práci musí udělat těch pár posledních chlapů, kteří u nás pracují.

Čím to je? Nízkými platy?
Loni vyvrcholila v zoo demotivovanost lidí, zejména na zoologickém úseku – protože platy dlouho nerostly, všechno kolem se zdražovalo a lidé viděli, že se v zahradě nedělají nové věci v důsledku dlouhodobého podfinancování. Naštěstí se loni povedlo, že vzrostly tabulkové platy pro pracovníky příspěvkových organizací o pětinu a zřizovatel nám dal víc peněz na provoz a na investice, a klima se trochu zlepšilo.

Slavnostní křest dvou mláďat v roce 2016: 

Autor:


Nejčtenější

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...

Falešný „smažák“, pangas místo candáta. Restaurace dál klamou zákazníky

Smažené sýry restaurace občas nahradí takzvanými analogy, které se méně...

Klamání hostů náhražkami potravin z restaurací nemizí. Místo Plzeňského Prazdroje dostávají zákazníci pražského podniku...



10 LET OD KRIZE: Místo práce jsme stříleli vrtulníky, říká bývalý bankéř Lehmanů

Nik Storonsky, zakladatel a šéf britského bankovního start-upu Revolut.

Před deseti lety oběhly celý svět fotky bankéřů, jak s papírovými krabicemi vyklízejí své kanceláře na Wall Streetu....

Pojištění proti pokutám je přitěžující okolnost, rozhodl Nejvyšší správní soud

policie radar měření rychlost celostátní akce

Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, upozornil deník Právo na...

Vláda kývla na rozpočet a schodek čtyřicet miliard, vzrostou penze i platy

Prezident Miloš Zeman dorazil na středeční jednání vlády Andreje Babiše, která...

Klíčový zákon roku, návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun, schválila menšinová vláda ANO a...

Další z rubriky

Dostanu o 5 Kč na hodinu navíc? Beru. Firmy tápou nad odchody zaměstnanců

Ilustrační snímek

Potravinářské řetězce, sklady nebo pošta mají jedno společné: až třetina zaměstnanců tam nevydrží déle než rok. Nemají...

Řidič autobusu jako akční hrdina, dopravní podniky lákají nové zaměstnance

Ilustrační snímek

Dopravní podniky osmi českých měst spustily tento týden reklamní kampaň, kterou lákají nové zaměstnance na místa...

Rozpočtová rada kritizuje schodek rozpočtu, má být ve výši 40 miliard korun

Eva Zamrazilová šéfka Národní rozpočtové rady

Národní rozpočtová rada nepovažuje za současné ekonomické situace schválení státního rozpočtu na příští rok se schodkem...

Najdete na iDNES.cz