První ze zájemců, italsko-španělské konsorcium Enel a Iberdrola, nabídl stejně jako v prvním kole privatizace v polovině prosince 136 miliard korun. "Nepřidali ani deset centů," sdělil zdroj z komise.
Druhý zájemce, francouzská firma Electricité de France, pak údajně nabídl 213 miliard korun, ale jeho obálka se nakonec neotevírala. "Francouzi měli k omezením ještě více připomínek než v prosinci," uvedl zdroj z privatizační komise.
Ihned po zasedání komise, která vládě navrhla podle dvou zdrojů privatizaci zrušit, telefonoval místopředseda vlády Miroslav Grégr výsledek nabídek premiéru Zemanovi. Miloš Zeman asi půl hodiny poté pro Český rozhlas uvedl: "Po úspěšné privatizaci plynárenství, která vynesla přes sto třicet miliard korun, není česká vláda v situaci prosebníka. Vůbec nic se nestane, když se ten prodej odloží."
Největší privatizace bude zrušena
"Francouzi měli několik velmi tvrdých požadavků. Chtěli zejména garance za jadernou část firmy ČEZ, odmítli dlouholeté kontrakty na uhlí se severočeskými doly, kde se jim nelíbily vysoké pokuty za nedodržení limitů. Místo toho chtěli kontrakty, při kterých by neodebrané uhlí museli dolům zaplatit," uvedl zdroj blízký jednání komise.
Připomínky měla EdF údajně i k povinnému vysokému množství elektřiny, které má ČEZ v následujících letech vyrobit. "Poslední závažnou připomínkou byla žádost, aby se zrušilo omezení, zakazující dovést firmu do likvidace. Žádost zněla, aby tak přísně nebyl měřen případ, kdy by kvůli nesplnění evropských limitů bylo nutné uzavřít některou z hnědouhelných elektráren," sdělil další ze zdrojů.
Francouzi údajně za odvětví nabídli 213 miliard korun, ale požadovali dlouholetý splátkový kalendář. Tuto informaci má ale MF DNES pouze z jednoho zdroje. Vláda však chtěla, aby firmy zaplatily kupní cenu najednou. Rovněž druhý zájemce neuspěl.
Italský Enel a španělská Iberdrola nabídli nachlup stejnou cenu jako v prosinci při prvním kole klání - tedy 136 miliard. Jejich nabídka tak neodpovídá představám kabinetu. Do problémů se vláda dostala kvůli mnoha omezením, která přichystala do návrhu kupních smluv.
Stát v kupní smlouvě pod velkými sankcemi nadiktoval, že po dobu osmi let nesmí investor žádnou z koupených firem prodat či přivést do likvidace. Chtěl po něm také, aby prodával velké množství elektřiny a nakupoval patnáct let od uhelných společností více uhlí než před plným spuštěním Temelína.
Pravidla stanovila, že investoři, kteří by k tomu měli připomínky, budou ze soutěže vyřazeni a jejich cenová nabídka se vůbec neotevře. V neděli 16. prosince, kdy se na Fondu národního majetku o privatizaci rozhodovalo, vypadli dva ze tří zájemců.
Původní favorit privatizace - francouzská elektrárenská firma Electricité de France - měl k podmínkám připomínky a nabídku přinesl deset minut po termínu. To v jiných prodejích majetku znamenalo pro uchazeče automatické vyřazení.
Námitky měl i britský International Power, který nadto nechtěl koupit akcie, ale jen vybranou část majetku elektroenergetiky. Ministři den nato ale vrátili do soutěže Francouze, kteří šli do dalšího klání proti Enelu. Tomu se v průběhu nabídek v prvním kole konsorcium rozpadlo. Včera ale nabídku podávali Italové opět dohromady se Španěly.
Favoritem klání byla od počátku firma EdF. Ta ale v posledních dnech před prvním kolem prodeje změnila svůj názor na privatizaci údajně po zásahu francouzských vládních kruhů. Ekonomové upozorňují, že snaha získat vyšší výnos při současných omezeních byla už po prvním kole iluzorní a 200 miliard nebylo za tvrdých omezujících podmínek možné očekávat.
