Z informací Generálního finančního ředitelství vyplývá, že daň z nemovitosti snížilo pouze třináct českých obcí. "Od roku 2008 stát nevybírá tolik, kolik ministerstvo financí plánuje, což znamená i méně na sdílených daní. Situace obcí se tak zhoršuje," upozorňuje Dan Jiránek, předseda Svazu měst a obcí a primátor Kladna. Loni daň zvyšovalo přes 120 obcí, snižovalo sedm.
Obce zpravidla zvyšují daň z nemovitosti, aby měly na investice či na spolufinancování dotací, které se jim podaří získat. "Díky 3,5 milionu korun ze zvýšené daně výrazně zrychlíme opravy místních komunikací a veřejného osvětlení," slibuje Jan Farský, poslanec TOP 09 a starosta Semil, kde se daň zdvojnásobuje.
Daň zdražili dvojnásobně, zrušili poplatky za popelnice
Rekordmanem jsou letos Šlapanice u Brna, kde zvýšili daň na čtyřnásobek. "Udělali jsme provozní úspory, ale potřebujeme také peníze na investice a opravy," vysvětluje starosta Jaroslav Klaška. Občanům obec zvýšení kompenzuje tím, že zrušila poplatky za svoz komunálního odpadu. I tak si Šlapanice polepší o deset milionů. Daň tak pocítí hlavně poplatníci, kteří zdaňují více než 45 metrů čtverečních stavby na hlavu, a podniky, například cihelna Tondach.
Potenciál přítomnosti velkých firem využijí v Dětmarovicích na Karvinsku. "Navýšení daně v průměru o tisíc korun na rodinný dům kompenzujeme podobným snížením sazby za popelnice. Na území obce je řada velkých firem – Elektrárna Dětmarovice, CEMEX, Coal Mill – a zastavěná plocha navýší náš příjem z daní o několik milionů korun," počítá Ladislav Rosman, starosta Dětmarovic.
Obec Dobročovice nedaleko Prahy potřebuje peníze na samotný provoz: aby měla na umístění tamních dětí do škol a školek, na dražší elektřinu, plyn, vodu, DPH. "Jiné možnosti, jak navýšit příjmovou stranu rozpočtu, obec s 260 obyvateli nemá," říká starosta Marcel Slováček.
Za zdražování může i vylidňování a zvýšení kvality služeb
Rekordmanem ve zvyšování je 600hlavá obec Kostelec u Křížků (okres Praha-východ). "Reakce budou samozřejmě ve sto procentech negativní," předpovídá starosta Zdeněk Eisenreich. Podle něj růst daně odpovídá zvýšení kvality služeb v posledních letech – napojení většiny nemovitostí na kanalizaci, nový vodovod a rozvod plynu, nová mateřská školka či rekonstrukce školy.
Z podobných důvodů zvyšují daň i v 5,5tisícovém Týnci nad Sázavou: "Daň z průměrného bytu byla cca 150 Kč, nyní bude 300 Kč ročně. Daň z běžného rodinného domu byla cca 600 Kč, nyní bude 1 200 Kč ročně," vypočítává starosta Martin Kadrnožka.
Některé obce čelí vylidňování, což znamená automaticky nižší příjmy v rámci přerozdělování celostátních daňových výnosů.
"Postupně klesá počet trvale žijících obyvatel. Ve více než 700 objektech určených k rekreaci není nikdo hlášen k trvalému pobytu, což je už skoro polovina všech nemovitostí," obhajuje zvýšení daně na dvojnásobek Petr Kadavý, místostarosta Rokytnice nad Jizerou. Kompenzace tam chystají pro firmy: schválili snížení koeficientu pro nemovitosti užívané k podnikání.
Výjimkou z trendu je třináct obcí, které daň snížily. "Zvýšení daně bylo pouze dočasné na jeden rok – jako solidární příspěvek na spolufinancování odstranění škod po srpnové povodni roku 2010," vysvětluje Josef Horinka, starosta města Hrádek nad Nisou, kde daň letos klesne na polovinu.
