"Tam, kde to bude možné a hlavně bezpečné, chceme zvyšovat rychlost až na 200 km/h," uvedl Kolář v rozhovoru pro MF DNES.
Zavedení dvoustovky brání hlavně některé železniční přejezdy, zabezpečovací zařízení i legislativa. Rychleji by se mohlo jezdit například mezi Pardubicemi a Chocní nebo Brnem a Břeclaví. Kolář výstavbu tratí na rychlosti přes dvě stě kilometrů v hodině zcela neodmítl, podporu však u něj zjevně nemají. "Neznám konkrétní projekty, jen jejich vizualizace, a nejsem si zcela jist, zda to je něco, co si můžeme dovolit stavět za současné ekonomické situace země," míní Kolář.
Nechce stavět ani například jeden z dříve plánovaných projektů na tunel z Prahy do Berouna. Koláře zvolila do čela Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) správní rada v dubnu. Skončil tak rok a půl, kdy byl řízením organizace pověřen Pavel Habarta, spojený s Vítem Bártou. Habarta skončil i proto, že neměl patřičné vzdělání pro vedení SŽDC, ministerstvo mu navíc vytýkalo některé špatně vypsané zakázky.
Kolář možná zruší i některé lokálky
Nejužší vedení už prošlo obměnou, Kolář si z drah přivedl na post náměstka pro ekonomiku Jana Blechu a zástupcem pro modernizaci se stal někdejší ministerský náměstek a zastánce vysokorychlostních tratí Petr Šlegr.
Kolář příliš nepotěší ani zastánce lokálek, kteří bojují za jejich zachování. "V každém kraji jsou jedna až dvě tratě, o kterých je nutné co nejdříve začít jednat ohledně jejich dalšího osudu," tvrdí Kolář. Podle něj údržba málo využívaných tratí zbytečně odsává peníze, které by se daly využít jinde.
Po Habartovi zdědil Kolář i nápad přejmenovat správu na Českou železnici. Myšlenka se mu líbí, ale zatím s ní nepospíchá: "Není to otázkou následujících týdnů ani měsíců." Před Kolářem stojí i nákup dalších pozemků na nádražích od Českých drah, odkud přišel. Správa za ně zřejmě nezaplatí najednou, ale ve splátkách.
