Do roku 2020 by si to vyžádalo náklady ve výši 28,6 miliardy korun.
Při výpočtu penzí se totiž osobní vyměřovací základ, tedy průměrná mzda za všechny odpracované roky násobená určitým koeficientem, redukuje. Do první redukční hranice, která je v současnosti ve výši 11 000 korun, se započítává 100 procent, z druhé redukční hranice, která dosahuje výše 28 200 korun, se započítává 30 procent.
Nad druhou redukční hranici se do důchodu započítává pouze deset procent osobního vyměřovacího základu. ČMKOS navrhuje započítávat do důchodu nad tuto hranici 20 procent.
Návrh se podstatně liší od návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), který sice počítá s tím, že by se zvýšily důchody lidem s vyšším příjmy, 80 procentům budoucích důchodců by ovšem klesly o jedno až pět procent oproti současnému stavu. To ovšem odborům vadí.
Změňte i důchodové připojištění, radí ČMKOS
Odbory kromě toho navrhují reformu současného penzijního připojištění, které by se tak stalo druhým pilířem důchodového systému. Penzijní společnosti, které by vznikly ze současných fondů, by lidem mladším 40 let mohly umožnit na individuálních účtech spořit tři až devět procent své mzdy. Stát by jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty.
Současně by penzijní společnosti zavedly penzijní plány pro zaměstnance, kteří vykonávali po dlouhou dobu těžké fyzické práce a rizikové profese. Těm by přispívali jejich zaměstnavatelé, a to tři procenta pojistného.
Současný státní průběžný systém by zůstal zachován včetně odvodů na sociální pojištění ve výši 28 procent superhrubé mzdy.
