Zvyšte platy, volají odbory

Zlepšující se kondice domácí ekonomiky pravděpodobně výrazně promluví do vyjednávání o růstu mezd státních zaměstnanců pro příští rok. To bude podle předpokladů všech účastníků výrazně dramatičtější než v předchozích letech. Odboráři z podnikové sféry se netají tím, že chtějí, aby lepší výsledky firem pocítili lidé ve vyšších platech. Předáci odborů ve státní správě vyznávají stejnou rovnici: výkonnější ekonomika = vyšší platy.
Aktéři vyjednávání zatím tají své konkrétní požadavky. "Je legitimním požadavkem státních zaměstnanců žádat zvýšení platů. Má to logiku. Jednou věcí je však vývoj ekonomiky a druhou možnosti rozpočtu. Čekám tvrdá, věcná jednání, a tak se zatím nechci vyjadřovat ani k návrhu odborů, ani ministerstva financí," řekl ministr práce Vladimír Špidla.

Zřejmé je zatím to, že odbory neustoupily ze svého požadavku na mírný růst reálných mezd. "Ministr Mertlík vyjednává o udržení reálných mezd. To znamená, že by platy měly vzrůst o 4,5 procenta. Očekáváme, že o stejnou hodnotu vzrostou příští rok i ceny," uvedl Václav Ježek z ministerstva financí.

Šéfka odborů ve státní správě Alena Vondrová považuje tento návrh za nepřijatelný. "Pokud se udrží, či dokonce zvýší tempo růstu mezd ve firmách, propast mezi platy ve veřejné a soukromé sféře by se dále prohloubila. To je neúnosné." Odbory se zatím nedokázaly s Mertlíkovým úřadem shodnout ani na odhadu inflace - jejich odhad 5,1 procenta je o šest desetin vyšší než ministerský.

Podle posledních statistik si státní zaměstnanci vydělali v průměru 10 423 korun hrubého měsíčně, což je o 18 procent méně než lidé, kteří pracují pro soukromé firmy. Jejich průměrná mzda dosahuje 12 684 korun před zdaněním. Letos platy státních zaměstnanců reálně snížila inflace, protože vláda mzdy zmrazila.

Do rozhodování o tom, o kolik vzrostou platy státních zaměstnanců, promluví jak růst mezd v soukromých firmách, tak skutečnost, že jejich platy letos reálně klesly.
"Není už možné pokračovat v tom, že jeden rok se lidem přidá, pak zase nic. Ty skoky už se nesmějí opakovat," říká Vondrová.

V roce 1999 se základní platy státních zaměstnanců díky rozhodnutí vlády zvýšily o 17 procent a jejich celkové mzdy reálně poskočily o 10,8 procenta. Ve dvou předchozích letech se však naopak propadaly. Vláda při zmrazení letošních mezd argumentovala tím, že se reálné platy mohou zvednout tím, že úřady některé lidi propustí. Nic takového se však nestalo. Ve státní správě zůstalo stejně jako loni zaměstnáno 757,4 tisíce lidí.
Další kolo vyjednávání se odehraje začátkem září, poté, co Český statistický úřad zveřejní informace o vývoji mezd v první polovině letošního roku. "To by mělo dát obrázek o tom, co se dá čekat v podnikatelské sféře. To bude mít svou váhu," připouští Václav Ježek z ministerstva financí. Na tomto jednání má padnout konečné rozhodnutí.
Průmysl i služby si letos vedou dobře, lepšící se výsledky zaznamenávají i stavebníci. "Budeme se snažit vyjednat, aby lidé pocítili toto zlepšení také na platech. Neříkám, že by měly růst stejně rychle jako produktivita, ale zlepšení by měly odrážet," řekl odborový předák Milan Štěch. Velmi dobrých výsledků hospodaření však dosahují především firmy se zahraničními vlastníky a v řadě z nich odbory vůbec nepůsobí.

Vyjednávání o mzdách státních zaměstnanců se každoročně odehrává dříve než v podnicích, protože jeho výsledek výrazně ovlivní podobu rozpočtu, který musí vláda schválit a předložit parlamentu začátkem podzimu. Jednání ve firmách pak většinou startují v listopadu. Zatímco v předchozích letech často ovlivňoval sjednaný růst mezd státních zaměstnanců vyjednávání o platech ve firmách, letos se naopak zraky státních úředníků upínají k vývoji mezd v soukromých společnostech.