Výrobci dělají vše pro to, aby zatajili, že jejich produkt má něco nahrazovat. Princip však zůstal stejný - drahé nahradit levným. Případ, že by někdo vydával pravý ruský kaviár za jikry z třeboňského kapra, znám není. Známe zato jiné případy - destiláty ze syntetického lihu vydávané za značkové lihoviny, instantní kávu z čekanky, med s řepkovým cukrem, olivový olej z řepky nebo džusy ředěné vodou.
To jsou náhražky toho nejtěžšího kalibru. Ti, kteří je vyrábějí nebo prodávají, porušují zákon a inspekce - pokud je odhalí - má pro ně ty nejvyšší pokuty. Jinou, zato větší skupinu tvoří náhražky takříkajíc v mezích zákona. Takové, které jsou sice vyrobeny z těch správných surovin, ale jen zčásti. Zbytek - obvykle ten větší - je opět nahrazen něčím jiným.
Víte, co to je jogurtový krém, kečupová omáčka, marmeládová poleva, sýrový výrobek...? Jste si jisti, že cappuccino je vždy z pravé kávy?
Vyhlášky takové výrobky neznají, nemohou je tedy definovat, a tak výrobci mají volné pole možností. Jogurt, kečup, marmeláda, sýr nebo káva musí splňovat určité požadavky - na množství jogurtové kultury, rajčat, ovoce... Krém, omáčka, poleva či cappuccino v předpisech nejsou, je tedy jedno, jaké množství surovin výrobce použije. A že si je v obchodech zákazník splete s něčím jiným? To už ho zajímat nemusí. Tím lépe.
Potravináři říkají, že musí vyrábět nejrůznější náhražkové potraviny, protože zákazníci chtějí nakupovat co nejlevněji. Proč se ale snaží za každou cenu, aby skutečnost před zákazníky skryli? Daří se jim to docela dobře. Naše legislativa je mnohdy víc na jejich straně než na straně zákazníka, kterého by měla před klamáním chránit.
Jinak bychom nemohli v obchodech potkávat pasoucí se krávy na obale rostlinného margarínu, obrázek humra na pomazánce z tresky nebo nápis Baltické sardinky na krabičce šprotů. Takové výrobky podle litery zákona spotřebitele neklamou, třebaže je přinejmenším matou. Obarvená treska se už sice nesmí vydávat za lososa, "lososové" tresky přesto z obchodů nezmizely. Prodávají se dál, i když dnes už pod jiným názvem. Stále však tak, aby vzbudily dojem, že jde o lososa.
|
Informace o tom, jak tuto oblast upravuje zákon, naleznete informace v naší sekci zákony.idnes.cz |
Poznat, z čeho je produkt, který se chystáte koupit, vlastně vyroben, není jednoduché. Výrobci dělají všechno pro to, aby to zákazníkům zkomplikovali. Když už nesmějí přímo klamat (někteří to přesto dělají stále), snaží se alespoň neříkat celou pravdu. Nikdo nenapíše na obal: toto není pravý jogurt, pravý sýr, pravá marmeláda... Je na zákazníkovi, aby se pravdy dopátral sám. Jak?
Určitým vodítkem může být cena pravé výrobky z pravých surovin nemohou být nikdy levné. Druhým pak složení výrobku na obalech. Jednotlivé složky výrobku se musí uvádět v sestupném pořadí. Čeho je nejvíc, musí být na prvním místě, čeho nejmíň, na posledním. V mnoha případech to leccos napoví.
|
Víte co si kupujete? Co všechno vypadá na první pohled jinak, než je ve skutečnosti? Víte z čeho je "smetana" do kávy, či "krabí tyčinky"? Více naleznete ZDE |
