Podobné je to s odstartovanou reformou veřejných financí, kterou Špidlova vláda opřela o několik optimistických předpokladů, jejichž naplnění není jisté.
Štěstí potřebuje vláda na několika frontách. Především musí perfektně fungovat ekonomika. Její tempo je totiž naprosto zásadní pro splnění nejvyššího ze všech reformních cílů: předat v roce 2006 státní pokladnu s nižším schodkem, a to tak, aby nepřekročil čtyři procenta objemu domácí ekonomiky.
Jenže tento slib je postaven na předpokladu, že bohatství země (hrubý domácí produkt) se bude rychle zvětšovat, čímž se zvětšuje i prostor pro schodek.
Pro rok 2006 vláda počítá s růstem hospodářství o čtyři procenta, po připočtení inflace pak o 8,5 procenta. Mnozí ekonomové soudí, že vláda má velké oči. "Je pravda, že reforma je postavena na optimistických odhadech," připouští Ondřej Schneider, jenž odborníkům ministerstva financí s přípravou reformy pomáhal.
Jeho slova potvrzuje fakt, že při splnění vládní prognózy by schodek rozpočtu vyjádřený v procentech HDP začal v roce 2006 klesat, i kdyby se žádná reforma nedělala. Odhlédne-li se od růstu cen, pak se Češi těšili z čtyřprocentního tempa ekonomiky jen dvakrát, před měnovou krizí v roce 1997. Loni české hospodářství rostlo o dvě procenta.
| SPECIÁL O REFORMĚ |
Bývalý ministr financí Pavel Mertlík je ohledně vládních prognóz skeptický, zejména pokud jde o kombinovaný růst HDP a cen ve výši 8,5 procenta. "To je podle mého názoru zcela nereálné. I při inflaci tři procenta a reálném růstu 4 procenta nám pořád schází 1,5 procenta," soudí Mertlík, dnes ekonom Raiffeisenbank, kde jsou prognózy budoucnosti jednou z jeho pracovních povinností. Podobné prognózy dělají všechny velké banky doma i v zahraničí.
Jejich názory se shromažďují v takzvané "konsenzuální prognóze", která dává vládě částečně za pravdu, ale jen z poloviny. České hospodářství by v roce 2006 mělo zrychlit na 4,1 procenta, ale růst cen má být podle privátních ekonomů nižší - v průměru se očekává 2,8 procenta.
Vládní odhad kulhá ještě z jednoho důvodu. Vláda plánuje rozsáhlé škrty, mimo jiné třeba pomalejší růst mezd či důchodů. Ani to nezůstane bez odezvy v růstu ekonomiky. Přestože dlouhodobě má být finanční reforma prospěšná - bez jejího provedení riskuje země dříve či později finanční krizi kvůli narůstajícím dluhům -, krátkodobě se spíš projeví negativně. Lidé i vláda budou méně utrácet a hospodářství neporoste tak rychle jako za normálních okolností.
Mertlík odhaduje, že pokud to vláda myslí s čtyřprocentním schodkem vážně, bude muset v rozpočtu seškrtat dalších zhruba 50 miliard korun vedle již oznámených 200 miliard. Jednoduše proto, že sázka na rychlý růst HDP nevyjde.
Dál škrtat bude před volbami velice hořké sousto. Ale to už možná nebude třeba. Volby jsou totiž v polovině roku 2006, takže až se bude hospodaření státu na konci roku sčítat a porovnávat s velikostí ekonomiky (kterou statistici spočítají s dalším půlročním zpožděním), hodnocení Špidlovy vlády už stejně bude málokoho zajímat.
