Evropští představitelé se společně s bankami dohodli na tom, že soukromí investoři škrtnou polovinu řeckých dluhů. Obří dluh jihoevropské země by se tak měl do roku 2020 snížit na zhruba o 100 miliard eur na 120 procent řeckého hrubého domácího produktu.
Odpovědi čtěte zde |
Posílena má být také kapitálová přiměřenost bank na 9 procent (navýšení kapitálu o zhruba 100 miliard eur) a Evropský fond finanční stability (EFSF) má být schopen pomáhat zemím zasažených dluhovou krizí až do výše bilionu eur.
Investoři se z dohody radují, což dokládají akciové indexy, které rostou napříč světem. Řada expertů však nadšena není. Že summit krizi nevyřešil, pouze odsunul, se domnívá například analytický server Eurointelligence či ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. (více čtěte zde)
Výše pomoci investory uklidní
Ještě před summitem totiž někteří ekonomové například říkali, že pro vymazání krize je potřeba nalít do bank zhruba 300 miliard eur a EFSF navýšit na dva až tři biliony eur.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank však skromnější čísla neznamenají, že Evropu jen kvůli tomu čeká kolaps. Investorům mohou být nakonec milejší.
"Na výši čísel můžete mít dva přístupy. Jedním je ohromit investory na finančních trzích výší záchranných prostředků a doufat, že nebudou přemýšlet, zda je realistické takové prostředky sehnat. Druhým je zůstat na zemi a doufat, že finanční trhy naopak ocení realistický přístup," řekl v chatu se čtenáři Sobíšek. "Zda budou dnes slíbené prostředky dostatečné, nikdo neví. Jsem ale přesvědčen, že se dlouhodobě vyplácí druhý z popsaných přístupů," dodal.
Problémy se začaly skutečně řešit
Ačkoliv státníci podle něj nevyřešili všechny problémy, summit byl podle něj dobrý v tom, že se vedle dosud používaného "nalévání peněz" začaly poprvé řešit i související problémy, a to pomocí odpuštění části dluhu soukromými investory a navýšení kapitálu bank.
Sobíšek souhlasí se čtenáři v tom, že je nespravedlivé zachraňovat dlužníky z cizích peněz, pokud by se však Evropa k pomoci Řecku nesemkla a nechala by ho neřízeně zkrachovat, byli by na tom evropští daňoví poplatníci mnohem hůř. Krach země by totiž dopadl na celou eurozónu a ohrozil by jednotnou měnu.
Evropa "díky" krizi získává náskok před USA
V případě jejího zrušení by pak dopady do hospodářství byly citelnější než stovky miliard sloužících na pomoc zadluženým státům. "Zrušením eura by nezmizela příčina krize, tedy to, že jsme si dlouhé roky žili nad poměry. Podle některých odhadů by mimo to rozpad eurozóny vedl k poklesu ekonomik (včetně české) o dvacet procent, což je srovnatelné s propadem v Československu na začátku transformace v letech 1990-1991. Nic moc vize, aspoň v mých očích," konstatuje Sobíšek.
Dluhová krize má podle něj i pozitivní stránky, i když vynucené. Bez ní by totiž Evropa nezačala šetřit v podobě snižování schodků. "Evropa v tomto ohledu získává určitý náskok před USA. Osobně si nedovedu představit, že by byla v Evropě politická vůle ke škrtům ve výdajích, nebýt krize," říká Sobíšek.
