Nejmenovaný činitel řeckého ministerstva financí agentuře AP řekl, že do Atén ve středu přijede Charles Dallara, šéf Institutu mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přední světové banky. Se zástupci jednotlivých bank v Londýně nebo v Paříži budou řečtí představitelé vést rozhovory zatím telefonicky a ve čtvrtek by měla řecká delegace předložit ve Frankfurtu svůj protinávrh k návrhům IIF.
Poté, co řecký parlament odpoledne odhlasuje důvěru nové vládě premiéra Lukase Papadimose, se má Dallara sejít s řeckým ministrem financí Evangelosem Venizelosem. Večer v 19 hodin SEČ se pak sejde s Papadimosem, oznámil premiérův úřad.
Řecko od loňského května přežívá jen díky penězům z loňského záchranného balíku 110 miliard eur od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Letos se ukázalo, že první záchranný plán nebude stačit, a EU tak sjednala další program. Jeho součástí je i odepsání poloviny soukromých dluhů. Dluh Řecka, který letos podle odhadů přesáhne k HDP 160 procent, by se měl do roku 2020 snížit na 120 procent (více o výsledcích summitu čtěte zde).
Dluh Atén by se tak měl vůči soukromým investorům snížit zhruba o 100 miliard eur. Podle britského listu Financial Times však nynější návrhy věřitelů obsahují podmínky, díky nimž by z toho mohli investoři vyjít značně lépe, než jak se v říjnu dohodla EU. Banky mají v jednáních výhodu, protože jejich příspěvek musí být víceméně dobrovolný, jinak by se celá transakce hodnotila jako vyhlášení řecké insolvence.
Dohoda o seškrtání dluhů klade Řekům podmínky
IIF podle listu navrhuje tři verze výměny dosavadních řeckých dluhopisů za nové, kde bude mít jistina čistou současnou hodnotu proti nynějším nižší o 51 až 53 procent. Klade si však jako podmínku mnohem vyšší úrokové sazby a požaduje i další věci jako například roční platby v případě, že řecká ekonomika bude růst dříve a rychleji, než se předpokládá.
Nejpřímočařejší návrh věřitelů předpokládá vydání nových dluhopisů v hodnotě 50 procent starých, budou však mít úrokovou sazbu osm procent, tedy mnohem vyšší, než jakou mají současné obligace. To by znamenalo, že věřitelé budou mít z nových papírů o poloviční hodnotě zhruba stejné roční výnosy jako z dosavadních a jejich celkové náklady na výměnu dluhopisů by se tím výrazně snížily.
