Do nejlidnatější země světa se vydal na konferenci Asijské asociace ředitelů firem, která začne o víkendu ve městě Wu-si. To je centrem výroby levných solárních panelů, na které Evropská komise uvalila na začátku června antidumpingová cla navzdory nesouhlasu zhruba poloviny členů Evropské unie (více zde).
Kromě Wu-si však Michl navštíví také další čínská megaměsta - Nan-ťing, Chang-čou, Ťia-sing a Šanghaj, v nichž bude pozorovat změny, které Čína za poslední rok od jeho návštěvy prodělala (více zde).
Bella ve své rodné vesnici Čou-tchang
A hned první město, které Michl tento týden navštívil, dokládá, jak překotně se dosud průmyslově zaměřená Čína mění.
Bella je symbolem nové generace Číňanů. Její rodina se před deseti lety přestěhovala z vesnice Čou-tchang do megaměsta, osmimilionového Nan-ťingu, vzdáleného dvě hodiny cesty vlakem od Šanghaje. Dostat se jednou do města, to byl pro Bellu životní sen. Ten si splnila a přemýšlí dál. V centru Nan-ťingu si nyní pronajímá byt s kamarádkami a touží po studiu v Americe nebo v Británii.
Osmimilionový Nan-ťing
Nemocnice v Nan-ťingu
Do megaměsta se celé rodiny stěhují za prací, aby měli více peněz. Vzdělání pro ně znamená záruku toho, že nebudou muset tolik pracovat rukama a více si vydělají. Peníze jim pak zaručí lepší život, než který žili na vesnici.
Rozvoj měst však přináší nejen pohodlnější život Číňanům, ale pomáhá udržovat ve velkých otáčkách i celou čínskou ekonomiku. Nová města jsou spojena s boomem stavebnictví, a to jak na státní, lokální či soukromé úrovni.
Město potřebuje komunikace, firmy potřebují kanceláře a lidé potřebují bydlet. Horečná výstavba přináší velké investice ze strany státu i kantonů, ale i ze soukromé sféry. Růst postavený na fixních investicích je však nebezpečný. Pokud se realitní bublina příliš nafoukne a nebude krýt skutečné potřeby měst, začnou se v ní pod tíhou nadbytečných kapacit objevovat díry a splaskne.
Čína tak potřebuje sladit změny ve své ekonomice tak, aby naučila své skromné obyvatele utrácet a využila jejich útraty k dalšímu dynamickému růstu v okamžiku, kdy vliv průmyslu pomalu oslabuje.
Že se musí nejlidnatější země zaměřit právě na toto, ukazuje i graf poradenské firmy McKinsey, který odhaduje, že v roce 2020 bude v čínských městech žít o třetinu více lidí než v roce 2010.
A tak zatímco dříve čínská propaganda nabádala lidi ke spoření, současná reformující se Čína má před obchodními domy nápisy vybízející k útratám.
První etapa cesty po důležitých centrech Číny tak podle Michla ukázala, že nová generace politiků bude chtít z Číny sloupnou nálepku "pouhé" největší továrny světa. "Čína bude o megaměstech, o urbanizaci a o méně dynamickém průmyslu. A o co méně budou Číňané vyrábět, o to více a dravěji budou konzumovat," konstatuje analytik Raiffeisenbank.
Tyto změny mohou podle něj přinést Evropě nižší cenu surovin. "Ceny komodit mohou zlevnit s tím, jak v Číně zbrzdí průmysl. Naopak tržby firem, které sem proniknou, půjdou nahoru," dodává Michl po prvním dnu v Číně.
