Vývoj léků není levná ani rychlá záležitost. Než farmaceutické firmy uvedou na trh nový přípravek, je třeba ho důkladně prověřit. Léky se testují na zvířatech a později vstupují do klinických testů. Jenže v řadě případů se zjistí, že si s lidským tělem nerozumějí nebo jsou mu přímo škodlivé. A výzkumníci musí začít od nuly.
Švýcarský finalista prestižní celosvětové soutěže EY Podnikatel roku Jan Lichtenberg přišel na to, jak jim to usnadnit. „Farmaceutické firmy mohou díky naší technologii vývoj nových léků urychlit,“ říká spoluzakladatel a šéf společnosti InSphero.
Podnikatel roku v Monte Carlu |
Výzkumným ústavům dodává mikrotkáně, které umožňují odhalit případné nebezpečné vedlejší efekty vyvíjených léků. A to ještě před jejich testováním na zvířatech a spuštěním klinických studií. „Buňky, které se kultivují v laboratoři, se nechovají úplně stejně, jak by se chovaly v lidském těle. Naše produkty je ale umí včlenit do přirozené tkáně,“ popisuje Lichtenberg.
To je vhodné třeba pro testování vlivu účinných látek na játra. Právě neblahý dopad na tento důležitý čisticí orgán bývá nejčastějším důvodem pro stažení léků z trhu. „Testování na jaterních buňkách je navíc dost problematické, protože během dvou tří dnů umírají. My dokážeme tento čas prodloužit až na 60 dní a díky tomu můžeme zkoumat dlouhodobé působení léků,“ uvádí Lichtenberg.
Právě s jaterními tkáněmi InSphero začínalo, Lichtenberg však tvrdí, že v laboratoři lze napodobit téměř všechny druhy tkání. Například Langerhansovy ostrůvky, tedy část slinivky, kde se vytváří inzulin - vědci se totiž snaží najít lék na cukrovku. Dále se výzkum soustředí na tkáně pro výzkum rakoviny, srdeční sval či neurologické tkáně.
„Písek“ na pohlednici
Mikrotkáně si lze představit jako šedivá písečná zrnka o velikosti maximálně půl milimetru, která mají stejné vlastnosti jako tkáň v lidském těle. InSphero je dodává na plastových platíčkách velikosti pohlednice, kde se nachází 96 nebo 384 těchto mikrotkání v malých kapsičkách.
Finalisté soutěže EY Podnikatel roku |
Lichtenberg založil InSphero v roce 2009, k jeho prvním zákazníkům patřil švýcarský Novartis. A rychle přibývali další. Vedle velkých farmaceutických a biotechnologických firem jsou mezi nimi nyní také společnosti z chemického či kosmetického průmyslu.
Rodilému Němci, který se do Švýcarska přistěhoval před téměř dvaceti lety, nahrávalo to, že farmaceutickým firmám trvá dlouho, než se pustí do nových technologií. Zejména jde-li o bezpečnost léčiv. „Děláme desetitisíce výrobků týdně. Všichni dostanou stejný produkt, získaná data mohou porovnávat mezi sebou i s regulátorem,“ vysvětluje.
„Chceme se stát zlatým standardem“
Ve firmě, která sídlí poblíž Curyšského jezera, pracuje 65 lidí, polovinu z nich tvoří výzkumníci. Od investorů získala za posledních šest let zhruba 25 milionů dolarů.
Lichtenberg říká, že určitou nevýhodou je sídlo mimo EU. „Máme dceřinou společnost v Německu, ale všechno musí jít přes celníky. Život nám komplikuje i silný frank, ten naše zboží za hranicemi prodražuje,“ upřesňuje. Na Švýcarsku naopak oceňuje málo byrokracie, univerzity s dobrým výzkumem i inovativní farmaceutické firmy.
A jaký je jeho cíl? „Chtěli bychom se stát zlatým standardem. Ostatně už teď se velká část testů dělá s použitím naší technologie,“ říká Lichtenberg. Do budoucna se nebrání ani převzetí velkým dodavatelem medicínské techniky. „Naše obchodní oddělení má jen 15 lidí, velké firmy mají třeba 650 lidí. Díky této síle by se mohly naše produkty dostat do každé laboratoře po celém světě,“ říká.
