List New Zealand Herald zjistil, že novozélandská pobočka Applu od roku 2007 platila daně (v přepočtu asi 650 milionů korun) místo na Novém Zélandu v Austrálii.
Háček je v tom, že její mateřská společnost je v Austrálii registrovaná a obě země mají smlouvu, podle níž se daně platí pouze v jedné z nich.
Apple se brání, že dohoda byla legální a připomněl, že patří k největším plátcům daní na světě. „Dodržujeme zákon a platíme daně ze všeho, co jsme vydělali, všude tam, kde působíme,“ uvedla společnost.
Někteří daňoví odborníci vidí takové uspořádání jako neobvyklé vzhledem k tomu, že australská korporátní daň ve výši 30 procent je vyšší než ta na Novém Zélandu, píše server BBC.
Apple se kvůli daním stal terčem kritiky rozčílených novozélandských politiků. „Vypadá to, že jejich daňové oddělení je ještě inovativnější než jejich produktoví designéři,“ rýpl si do firmy místopředseda zelených James Shaw. Tamní vláda pracuje na plánech, které mají novozélandské daňové zákony posílit.
Není to poprvé, co se Apple dostal pod drobnohled - v posledních letech byl kvůli svým daňovým praktikám prověřován po celém světě.
V roce 2014 vyšlo najevo, že firma přesouvá velkou část svého mezinárodního zisku do Irska, které má daňovou sazbu pouhých 12,5 procenta. Evropská komise (EK) navíc zjistila, že firma na základě daňových dohod s Irskem platila ze svých evropských zisků daně ve výši pouze od jednoho procenta v roce 2003 do 0,005 procenta v roce 2014.
Podle EK tak Irsko poskytlo Applu neoprávněné daňové výhody ve výši až 13 miliard eur, v přepočtu 351 miliard korun a má je vymáhat zpět i s úroky. Irsko však požadavek Komise odmítlo a stejně jako společnost Apple se proti němu odvolalo (psali jsme zde).
