Donedávna v Praze plus minus platilo, že dvoupokojový byt stojí svého obyvatele na nájmu mezi deseti a dvanácti tisíci korun měsíčně. Kdo by si takový rozpočet vytyčil při hledání bytu teď, musel by se spokojit jen s jedním pokojem. Průměrná cena nájmu v bytě o dispozici 2+kk už se totiž blíží patnácti tisícům.
Ze srovnání bezmála devíti tisíc pražských nabídek z realitních serverů vyplynulo, že v Praze jen za poslední tři měsíce nájmy zdražily o devět procent. Nejvíce nahoru šly částky, které chtějí měsíčně pronajímatelé čtyřpokojových bytů. Tam činže podražila o čtrnáct procent.
O desetinu za pouhý kvartál podle statistiky vylezly nahoru i nájmy jedno- a dvoupokojových bytů. Že by přitom majitel bytu z inzerované ceny slevoval, je nepravděpodobné. Naopak. Kdo na inzerát nezareaguje velmi rychle, má smůlu.
Nikoho nepřekvapí, že v českých poměrech jsou pražské nájmy nejvyšší. Jak je vidět z mapy, v některých českých krajích je ale nájem v přepočtu na metr čtvereční oproti hlavnímu městu poloviční. Průměrná měsíční mzda přitom v Praze není dvojnásobná oproti Ústeckému či Moravskoslezskému kraji (o mzdách v regionech jsme psali zde).
Důvodem je, že jiné regiony a krajská města – s výjimkou Brna, kde jsou ceny také vysoko – nepociťují nedostatek bytů, který v Praze žene vzhůru jak prodejní ceny, tak už i nájmy (o cenách pražských bytů čtěte zde).
V relativním srovnání různých faktorů promítajících se do ceny nájmů poráží Praha i německá a rakouská velká města, jak zjistilo realitní oddělení poradenské společnosti KPMG.
V Praze se v porovnání s evropskými metropolemi málo staví
Počátek můžeme vidět u toho, že se v Praze nestavějí nové byty. Už v roce 2015 patřilo hlavní město ve střední Evropě na chvost, protože stavební úřady ročně povolily výstavbu přibližně čtyř set bytů na sto tisíc obyvatel. V roce 2016 se navíc tento ukazatel ještě snížil, a to rovnou na polovinu.
Na sto tisíc obyvatel Berlína, Mnichova a Hamburku připadalo loni třikrát více povolených bytů než na stejný počet Pražanů. U Vídně, Varšavy a Bratislavy byl poměr ještě vyšší.
Nedostatek nových bytů se přelévá do jejich ceny, ve které Praze patří středoevropský primát. S dvanácti (celými) ročními průměrnými hrubými mzdami vydělává Pražan na průměrný byt zdaleka nejdéle.
Na hypotéku nyní potřebujete dvacet procent ceny v hotovosti. Podívejte se, co to kde znamená |
V jiných statistikách potom už Praha, respektive Česko, drží pozici na rozhraní východní a západní Evropy. Dvaadvacet procent lidí žijících v nájmu v Česku (v Praze je to 32 procent) je více než na východ od českých hranic, ale méně než v Rakousku či Německu.
Rozvinutější trhy s nájemním bydlením – spolu s mnohem větším zastoupením bytů vlastněných radnicí v německojazyčných metropolích – se promítají i do toho, že na pronajímání bytu se pomaleji vydělává. Zatímco v Praze je hrubý výnos z nájmu poměrně vysokých 4,4 procenta ročně, v Mnichově, Berlíně, Vídni a Hamburku to je od 3,2 do 3,5 procenta.
I když směrem do budoucna se dá právě tento ukazatel interpretovat ještě jinak. „Prostor pro zdražování nájmů v Praze ještě je,“ soudí Pavel Kliment z KPMG. Úvahu opírá hlavně o to, že kvůli vysokým cenám (které zároveň slibují zajímavý výnos) jsou byty pro běžné lidi nedostupné a zároveň atraktivní pro investory. „Středněpříjmový člověk se potom přesune na nájemní trh a ještě tam zvýší konkurenci,“ předpokládá.
