Finanční správa v červenci prohrála u Nejvyššího správního soudu (NSS), který dal za pravdu fotbalistovi Davidu Lafatovi a posvětil, že sportovci mohou danit nejen jako nezávislé povolání, ale dokonce jako živnostníci ještě vyšším výdajovým paušálem (psali jsme zde). Jak hodnotíte kauzu okolo zdanění sportovců?
Finanční správa měla dlouhodobě nastavenou správní praxi a posuzovala sportovce jako nezávislé povolání. Letošní rozsudek NSS řekl, že takzvané nezávislé povolání (se čtyřicetiprocentním výdajovým paušálem – pozn. red.) není dostatečně přesně definováno. Souhlasím s kritikou, že postavení sportovců bychom měli mít lépe vymezeno, chybí nám k tomu zákon o sportu. Mám ale problém s tím, že NSS připustil možnost podřadit sportovce pod živnost s šedesátiprocentním výdajovým paušálem. Finanční správa se nicméně rozhodla rozsudku přizpůsobit ve všech otevřených řízeních se sportovci a akceptovat případná dodatečná daňová přiznání.
Podle informace od finančního poradce ale finanční správa automaticky neuznává rozhodnutí NSS u jiných sportovců při podání dodatečného daňového přiznání. Chystá se prošetřovat, zda výdělky sportovce skutečně spadají pod činnosti uvedené na živnostenském listu...
Finanční správa vydala koncem července pokyn, jak po rozsudku postupovat. Konkrétní kauzu neznám, ať daňový poradce napíše oficiální stížnost, nechám to prověřit. To, že případ začal finanční úřad prošetřovat, nemusí nic znamenat, možná si potřebuje prověřit ještě další věci v přiznání.
Když se podíváme na EET – při každé šesté kontrole našly kontroly pochybení – nepřekvapuje vás, že je to tolik?
Je to nová věc, po dvaceti pěti letech je zavedení EET absolutní revoluce. Většina obchodníků se do toho zapojila. Lidé se s tím museli naučit pracovat, někteří si museli upgradovat pokladny, někteří si je nově pořizovali. Je tam řada drobných pochybení, ale jsou samozřejmě i poplatníci, kteří porušili zákon, nefiskalizují, nebo dokonce nemají pokladnu. Také se výjimečně setkám s tím, že účtenku nedostanu nebo nemá všechny náležitosti. Ale také jsem požadovala účtenku a obchodník měl poruchu na zařízení.
Slibovali jste, že díky datům, která budeme mít z kontrolních hlášení a EET, nebudete obtěžovat poctivé poplatníky. Nedávno si mi jeden dodavatel stěžoval, že u jeho klienta, supermarketu, byla kontrola na EET už třikrát a nikdy nic nenašla. Jak je to možné?
Musela bych si ověřit, jestli to tak opravdu bylo, a pokud ano, tak bych tlačila na finanční správu, ať z toho vyvodí závěry, protože nevidím jako smysluplné, aby chodila k obchodníkovi, který si plní povinnosti.
Mluvili jste o tom, že budete schopni porovnat dva podniky v jedné lokalitě, například hospody s podobnou kapacitou a otvírací dobou, jestli jedna nevykazuje podezřele nižší tržby než druhá, což by mohlo ukazovat na zatajování tržeb. Jak tedy data z elektronické evidence tržeb využíváte?
Stejně jako u kontrolního hlášení se databáze údajů, které lze použít k takzvané těžké analytice, budovala zhruba tři čtvrtě roku – tedy od začátku roku 2016 do podzimu. Tu lze použít k vykreslování podvodných řetězců s DPH a identifikovat případný karuselový podvod – v Pardubicích máme na analýzy dvacet úředníků s prověrkou od NBÚ. Na základě toho se vybírají subjekty ke kontrole. To samé se bude dít u EET. Počítáme, že základ databáze bude vybudovaný nejpozději do konce roku.
Jak daleko jste s přípravou účtenkové loterie?
Prvního října se začnou sbírat účtenky – zpřístupníme web účtenkovka.cz a mobilní aplikaci Účtenkovka. Bude stačit účtenku vyfotit a většina údajů se načte automaticky. První slosování proběhne 15. listopadu. Účtenkovou loterií chceme pozitivně motivovat zákazníky k přebírání účtenek.
Jak dlouho loterie poběží? Dokud bude fungovat EET?
Nemáme to omezeno, loterii příští rok vyhodnotíme, na výhry máme každoročně rozpočtováno šedesát pět milionů. První výhra je milion korun, druhá výhra automobil a tak dále.
Nedávná analýza Úřadu vlády upozorňuje na vyvádění části zisku formou dividendy zahraničním vlastníkům. Konkrétně sociální demokracie by kvůli tomu chtěla zavádět sektorovou daň, zejména pro banky, aby si na zisky sáhla. Je nějaký důvod k obavám, že zisky odtékají neoprávněně?
Česko vytvořilo investiční pobídky, přilákalo zahraniční kapitál. Ten tu vybudoval infrastrukturu, zaměstnal lidi, zaplatil daň ze zisku a legálně si vyplatil dividendu. Vedle toho existuje takzvané agresivní plánování – odhaduje se, že se kvůli tomu nevybere na dani z příjmů právnických osob šest až patnáct miliard korun ročně. Firma si například vytvoří fiktivní fakturu na marketing, přes kterou vyvádí peníze do zahraničí. Proti tomu finanční správa bojuje například tím, že od roku 2015 zavedla přílohu k daňovému přiznání k dani z příjmů pro takzvané převodní ceny.
Ve kterých oborech k tomu nejvíc dochází?
To se nedá říct. Jde o velikost subjektu a jeho mezinárodní působení – každý obor má marketing, poradenské služby, poplatky za úroky.
Podvody na DPH chce ministerstvo eliminovat tím, že zavede plošný reverse charge, speciální režim výběru DPH. Při něm celou daň platí až poslední odbchodník v řetězci, nedochází tak k vratkám, které se ztrácejí. Potřebujeme na to ale výjimku z Bruselu. Jak se vám daří ji prosadit?
Evropská komise předložila v prosinci 2016 legislativní návrh na základě naší iniciativy – stalo se to poprvé od našeho vstupu do EU. Ale k udělení výjimky pro Česko na zavedení reverse charge na tuzemské dodávky zboží a služeb nad deset tisíc eur vede ještě velmi dlouhá cesta. Na posledním Ecofinu zablokovala přijetí návrhu Francie, naopak Německo, Rakousko, Slovensko, Bulharsko ho podporují. U daňových otázek je třeba dosáhnout jednomyslnosti.
Nedávno Nejvyšší kontrolní úřad zveřejnil kontrolu finančních úřadů, podle které je zákon o daních z příjmů nepřehledný, složitý, přibývají v něm výjimky a ministerstvo financí nesleduje dopady změn v zákoně na státní rozpočet (psali jsme zde). Souhlasíte s tím nálezem?
Zčásti jsem to přivítala. Množství výjimek, nepřehlednost – to je pravda. Výběr daně je těžko a nákladně spravovatelným, což je silný argument pro to, že dnes připravujeme nový zákon. Neměli bychom pokračovat v dalších novelizacích, na špatném základu pokračovat ve stavbě domu.
Co se týká nákladnosti výběru daní – dalo by se s ní něco dělat?
Je pravda, že daň z příjmů fyzických osob se vybírá poměrně draho tím, že je složitá – finanční úřady dostanou v březnu velké množství daňových přiznání, každý přijde s nějakou slevou, hypoteční smlouvou, stavebním spořením, musí se to překontrolovat, spočítat, zaznamenat do ADIS. Jejím zjednodušením by se rozhodně mohly ušetřit kapacity.
Když jste na novém zákoně začali před dvěma lety pracovat, avizovali jste, že ho představíte před volbami. Stále to platí?
Návrh nového zákona o daních z příjmů bude hotov do konce září a bude bez politických parametrů – bez sazeb, bez slev. Ty máme zvlášť v takzvaném katalogu. Nová politická reprezentace pak řekne, jestli ten nový zákon vůbec chce, a sama si parametry dosadí. Teprve pak půjde do legislativního procesu. Zákon představíme, až bude mít politické parametry.
Ministerstvo v uplynulých dvou letech slíbilo, že placení daní bude jednodušší. Jak to chcete udělat?
Dnes je složité placení daní, protože je složitý zákon – vyžaduje hodně údajů, takže finanční správa nemůže vytvořit formulář s méně kolonkami. Loni se jí podařilo vytvořit dvoustránkový daňový formulář pro zaměstnance. Pracujeme na projektu Moje daně, který sestává ze tří částí: píšeme nový zákon o daních z příjmů, současně chystáme legislativní úpravu takzvaného samovyměření a ruku v ruce s tím finanční správa připravuje nový IT systém.
Kdy se tedy dočkáme toho, že budeme moci spravovat své daně po přihlášení na svém počítači?
Pokud legislativu nová politická reprezentace schválí, tak bychom to do legislativního procesu pouštěli v roce 2018, účinnost by mohla nabýt nejdříve od roku 2020. IT systém, který to poplatníkům umožní v praxi, bude mít minimálně roční zpoždění, tedy 2021.
