Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Příběhy českých značek: Od žehliček z Hlinska až k výrobě ETA v Číně

  18:10aktualizováno  18:10
Dvanáctimilionová armáda žehliček a vysavačů, které měly být postrachem všeho prachu. Spotřebiče značky ETA byly za socialismu bezmála povinnou výbavou každé domácnosti. A ještě pět let po pádu železné opony byste v každém bytě či domě našli v průměru tři tyto spotřebiče.

Elektrický mixér Eta Mira 011 z roku 1965 na výstavě československého designu z let 1950 - 1980. | foto: Ondřej Littera, MAFRA

ETA se dlouhodobě drží mezi nejznámějšími českými značkami, její popularita je srovnatelná se značkou Škoda. Předchůdce známého brandu, společnost ESA, založil v roce 1943 v Hlinsku podnikatel Jan Prošvic. Zatímco v počátku k obchodnímu úspěchu stačily žehličky a nový model stačilo přinést jednou ročně, dnes přichází pod značkou ETA na trh kolem padesáti nových výrobků za rok a z části pocházejí z Číny a jiných zemí.

ETA se v prvních letech prosadila jako výrobce žehliček, v padesátých letech 20. století po znárodnění a začlenění do koncernu Elektro-Praga přebraly prim vysavače. Právě tyto dva výrobky se za socialismu objevily v téměř každé domácnosti. Vysavačů ETA x400 se od roku 1981 za 16 let vyrobilo téměř 2,5 milionu kusů, suchých žehliček ETA 219/220 vyrobili pracovníci podniku od roku 1972 téměř 11,5 milionu kusů.

Příběhy českých značek

S pádem železné opony a invazí zahraničních značek jako Bosch, Philips, LG či Rowenta, začínala být značka ETA v českých domácnostech čím dál tím vzácnější. Ještě v polovině 90. let však každá česká domácnost vlastnila v průměru 3,4 výrobku této značky. Dnes společnost uvádí, že je v každé domácnosti alespoň jeden spotřebič ETA.

V roce 1993 zamířil výrobce pod názvem ETA Elektro-Praga Hlinsko do prodeje formou kuponové privatizace. Prvními vlastníky se staly privatizační fondy velkých bank.

Hubená léta

Do nabídky firmy postupně přibývaly nové typy spotřebičů, přes fény, mixéry až po domácí pekárny. Zároveň s tím se snižoval podíl výroby v Česku. Souvisí to i se změnami vlastníků v novém tisíciletí a změnou strategie, která s sebou přinášela úspory.

Fotogalerie

V roce 2007 koupila firmu investiční skupina Benson Oak Gabriela Eichlera od liberecké společnosti Plastkov Marka Rybáře. ETA v té době vyráběla i díly pro automobilový průmysl, s novým majitelem ale došlo ke změně struktury a výroba domácích spotřebičů se osamostatnila. Bratislavský rodák a bývalý manažer Bank of America Eichler přebíral firmu s více než tisícovkou zaměstnanců.

Přišla však finanční krize, propouštění, demonstrace... Během pěti let se počet zaměstnanců snížil na desetinu. V roce 2011 firmu koupil zlínský HP Tronic - vlastník prodejen s elektronikou Euronics, a v témže roce po téměř sedmdesáti letech výroba v Hlinsku skončila. Část sortimentu se přesunula na Moravu, do závodu E technik v Miloticích nad Bečvou, kde původně ETA také vyráběla. Pro firmu pracovalo už jen sto lidí a pouze třetina produkce nesla českou stopu - například vysavače.

Likvidace firmy, hlásaly odbory

Změny v těchto turbulentních dobách těžce nesli zaměstnanci, z nichž někteří pracovali v hlinské fabrice desítky let. Odboráři vinili vedení z likvidace firmy, která podle nich začala pod vedením Benson Oak.

„Je to normální ekonomický vývoj, když z jedné oblasti lidé odcházejí a v jiných jsou přijímáni. Přemístěním výroby, skladů a servisů se podařilo ušetřit desítky milionů korun, které jdou ve prospěch Ety, a tyto peníze můžeme vložit do jejího rozvoje. Jestliže v Hlinsku opouští firmu desítky lidí, tak v Týništi nad Orlicí, Plané nad Lužnicí, ve Zlíně nebo v Miloticích nad Bečvou zase desítky lidí nabíráme,“ vysvětloval v roce 2012 v rozhovoru pro MF DNES předseda představenstva a ředitel firmy Jiří Pathy.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.