Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čínská ekonomika dál brzdí. Růst je nejpomalejší za šest let

  8:53aktualizováno  10:20
Čína rostla od ledna do března nejpomaleji od začátku globální hospodářské krize v roce 2008. HDP zpomalil tempo o tři desetiny bodu na 7 procent. V poslední době přicházejí negativní zprávy z Číny a rostou obavy z prohlubování problémů. Nejde o žádné drama, ujišťují ekonomové.

Panorama Pudongu v roce 2013 | foto: Reuters

Pokles HDP ze 7,3 procent v posledním kvartále minulého roku na 7 procent v letošním prvním čtvrtletí je nejslabší výkon od propuknutí globální finanční krize. Z Číny přicházejí v poslední době i další špatné zprávy. Průmysl roste nejpomaleji za 25 let. Slabý je i export a import a někteří továrníci zemi opouštějí, protože výroba začíná být drahá kvůli nárůstu mezd. (čtěte o tom, jak firmy couvají z Číny)

Čína je druhou největší ekonomikou světa, a tak slabší růst může mít dopady jak v Asii, tak ve zbytku světa. Analytici pouze sedmiprocentní růst ekonomiky očekávali, přesto jde o nejhorší výsledky za šest let.

Komunističtí vůdci se podle agentury AP snaží nasměřovat čínskou ekonomiku k pomalejšímu, ale udržitelnějšímu růstu, založenému spíše na domácí spotřebě než obchodu a investicích. Ale prohlubující se pokles zvětšuje obavy lidí ze ztráty zaměstnání a sociálního napětí.

Žádné drama

Podle Petra Dufka z ČSOB se nejedná o žádné drama. „Západní ekonomiky a především třeba ta německá nemusí bít na poplach, neboť maloobchodní tržby v Číně rostou stále dvouciferným tempem,“ uvedl. Za horší zprávu považuje zpomalení čínské průmyslové výroby. Ta v březnu rostla jen o 5,6 procenta meziročně, což je nejslabší růst za poslední čtvrt století.

Také podle Jiřího Šimary ze společnosti Cyrrus není útlum číny žádným překvapením. Oslabení souvisí s transformací ekonomiky a nemělo by hrozit „tvrdé přistání“. „Vláda ale i centrální banka má v záloze ještě velké množství různých podpůrných nástrojů, kterými může v případě nutnosti stimulovat ekonomiku,“ říká.

„Zdražení dovozů z Číny se neobávám, i když je pravdou, že země ztrácí svou konkurenční výhodu v podobě nízké ceny práce. Je však velmi rychle zastupována zeměmi jihovýchodní Asie, jako je Malajsie, Filipíny, či Bangladéš,“ dodal Šimara.

Čína na prahu nové éry

„Stále spoléháme na tradiční motor růstu, a ten zpomaluje,“ řekl mluvčí statistického úřadu Šeng Laj-jün, podle něhož je teď Čína v přechodném období mezi starým a novým modelem růstu. Ekonomika sice podle něj čelí tlaku na pokles, růst se ale pohybuje v rozumném rozpětí.

Vláda od listopadu dvakrát snížila úrokové sazby a podnikla další kroky na podporu růstu. Nicméně růst průmyslové výroby se dále zmenšil.

Tempo růstu čínské ekonomiky loni zpomalilo na 7,4 procenta ze 7,7 procenta v roce 2013. Hospodářský růst poprvé za patnáct let zaostal za vládním cílem, podle kterého měl dosáhnout 7,5 procenta.

Čína je v posledních letech hlavním motorem růstu světového hospodářství a stala se významným dovozcem komodit i spotřebního zboží. Slabší růst v Číně by tak mohl mít negativní dopady na další ekonomiky.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.