Diskuze

Nejztrátovější jsou rychlíky Olomouc-Krnov. Na kilometr prodělají 225 Kč

Nejztrátovější rychlíkovou železniční tratí, na níž Českým drahám doplácí rozdíl stát, je spojení mezi Ostravou, Olomoucí a Krnovem. Na každém kilometru své jízdy rychlík prodělá 225 korun. Stát za dopravu na této trati Českým drahám doplácí 157 milionů korun ročně.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Pro ty odborníky, pana Janatu, Kopeckého a další. Přečtěte si ja ČD čarují s čísly ve výkazech a tedy i v účetnictví. Jediná cesta je vyházet ty všechny podvodníky a přestat dodovat. Snížit daně a nechat lidem jejich peníze, nechť konečný uživatel platí ze svých peněz takovou dopravu, jaká jemu nejvíc vyhovuje. A to platí obecně pro všechny dotace.  http://ekonomika.idnes.cz/statistika-ceskych-drah-a-rychliku-dt7-/ekonomika.aspx?c=A130106_213926_ekonomika_ert

0 1
možnosti

Uveďte prosím zemi, kde to tak je a funguje to. Nebo jste takový génius, že jste vymysle něco, co ještě nikoho na světě nenapadlo? Pak pardon.

0 0
možnosti

Dotace je kromě prodeje majetku, hlavním zdrojem příjmů. Dotace činí cca 85 %úplných vlastích nákladů. Tržby z jízdného pokryjí jen 15%. Stálo za zvážení, zda nezrušit jízdné vůbec. ČD ušetří za pokladní, průvodčí atd. Cca 100 tisíc našich spoluobčanů, držitelů zaměstnaneckých jízdních výhod ČD si za naše daně už nyní dopřává jízdné téměř bezplatné.

2 5
možnosti

Pokud vim, tak trzby z jizdneho jsou cca 32% celkovych trzeb za osobni dopravu

4 1
možnosti

opravte si tu první větu, nejde o spojeni mezi ostravou, olomouci a krnovem, ale když už, tak ostravou, krnovem a olomouci.

1 0
možnosti

No nejště byste měl zaplatit poplatek za každý km ujetý po silnici na úhradu státem a obcemi vynaložených nákladů na výstavbu, údržbu a provoz.

1 0
možnosti

no ot je jedna moznost, v Evrope ale politikum doslo, ze mnohem jendodussi je ovalit dan na pohonne hmoty, nez se stvat s vyberem mytneho

0 0
možnosti

Takže všem, kteří jsou pro dotace. Až poletíte na dovolenou, vezměte to s nějakou dotovanou společností, kde vás letenka bude stát několikanásonbně víc, než letenka u té nedotované.

0 4
možnosti

Pěkné, už se zase vyjadřujete (samozřejmě s ideologickým nádechem) o něčem, o čem nemáte ani páru?

Už jsem tu psal, že dotovaný je v současné době každý let (kromě letů soukromých, ale ty jste asi nemyslel). Úleva na daních (které ostatní druhy dorpavy nedostávají) činí u nás průměrně 1000 Kč na každý let. Pokud se budete i vracet, jsou to 2000 Kč.

Navíc, pokud poletíte na některé letiště, kde jsou nízké letiští poplatky (Praha to není, současných 525 Kč provoz pokryje, mnohá cílová letiště ale mají poplatky o hodně nižší), tak vězte, že to je proto, že provoz těchto letišť je dotován z místních rozpočtu coby podpora turismu a regionu.

A pokud poletíte na ostrovy patřící k evropským zemím (Korsika, Baleáry, Kanáry, Madeira, Azory, atd.), pak vězte, že tam je v zájmu soudržnosti země dotována i samotná cena některých letenek.

3 0
možnosti

Že by seznam tratí, kde na soukromého dopravce nenarazíte? Ti přeci žerou jen z velkého koryta, které ČD umožňovalo nebýt tak moc ve ztrátě.

0 1
možnosti

soukromý přepravce na mnohých tratích být nemůže, protože součástá dohody s ČD jsou smlouvy na 10 a více let, díky jimž na trať jiný přepravce prostě nemůže. On totiž žádnou dotaci nedostane.

1 2
možnosti

Železniční doprava zažíval svůj rozmach v 19 stolezí a počátku století 20. Ovšem v 2 polovině 20 století se jádro hospodářské aktivity přesouvá od průmyslu k službám. Průmysloví výrobci přepravují  méně surovin jako železo, uhlí a dřevo. Posunula se od železa, kabelů a trubek k mikroprocesorům, optickým vláknům a nanotechnologiím. Také dopravní náklady podstatně klesly. Průměrné náklady na přesunutí tuny na míli v roce 1890 byly 18,5 centů (v 2001 dolarech; USA). Dnes jsou tyto náklady pod 2,3 centů. Železnice byly vyvinuty pro dopravu velkých objemů na několika tratích spojujících hlavní centra ekonomické aktivity. V současném světě, kde ekonomické aktivity jsou centralizované a důležitá je doprava z bodu do bodu, není a to struktura příliš užitečná. Železnice staly velkými monolitickými organizacemi s byrokratickou strukturou.  M. Hallsworth, komentoval překvapivě moderně, již v roce 1934 chování železniční společnosti Domnívám se, že musí být připuštěno, že, až na pár posledních let, si železnice neuvědomily nástup silniční dopravy nebo byly ve svých reakcích pomalé. Před nástupem silniční dopravy železnice příliš mnoho spoléhaly na svoji pozici. Byly zvyklé čekat až k nim zákazník přijde, protože ve většině případů žádný jiný způsob dopravy ve stejné efektivitě nebyl dostupný. V r. 1993 přepravily ČD 242,2 mil osob při 8 548  mil osobakm , v r.  2005 už jenom 178,2 osob při 6 631 mil osobakm a tento ukazatel stále klesá. Technické řešení železniční dopravy je navíc založeno na přepravě relativně vysoké mrtvé váhy.  Podle studií je srovnatelní využití energie na 1 osobakm u  os. auta je to při obsazenosti 3 osobami 0,56, u vlaku Inter city 0,38 Mj  Osbní auto má podle studie při vzdálenosti do 300 km průměrnu rychlost 75 km, zatímco vlak 65 km. Zdroj European Commission 2002a. Tudíž je zřejmé, že železnice má to nejlepší období za sebou a bude neustále klesat počet přepravených osob i tun nákladu. Bude naopak stoupat podíl silniční jak nákladní, tak  individuální

3 4
možnosti

osobní dopravy. Je tedy načase přestat železniční dopravu dotovat.

1 3
možnosti

Je zvláštní ta úpornost a zarputilost se kterou tady JL hájí svou jedinou pravdu. Ať mi ukáže aspoň jediný vyspělý stát, ve kterém není žádná veřejná doprava dotována.

Asi by se mi nesmírně libilo platit ročně 20000Kč místo 6600Kč za měsíčník pro město Ostrava, více 1000Kč měsičně mi přispívá město Ostrava a to nepočítám to, že se podařilo sehnat poslední dobou dost nových autobusů, trolejbusů a tramvají přes ROP, což jsou opět dotace. Kdybych měl jezdit do práce autem, tak mám fixní náklady (pojištění, dálníční známka, drobná údržba) 1500Kč (ty mám tak i tak) a za benzín dám minnimálně 100Kč denně, pod tři litry spotřeby se nedostanu (cca 40km, a to jedu po Ostravě). Nemluvě o tom, že se v tramvaji proberu, přečtu si kus knihy a mám to jen o 20 minut delší než autem (50 x 30 minut). Kdyby bylo dle vás, tak měsičník stojí tři tisice a polovina linek by nikdy nevyjela. Smiřte se s tím, nebo se vystěhujte do Somálska, tam určitě veřejnou dopravu nedotují, tam se vám určitě bude líbit.

2 2
možnosti

A zkuste mi prosím sdělit, kdo ty autobusy a trolejbusy zaplatil? A kde na do vzal? A jak jsou na tom v jiných místech republiky, ve vesnicích a městečkách, kam zajíždí autobus 2yx denně a když se chtšjí dostat do většího města, tak zaplatí stejnou sumu jako v Praze za 5 jízdenek.

1 2
možnosti

Pane Lebduska, nad vasimi logickymi vyplody opravdu zustava rozum stat. Predstavte si, zcela absurdni situaci, ze stat prestane dotovat verejnou dopravu. Na ni vyda cca 20 mld rocne. To je cca 4000 kc na danich na poplatnika minus. Tzn, ze 320 kc mesicne. Za techto 320 kc mesicne navic, byste lidem zvysil ceny verejne dopravy 3-4 nasobne. myslite, ze by vas meli radi a prislo by vam to ekonomicke? ;-)

4 2
možnosti

Nevím, kde jste tyhle čísla vzal. Ale přředstavte si, že by každý platil za dopravu o těch 320 korun měsíčně víc. A na dani, kterou by mu stát nestrhl - třebas DPH - by ušetřil 350 korun měsíčně. Těch 30 korun odhaduji náklady státu na přerozdělení. A protože by nepotřeboval tolik úžedníků na přerozdělení, tak by zaměstnával o pár úředníků míň, zase by ušetřil. Prodělal by občan? Takže mě zase zůstává rozum stát nad vyšimi "logickými" vývody

1 2
možnosti

Je zajímavé, jak se stát i mnozí diskutéři nedokáží poučit z historie. Když železniční společnosti vznikaly, byly soukromé. V r, 1841 se do toho vložil C a K stát. Protože v tu chvíli začal prodělávat již v r. 1848 všechny své železnice a podíly prodal  a železnice byly výdělečné.

0 1
možnosti

Aby je později až začaly krachovat všechny opět znárodnil...

1 0
možnosti