Do konce loňského září mělo 84 tisíc účastníků druhého důchodového pilíře sdělit svým penzijním společnostem, kam chtějí naspořené peníze poslat. „Během léta jsme volali klientům, kteří nám do té doby ještě neposlali svoji žádost a dost nás zaskočilo, že poměrně hodně klientů trvalo na tom, že chtějí peníze převést přímo na účet finanční správy,“ říká Marcel Homolka, šéf největší penzijní společnosti České pojišťovny.
Fondy byly tolerantní, oznámení o způsobu vrácení peněz, akceptovaly i po termínu. „Prodloužili jsme lhůtu pro přijímání žádostí o zvolení typu vypořádání druhého pilíře až do 30. listopadu 2016,“ říká Pavla Kozáková za Penzijní společnost - Česká spořitelna.
Dalších 6 828 klientů si naspořené peníze nechalo převést do svého třetího pilíře. Stát lidem přispěl celkem dvěma miliardami korun, další více než miliardu si naspořili sami a k tomu získali zhodnocení v průměru v řádu jednotek procent.
K penězům se dá dostat - podat žádost o přeplatek
Nevyzvednuté peníze ale rozhodně nepropadají státu. Vlastníci se k nim dostanou jen přes žádost o vrácení přeplatku na finančním úřadě. Na ní neexistuje žádný formulář. „V podání musí být uvedeno, kdo jej činí, čeho se to týká a co se navrhuje,“ uvedla mluvčí Finanční správy Petra Petlachová.
Lidé mohou žádost na úřad doručit písemně (s ověřeným podpisem), osobně, přes datovou schránku nebo přes elektronický portál daňové správy. Finančák pak má na vrácení 30 dní od podání žádosti. Pokud má někdo nedoplatek na dani, úřad si jej z toho strhne.
Penzijní společnosti do zavedení druhého pilíře investovaly celkem stovky milionů korun, se státem se ale kvůli zmařené investici soudit nechtějí. „Investovali jsme do klientského systému a také do marketingových kampaní. Po státu však žádné odškodné požadovat nebudeme,“ říká za ČSOB Penzijní společnost Pavla Hávová.
„Náklady spojené se zavedením a zrušením druhého pilíře jsme vyčíslili na úrovni 80 mil. Kč. O vymáhání odškodnění od státu neuvažujeme,“ říká Pavel Racocha, šéf KB Penzijní společnosti.
Firmy nyní podnikají ve třetím pilíři, dříve známém jako penzijní připojištění. V něm si více než 4,5 milionu lidí spoří na penzi se státním příspěvkem a daňovými úlevami. Penzijní společnosti potřebují, aby jim počet klientů neklesal, jak se tomu děje dosud, ale rostl. K tomu může přispět i zatraktivnění třetího pilíře formou změn zákona. „Chceme vést s politiky dialog. Pokud budoucí důchodci nemají být o půlku chudší, než ti současní, tak musíme začít na politiky všichni více tlačit,“ říká Marcel Homolka, šéf Penzijní společnosti České pojišťovny.
Lidé by si měli spočítat, jestli peníze vrátit státu
Lidé mají nyní půl roku na to, aby si spočítali, jestli se jim vyplatí peníze poskytnuté státem vrátit do státního důchodového systému. Tím si zajistí, že se jim mírně nezkrátí důchod. Pokud se tak rozhodnou, do konce června musí podat žádost o doplacení pojistného na Českou správu sociálního zabezpečení a peníze poslat do konce roku. Jde o tři pětiny naspořené částky. Stát lidem přispíval 3 procenta z jejich povinného důchodového pojištění, další 2 procenta si platili z vlastní kapsy. Zhodnocení peněz si mohou nechat.
Měli by si ale napřed spočítat, jestli jim vrácení stojí za to. ČSSZ na svém webu uvádí srovnání: muž, který by šel letos v 63 letech do důchodu a bral v průměru 35 tisíc korun měsíčně, si ve druhém pilíři za tři roky jeho fungování naspořil 37 800 korun, které nyní dostal na ruku.
Od státu s 46 odpracovanými roky dostane důchod 15 009 korun. Kdyby tyto peníze do systému vrátil, dostane důchod 15 173 korun. Vrácenou částku by tak dostával od státu postupně příštích 19 let. Teprve ve svých 82 letech by mohl říct, že se mu peníze vrátit to vyplatilo.
