Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Dodávky plynu z nespolehlivé Moskvy má nahradit autoritativní Baku

  12:42aktualizováno  12:42
Rusko opět hrozí zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu. Brusel proto zpracoval plán, jak přivést do Evropy plyn od Kaspického moře a vyhnout se přitom Rusku. Pomoci mají dodávky z autoritativního Ázerbájdžánu a Turkmenistánu.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: AP

Ruský plynárenský gigant Gazprom v úterý opět varoval před omezením dodávek plynu do Evropy. Ukrajina podle společnosti nezaplatila předem za dodávky plynu, a Gazprom proto hrozí omezením tranzitu.

Podle agentury Reuters má Gazprom dodat Ukrajině z předplacených dodávek již jen 219 milionů metrů krychlových plynu, což země spotřebuje za dva dny. Pokud nepřijde nová platba, Gazprom dodávky na Ukrajinu zastaví.

Ukrajinská státní energetická firma Naftogaz naopak obvinila Gazprom, že jí nedodává plyn, za který si předem zaplatila. Ukrajinská firma údajně obdržela jen 47 milionů metrů krychlových, objednáno měla 114 milionů.

Vznikající energetická unie počítá s plynem z Ázerbájdžánu

Aktuální problémy nejsou nijak nové, objevovaly se v minulosti a s vyhrocením konfliktu na Ukrajině jejich frekvence přibývá. Evropa přitom odebírá z Ruska zhruba třetinu spotřeby plynu, v Česku je to však 75 procent a některé země jako Bulharsko, Slovensko nebo baltské státy jsou na dodávkách z východních plynovodů závislé úplně. V Bruselu se proto rodí plán, jak dodávky z Ruska omezit.

Německý server Spiegel.de přinesl informaci, že v rámci vzniku takzvané energetické unie plánuje Evropská komise odebírat plyn ve velké míře skrze Turecko z Ázerbájdžánu a Turkmenistánu. Ještě letos by měla Komise proto s oběma zeměmi podepsat takzvané memoranda o porozumění.

„EU využije všechny zahraničně politické instrumenty, aby vytvořila strategická energetická partnerství s produkčními a tranzitními zeměmi,“ cituje server z aktuální návrhu k energetické unii. Vedle Turecka, Turkmenistánu a Ázerbájdžánu zmiňuje dokument ještě Alžírsko, země blízkého východu a některé africké státy. Měla by se také prohloubit spolupráce s Norskem, USA a Kanadou. Oproti původnímu návrhu z konce ledna však už není jmenovitě uveden Irán.

Noví dodavatelé jsou stejně nespolehliví jako Moskva

V této souvislosti by mělo dojít také k zdvojnásobení plánované kapacity plynovodu Trans-Adria (TAP). Chystané potrubí by tak mělo od roku 2019 přivádět z kaspické oblasti skrze Gruzii, Turecko, Řecko a Albánii do Itálie až 20 miliard kubíků plynu ročně. To je více než dvojnásobek roční spotřeby Česka.

Oficiálně by měl plán představit místopředseda komise Maroš Šefčovič ve středu. Podle portálu EurActiv.cz počítá návrh vedle diverzifikace zdrojů také třeba se vznikem celoevropského regulačního úřadu pro energetiku.

Záměr se však nesetkává jen s nadšením. Někteří energetičtí experti upozorňují, že noví dodavatelé jsou jen o málo spolehlivější než samotné Rusko a upřednostňují se raději zaměřit na dodávky zkapalněného plynu z USA. Jeho cena by však kvůli dopravním nákladům byla výrazně vyšší (více o americkém plynu čtěte zde). 

Podívejte se, jak se těží plyn v Česku:

Autoři: ,


Témata: Euro




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.