Až třicetiprocentní dovozní cla na ocel směřující na území USA platí už více než měsíc. Evropa se zatím dohodla na clech pro dovoz nad stanovené kvóty a uvažuje o dalších, mnohem tvrdších opatřeních. K podobným krokům se chce uchýlit také Japonsko a Čína.
Expert na obchodní politiku Gary Hufbauer z Institutu pro mezinárodní ekonomiku soudí, že prezidentu Georgu Bushovi brání v přijetí kompenzací napětí na domácí politické scéně.
Podobně Ed Gresser, který je odborníkem na obchodní politiku na Progressive Policy Institute, zastává názor, že kompenzace je sice skvělý nápad, ale jen těžko prosaditelný v praxi. "Jak vysvětlíte chemikům nebo výrobcům oděvů, že jim snížíte tarify, abyste pomohli ocelářům?," ptá se Gresser.
Evropská unie už dala najevo, že pokud Spojené státy kompenzace nenabídnou, zváží uvalení cel v hodnotě až 335 milionů dolarů na dovoz citrónů, oceli, oděvů a dalšího zboží z USA.
Odveta za cla zahubí obchod, varují USA
Spojené státy ale považují plán Evropské unie zavést sankční opatření proti jejich dovozním clům za ránu dýkou do srdce celého světového obchodního systému. Evropa požaduje celní kompenzace na jiném zboží v hodnotě 2,4 miliardy euro ročně.
Rozhodčí orgány Světové obchodní organizace (WTO) mají posoudit, která ze znesvářených stran je v právu. EU i Spojené státy přitom používají stejně neústupnou rétoriku. Totéž, co říkají dnes Američané o odvetných opatřeních, říkali zástupci patnáctky minulý měsíc po zavedení cel.
Vysoký činitel Úřadu obchodního zmocněnce Spojených států ale jakékoli úvahy o odvetě ostře odsoudil. "Jejich myšlenka (Evropské unie) je skutečným úderem do srdce celého uspořádání Světové obchodní organizace. Ve skutečnosti jejich argumenty vedou k jednostrannému přístupu," prohlásil.
Proti tomu stojí názor EU, že USA zvýšením cel na hutní výrobky z některých zemí až na 30 procent porušily pravidla WTO. Hned na konci března odpověděla Evropa stejně - přijala cla v rozpětí od 14,9 do 26 procent.
Zatím se cla vztahují pouze na dovoz oceli přesahující určité množství, aby se zabránilo přílivu oceli, kterou producenti neprodají na druhém břehu Atlantiku. Měla by se tak dotknout asi 5,7 milionu z celkového objemu 26,5 milionu tun oceli, která na trh Evropské unie každoročně směřuje.
Úřad obchodního zmocněnce však tvrdí, že USA postupovaly přesně podle dohody WTO o ochranných opatřeních, jež umožňuje členským zemím zavést dočasná dovozní cla na ochranu některého domácího odvětví bez hrozby odvety až na tři roky.
Odvetu proti USA prosazují nejagresivnější protiamerické země jako Francie, zatímco státy jako Německo a Británie se začínají díky tlaku průmyslové lobby chovat stále zdrženlivěji.
