Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


KOMENTÁŘ: Konec intervencí aneb Nehledejme šokující, kde není

  16:30aktualizováno  16:30
Po více než třech letech skončily intervence ČNB a nic šokujícího se nestalo. Koruna si spadla o pár desítek haléřů níže a na ceně stouply krátké české dluhopisové výnosy. A samozřejmě se roztrhl pytel s hodnocením intervenčního režimu a s výhledy, co teď bude, píše v komentáři Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.
(Ilustrační snímek)

(Ilustrační snímek) | foto: Profimedia.cz

Jedno takové hodnocení, v několika ohledech nepřesné, se objevilo i na stránkách iDNES.cz (článek čtěte zde). Autor v něm po vzoru prezidenta Miloše Zemana například opakuje, že „silná měna je na firmy bič, slabá umožňuje zahálku“ a že „kurz bude tlačit firmy k větší produktivitě“.

To je však nepochopení kauzality: česká měna má dlouhodobou (a intaktní) tendenci k posilování proto, že produktivita v ČR roste rychleji než v eurozóně. Posilující měna je důsledkem tohoto vývoje (tj. je projevem reálné konvergence, ergo sbližování ekonomických úrovní ČR a eurozóny), nikoliv jeho příčinou.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

Ano, pro jednu individuální firmu, tj. mikroekonomicky, může být posílení problém, stejně tak jako jím může být krátkodobé spekulativní (fundamentálně nedůvodné) posílení, makroekonomicky a dlouhodobě je však posilování koruny reflexí a důsledkem naší rostoucí ekonomické síly.

Zadruhé, opakovaný argument o „zlenivění“ exportérů je v rozporu s realitou. Nebo si skutečně někdo myslí, že u firem teď tři roky leželi pracovníci ve výzkumu a vývoji na zádech proto, že koruna je o 5 % vychýlená proti svému fundamentálnímu kurzu? Že spoléhali na to, že jim pětiprocentní dar ČNB dala navěky? Že zahraniční odběratelé kvůli pětiprocentní výhodě akceptovaly zhoršující se produkt?

Zatřetí, podívejme se na to, jak se od listopadu 2013 vyvíjel třeba průmysl či export: český export i zpracovatelský průmysl vzrostly od října 2013 stejným rozsahem jako jejich polské a maďarské protějšky. Kdo tedy zlenivěl? Všichni? Nikdo? Je na čase přestat přeceňovat kurz: stačí se podívat na to, jak „moc“ propad eura vůči dolaru za poslední tři roky pomohl německému (exportně orientovanému) průmyslu. Kurz eura proti dolaru je oproti dubnu 2014 o více než pětinu slabší, produkce o nějaká tři procenta nad úrovní z toho měsíce a tak dále. Na kurzu, a už vůbec ne na jeho pětiprocentní odchylce, skutečně příliš nezáleží.

Firemní náklady na intervence nebudou velké

Jediné, co je nyní pro firmy horší, je to, že musí do svých kalkulací zahrnout náklady odstraňování kurzového rizika – ty však vzhledem k malým rozdílům v mezibankovních sazbách mezi ČR a eurozónou nebudou příliš velké (ročně nyní zhruba půl procenta).

Konec intervencí

V článku, který jsem úvodem zmiňoval, se dále praví, že „ČNB vytiskla kupu nových korun, ty jednou bude muset úročit, aby nezpůsobily velkou inflaci“, což je „snadný zisk pro banky“. To také není vůbec jisté. Pokud budou spekulanti, kteří mají v české koruně odhadem minimálně 1 500 miliard korun, chtít „ven“, koruna výrazně oslabí. Tam může zasáhnout (a dle mého prodejem rezerv zasáhne) ČNB a proces, kterým koruny „vznikly“ (prodej eur od spekulantů skrze komerční banky do ČNB), se zase zvrátí.

U bubliny dluhopisů je také nejisté, že splaskne (tzn. ceny dluhopisů klesnou): české dluhopisy jsou drahé primárně ne kvůli intervencím, ale silné vnímané kreditní důvěryhodnosti ČR. Ano, pokud budou zahraniční hráči prodávat dluhopisy, které nakoupily od lokálních bank jako nástroj uložení (od ČNB získaných) korun, výnosy krátkodobě a potenciálně i citelně vyrostou. Ale od jisté úrovně je zase koupí české banky – jejich podíl držby na celkových dluhopisech je nyní výrazně pod dlouhodobým historickým průměrem a jejich (před-intervenční) likviditní přebytky jsou obrovské. Volatilita ano, masivní dlouhodobý růst prémie nad německými dluhopisy ne.

A nakonec, ztráta centrální banky je ve stabilních zemích spíše akademický problém a více účetní než reálná: nebo si snad někdo myslí, že na ČNB vyhlásí věřitelé konkurs? Či snad, že padne do područí vlády?

Tak, jako intervenční režim příliš ekonomické a inflační vzpruhy nepřinesl, nepřinese nic šokujícího po jeho ukončení.

Autor:




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.