Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Šéf banky Wells Fargo nechce vyhazov. Vzdá se akcií za miliardu korun

  14:39aktualizováno  14:39
Generální ředitel donedávna nejhodnotnější banky světa John Stumpf si odepře vyplacení akciových opcí v hodnotě 41 milionů dolarů. Nejbohatší ze současných amerických bankéřů doufá, že díky tomu v šéfovském křesle přežije čerstvě provalený skandál se zakládáním podvodných účtů.

John Stumpf, generální ředitel Wells Fargo (20. září 2016) | foto: Reuters

Stumpf podle informací agentury Bloomberg dozorčí radě nabídl, že se vzdá odměn, které mu ve formě akciových opcí (tradičně největší část ročních příjmů bankovních topmanažerů) ze smlouvy náleží jako výkonnostní prémie od roku 2013 po letošek.

Hodnota těchto akcií činí 41 milionů dolarů, což je v přepočtu podle aktuálního kurzu 987 milionů korun. Rada jeho nabídku přijala, zda mu to ale zajistí setrvání v křesle, na kterém sedí od roku 2007, však jisté není.

Dva miliony potěmkinovských účtů

Stumpf je v potížích od chvíle, kdy se ukázalo, že zaměstnanci Wells Fargo v honbě za plněním vysoce nastavených cílů (a s nimi souvisejících bonusů) založili bez vědomí klientů okolo dvou milionů účtů. Kvůli tomu už banka souhlasila, že zaplatí za urovnání žaloby vedené kalifornskou prokuraturou a regulátory 190 milionů dolarů (tedy v přepočtu 4,5 miliardy korun).

Zákazníkům z nich má putovat přímo jen 5 milionů dolarů, tedy v přepočtu asi 60 korun na jeden falešně založený účet. A i když úřad ochraňující bankovní klienty (Consumer Financial Protection Bureau) obdrží pro něj rekordní 100milionovou kompenzaci, pořád je to o řád až dva méně, než pokuty, které s chováním velkých bank během období před finanční krizí padaly.

Například verdikt z tohoto měsíce nařizuje Deutche Bank zaplatit za špatné hypotéky americké vládě 14 miliard dolarů (více jsme psali zde).

I tak ale může být pro Wells Fargo bolestivá žaloba zaměstnanců, kteří byli sesazeni nebo propuštěni pro neplnění nerealisticky nastavených cílů. Jak totiž vyšlo najevo, kolegové, kteří na jejich úkor v bance postupovali výš, zpravidla právě podváděli zakládáním potěmkinovských účtů. Naštvaní (ex)zaměstnanci tak nyní chtějí po Wells Fargo v hromadné žalobě 2,6 miliardy dolarů, tedy 63 miliard korun (podrobněji jsme psali zde).

Ale zpět ke Stumpfovi. Jeho gesto je v „pokrizové historii“ bankovnictví poměrně ojedinělé. Rekordmanem v „odpírání si odměn“ ale není Stumpf ani náhodou. Jak připomíná například medailonek časopisu Time, šéf UnitedHealth Group v roce 2007 vrátil asi 600 milionů dolarů ze svých odměn obdržených v podobě zlatého padáku. Přibližně 800 milionů dolarů mu ale zřejmě zbylo.

Ani Stumpf nejspíš nebude nijak strádat. Do čela Wells Fargo nastoupil v roce 2007 a ve funkci tak přečkal i finanční krizi. Zatímco jeho konkurentům se logicky v letech, kdy lidé měli hluboko do kapsy, nedařilo, Wells Fargo naopak díky hypotékám dále rostlo. Stalo se největší americkou bankou a letos v létě dokonce překonalo i Industrial and Commercial Bank of China a získalo světový primát. Po provalení současného skandálu jí ale i americké prvenství podle Bloombergu opět vzala JP Morgan Chase.

I tak si manažeři Wells Fargo odnesou miliardy korun

Právě s jejím šéfem Jamie Dimonem se Stumpf po většinu poslední dekády přetahuje o post nejlépe odměňovaného bankéře světa. Podle přehledu z dílny Financial Times si ve sledovaném období let 2009 až 2014 přišel v kombinaci základní mzdy, bonusů a hlavně tradičně nejštědřejších akciových opcí, v součtu na 112 milionů dolarů (dle současného kurzu 2,7 miliardy korun). Nikdo z šéfů velkých bank za tu dobu nevydělal víc.

I když z toho odečteme přibližně 30milionovou část připadající na akciové opce z let 2013 a 2014 (tedy do tohoto období spadající podíl toho, čeho se teď Stumpf vzdává), výsledkem zůstane několik desítek milionů dolarů.

A obdobně se o své zajištění v předčasně nastoupené penzi nemusí bát druhá ústřední postava skandálu, nyní už bývalá vysoká manažerka banky Carrie Tolstedtová. Té sice také byly uzmuty bonusy ve výši 19 milionů dolarů (457 milionů korun). Jak ale upozorňuje CNN Money, stejně jí ještě z jejího 27letého působení v bance zbylo akcií za 77 milionů dolarů. Jen to z ní dělá korunovou miliardářku.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.