Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


„Roboti“ berou místa už i právníkům. Smlouvy kontrolují rychleji a lépe

  0:59aktualizováno  0:59
Pokrok v umělé inteligenci a strojovém učení přivedl konkurenci strojů i do oborů, které byly dosud považovány za doménu lidí se zkušenostmi, kvalifikací a kreativitou. Software dovede zastat významnou část právnické práce. Ve vývoji je i umělý manažer, který má třeba přijímat a vyhazovat zaměstnance.
Kontrolu smluv postupně přebírá od lidí sofistikovaný software (ilustrační foto)

Kontrolu smluv postupně přebírá od lidí sofistikovaný software (ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Hodinová mzda právníka v bance z americké Wall Street není zrovna nízká. Tím pádem „zlepšovák“, který ušetří 360 tisíc právníkohodin ročně, má doslova cenu zlata. Přesně takový zlatý grál používá podle Bloombergu už od loňského června banka JP Morgan.

Říkají mu COIN a je to speciální software využívající umělé inteligence a strojového učení, který prochází, kontroluje a interpretuje uzavírané smlouvy. Trvá mu to řádově sekundy a chybovost prý vykazuje nižší než živí lidé, kteří tuto práci normálně dělají.

Na podobném principu vystavěl svůj byznys i obchodní právník Noory Bechor, který si před třemi lety uvědomil, že osmdesát procent času tráví kontrolou smluv. Tedy rutinní, úmornou, ale důležitou prací. Podle serveru Futurism ho to inspirovalo k tomu, že založil firmu LawGeex.

Jejím produktem je algoritmus, který kontroluje nahrané smlouvy a asi po hodině „vyplivne“ výsledek ve formě upozornění na problém a nedostatky. Klientem LawGeex jsou hlavně právní oddělení velkých korporací.

Roboprávník Ross se specializuje na konkurzy

Další právník z nul a jedniček se jmenuje Ross, stvořili ho v IBM na základě projektu umělé inteligence Watson a specializuje se na konkurzní právo. Umí porozumět otázkám v jednoduché angličtině a připravit velmi rychle odpovědi na základě aktuálních zákonů i s odkazy na jiné soudní spory. Už loni v květnu si ho podle webu Futurism.com najala jako první firma Baker&Hostetler na spor, který do té doby zaměstnával padesát právníků.

Všechny tyto příklady ukazují na jednu věc: dlouho se mělo za to, že digitalizace a robotizace jsou fenomény, které připraví o práci jen nekvalifikované a manuální profese. Samoobslužné pokladny nahradí prodavačky, samořiditelné dopravní prostředky řidiče a strojvedoucí, roboti (v čele s těmi kolaborativními) dělníky.

Digitální revoluce bude hluboká a přijde rychle, věštil Kysilka ještě jako šéf České spořitelny

„Ještě před rokem se zdálo, že právníci jsou ti, kteří budou odolávat nejdéle. Nyní už je vidět, že velkou část jejich práce také zastane výpočetní technika. Je to díky pokroku v umělé inteligenci a strojovému učení,“ přitakává i dlouholetý šéf České spořitelny a zakladatel sdružení 6D Hub zabývající se digitální revolucí Pavel Kysilka.

Na základě svých zkušeností popisuje, že ve světě finančnictví se digitalizace projevuje výrazně. Jako první zmiňuje backoffice - tedy oddělení, která jsou zodpovědná za administraci a vypořádání obchodů. „Tam se nahrazují globálně desetitisíce míst,“ říká.

Dalším v pořadí je front office. Tak se říká těm pracovníkům banky nebo pojišťovny, se kterými přijde do styku klient. Třeba na přepážce. Příklad? Bank of America otevřel od začátku roku tři pobočky, které jsou absolutně bez živých pracovníků. Sestávají z bankomatů a videoterminálů, přes které se lze buď spojit s pracovníky jinde, nebo si třeba vyřídit půjčku či hypotéku. Do konce roku má banka podle Fortune otevřít desítky dalších takových poboček.

„Ve front office lze 80 až 90 procent úkonů nahradit softwarem, pokud se zajistí dobrá autentizace klientů. Děje se to už i na úrovni českých bank,“ dodává Kysilka s tím, že to ale podle něj automaticky neznamená úbytek pracovních míst. „Spíš se přesunou na jinak laděné úkoly - třeba k individuálnímu poradenství,“ předpokládá někdejší viceguvenér ČNB Kysilka.

Software má i rozhodovat. Místo manažerů

Uchráněni od vlivů digitalizace ale nezůstávají ani manažeři, tedy ti, kteří činí rozhodnutí. Svědčí o tom současná snaha největšího hedgeového fondu na světě Bridgewater Associates. Ten vyvíjí - opět s využitím Watsona od IBM - software, který by měl na starosti každodenní manažerské rozhodování včetně najímání a propouštění zaměstnanců.

„Úlohou lidí ve firmě nebude ve finále vydávat jednotlivá rozhodnutí, ale nastavit kritéria, podle kterých se má rozhodovat software. Zasahovat budou pouze, když něco nebude fungovat,“ cituje The Wall Street Journal zaměstnance, kteří na zadání přímo od zakladatele fondu Raye Dalia pracují.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Japonské jeny (ilustrační snímek).
Jen zůstává i přes hrozby KLDR bezpečným přístavem, překvapuje analytiky

Vzhledem k tomu, že Japonsko dělí od Severní Koreje pouze několik set kilometrů, vývoj kurzů měn na světových trzích překvapuje i zkušené investory. Sotva pár...  celý článek

Zemědělský podnik v Brništi má se svými kravami druhou nejvyšší mléčnou...
Zakladatel eBaye chce mléčnou farmu na Havaji. Obyvatelé jsou proti

Snaha snížit závislost obyvatel Havaje na dovozu potravin z pevniny nezískala takový ohlas, jaký by si asi zakladatel eBaye Pierre Omidyar představoval. Na...  celý článek

Donald Trump přivítal ve svém sídle čínského prezidenta s chotí. (6.4.2017)
Přezkum duševního vlastnictví nesmí poškodit obchod, vzkázala Čína Trumpovi

Čína bude bránit své zájmy, pokud Spojené státy poškodí vzájemné obchodní vazby, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Reagovalo tak na memorandum podepsané...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.