Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komentář ekonoma Aleše Michla: Budoucností je taxík za cenu piva

  19:54aktualizováno  19:54
Ekonom Aleš Michl si spolu s redaktorem iDNES.cz vyzkoušel po tři dny „profesi“ řidiče pro Uber. I na základě těchto zážitků napsal komentář, ve kterém spolujízdu pomocí mobilní aplikace označuje za budoucnost městské dopravy. „Bude to levnější než vlastnit auto i než mít Opencard,“ píše ve svém komentáři.

Aleš Michl tři dny jezdil coby řidič služby UberPop. | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA

Jednou bude ve velkých městech levnější cestovat taxíkem než vlastnit auto. Nezbláznil jsem se.

Petra vyzvedávám v Praze na Smíchově a chce do svého kanclu na Opatově. Mohl jet metrem. Přesto si zavolal Uber, moderního taxíka, kterého jsem řídil. Za to, že bude v kanclu hned a pohodlně, byl ochoten zaplatit.

Jsme zvyklí, že taxikem jezdí cizinci. Uberem hlavně, protože jedna aplikace na mobilu se dá použít po celém světě. Takhle jsem třeba v noci vezl náctileté z Ameriky z jednoho klubu do druhého. Auto mimochodem proměnili v party, při vysazování jsem musel pustit na rozloučenou „Too Bad“ od Ishdarr, jinak by u mě pařili snad dál.

Jsme zvyklí, že taxíky vozí byznysmeny na rychlé schůzky nebo obědy/večeře. Takhle jsem vezl právě Petra nebo večer bankéře Richarda na pivo (asi se v bankách víc pije, když jsou menší bonusy?!).

Jsme zvyklí, že taxíky nás vozí v noci do a z divadla/kina/hospody. Ajťák Američan zadal směr bar pro kuřáky cigaret, doutníku a jiných nejmenovaných věciček. Milou přátelskou trojku jsem z kulturního vyžití na Národní v noci vzal domů do Dejvic.

Seriál UBER

Redaktor a spolupracovník iDNES.cz si půjčili elektromobil a tři dny (a noci) jezdili jako řidiči s využitím aplikace Uber. Vyzkoušeli si tak, jak „z druhé strany“ funguje firma, jež dala svůj název sdílené ekonomice. A která budí momentálně ve světě kontroverze jako málokterá jiná.

V rámci miniseriálu o této zkušenosti vyjdou na iDNES.cz texty o tom:

Tohle všechno víme - klasické případy těch, kdo jezdí taxíky. Jde mi o něco jiného, o úplnou náhradu vlastního auta taxíkem ve formě auta nebo malého minibusu.

Petr mohl jet ze Smíchova metrem B, přestoupit na C, vylézt na Chodově a pak jít asi čtvrt hoďky pěšky. Místo hodiny jsme jeli dvacet minut a on za to zaplatil 240 korun. Pokud si za 40 minut vydělá v práci více než rozdíl mezi Uberem a lístkem na metro, ekonomicky zvolil dobře.

Ale ano, 240 korun za jedno svezení je stále dost a ne každý si to může dovolit. Představte si ale, že těch jeho 240 korun, co musel zaplatit, se v budoucnu může smrsknout na cenu piva. Za cenu jednoho točeného pojedete v rámci města z bodu A do B.

V San Franciscu jsou služby Uberu dál než v Praze. Můžete si zde zavolat drahého Lincolna nebo levnou rozkvedlanou Toyotu Prius. Ale hlavně - využít službu „pool“. Zadáte do aplikace na mobilu odkud chcete jet a kam. Vyzvedne vás auto.

Pokud během vaší cesty někdo pojede podobně a pro vás to nebude zajížďka více než pár minut, přibere ho to a sdílíte náklady. Díky tomu se po San Francisku dá Uberem pohybovat za cenu jednoho piva, kolem 7 dolarů za cestu.

Skoro pět milionů ušetřených kilometrů

Tahle cena jednoho piva za cestu je blízká budoucnost, pokud se jí tedy podaří udržet. Uber si na to nechal udělat studii na MIT a vyšlo jim, že díky službě pool, tedy tomu, že dva, tři různí lidé sdílí auta, když jedou podobně, bylo jen v červnu 2015 ušetřeno v New Yorku, San Franciscu, Los Angeles, Austinu a Paříži 4,7 milionu mil jízdy autem, 820 metrických tun CO2 a kleslo řízení v opilosti.

Kdyby třeba Newyorčané byli ochotni počkat s cestou ještě pět minut, pak by je program Uber pool více zpároval a ušetřilo by se 50 procent jízd. Jedině když to bude za přijatelnou cenu a budeme ochotni sdílet cesty, nahradí moderní taxík vlastní auto.

Studii na to dělal malý start-up NerdWallet, který se specializuje na praktické osobní finance a letos získal od investorů na rozvoj 64 milionu dolarů. Porovnával precizně náklady normálního člověka na auto, versus kdyby ty samé cesty jezdili Američani v daném městě Uberem nebo jeho konkurenčním Lyftem.

Jinými slovy, ta studie to vzala úplně jednoduše: Vaše auto má nějakou leasingovou splátku, pojištění, amortizaci, náklady na pohonné hmoty, případně parkování - však to znáte - plus se vzalo, kolik mil průměrný Američan najezdí. A srovnalo se to s cenou za taxík na stejný počet kilometrů.

Test se dělal pro 50 měst v Americe. Jasně vyšlo, že vlastní auta jsou levnější. Jenomže, již teď je v Americe po San Franciscu dalších 5 velkých měst, kde náklady na vlastnictví auta a jízdu taxíkem jsou podobné. Jsou to Detroit, Miami, Tampa Bay, Providence a Memphis.

Třeba v Detroitu vyšlo: Náklady na leasing a provoz auta jsou 15 608 dolarů ročně, to je 32 126 korun měsíčně (kurs 24,70). Stejná vzdálenost, ale s Lyftem, respektive cca 19 jízd týdně, by stála podle studie 17 461 dolarů, to je 35 940 korun měsíčně. S Uberem pak 21 411 dolarů, 44 071 korun měsíčně. Ano stále o 17, respektive 37 procent procent více, ale před pěti lety by rozdíl byl násobný.

Jasně, když máte luxusní auto, asi ho budete chtít dál, ať si honíte ego.Firemní flotila taky jen tak nezmizí, i když Uber bude chtít brzo i do tohoto segmentu. Když máte kupu dětí, asi také raději zvolíte rodinný auťák.

Bude to levnější než Opencard

Když někdo vyráží pravidelně na chatrč, bude ho taky dál potřebovat. I když třeba Leo Express sází také na budoucnost - od dveří bytu Uberem k vlaku - vlakem směr, kam chcete - potom Uberem nebo v minibusu nebo třeba na půjčené/sdílené koloběžce ke dveřím, do kterých chcete. Radim Jančura také investoval - byť nevím, zda dobře - do Tick Tack taxi, aby měl návaznou dopravu ke svým vláčkům a autobusům.

Všechno tohle nám naznačuje, že většina lidí jednou nahradí auta Uberem. A tohle změní i celou hromadnou dopravu. Hromadná doprava budou v budoucnu malé sdílené minibusy nebo sdílená auta. Budou nabírat lidi, jak si je přes aplikaci zavolají a program optimálně rozvrhne jízdu, kudy jet bez zácpy a koho nabrat, kdo jede podobně...

A bude to levnější než Opencard.

A bude to levnější než vlastnit auto.

Jasně že to bude chtít politik regulovat. Bude házet překážky. Nebude to vonět velkým automobilkám a prodejcům. Ale pak do toho vtrhnou auta bez řidičů na čemž už Google, Tesla nebo Uber pracují a způsobí to revoluci úplnou - budeme jezdit za cenu šnytu.

Jak funguje služba UberPop

Řidič i zákazník musí mít ve svém smartphonu stáhnutou odlišnou verzi aplikace. Zákazník po zapnutí aplikace vidí, kolik minut od něj je potenciální odvoz. Může si ho objednat a do on-line mapy rovnou označit, kde na něj počká (nejjednodušší je potvrdit svou stávající polohu podle GPS).

Zároveň zákazník může už teď (nebo až po nástupu do auta) zadat, kam chce jet. Řidiči, který je v tu chvíli nejblíže, a má zapnutou aplikaci, se rozbliká displej telefonu. Má 15 sekund na to, aby zakázku přijal. Vidí, kde chce zákazník vyzvednout a za kolik minut se tam dostane. Nevidí ale, kam chce zákazník jet. To aby nemohl odmítnou „nezajímavé kšefty“.

Pokud řidič objednávku klepnutím na displej přijme, nabídne mu aplikace, zda chce pomocí navigace k zákazníkovi dovést. Vzhledem k tomu, že na navigaci je poloha zákazníka poměrně přesně zaznamenaná, je to nejlepší řešení.

Když řidič dojede na místo, dostane zákazník upomínku. Buď už čeká venku, nebo teprve vyrazí z bytu/restaurace/klubu. Oba dva - zákazník i řidič - mají možnost pomocí aplikace (telefonní čísla jsou tudíž anonymizována) zavolat tomu druhému a polohu a čas setkání upřesnit.

Když se potkají, měl by se řidič zeptat zákazníka na křestní jméno a zkontrolovat ho s údajem, který vidí v aplikaci. Poté, co zákazník nastoupí do auta, řidič přejetím po displeji zahájí jízdu (a účtování). Většinou se nechá od navigace vést dle předem zadaného cíle. Pokud to zákazník předtím neudělal, řidič se ho zeptá a zadá ho do navigace sám.

Pokud si přeje zákazník jet jinudy, než ukazuje navigace, závisí to na domluvě s řidičem. Pokud má trasa více zastávek (zákazníci někoho nabírají nebo naopak někteří vystupují) lze cíl přes aplikaci průběžně měnit.

Po dojezdu do cílové destinace řidič opět tažením po displeji ukončí jízdu a v ten moment se podle najetých kilometrů a času zakázka vyúčtuje. Zákazníkovi se peníze strhnou z karty, jejíž údaje musí mít zadané v uberovém účtu. Řidič za pár okamžiků ve statistikách vidí, kolik si jízdou vydělal. Žádné peníze v hotovosti se nepředávají.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.