Maltě by podle jejího premiéra Lawrence Gonziho nemělo v cestě za eurem nic stát. Ekonomika se podle něj vyvíjí v souladu se všemi požadavky, které musí každý stát před vstupem do eurozóny na základě takzvaných maastrichtských kritérií splňovat. Důležitá je hlavně nízká míra inflace, zdravý stav veřejných financí a stabilní měna.
Jednomu požadavku se však Malta přeci jenom vymyká. Ve srovnání s dalšími státy, které chtějí euro přijmout, má výrazně vyšší celkové zadlužení, a to zhruba 70 procent HDP.
Podobně vysoký dluh má přitom z uchazečů o euro jen Maďarsko, ostatní státy se pohybují v průměru kolem 25 procent. Evropská unie přitom požaduje 60 procent.
Brusel je však podle ČTK v tomto ohledu velmi tolerantní a již v minulosti ukázal, že celková výše dluhu nehraje moc velkou roli. Šedesátiprocentní hranici v minulosti překračovala i Itálie, Belgie a Řecko. Pokud by tak měla například komise výhrady, Malťané mají k dispozici tento protiargument.
Prvním státem, který po rozšíření EU z 15 na 27 členských států společnou měnu přijal, je Slovinsko. Tolar vyměnilo za euro začátkem letošního roku. - více zde
Kypr požádal o přijetí eura od roku 2008 v polovině února. Pokud bude spolu s Maltou úspěšný, eurozóna bude mít od příštího roku 15 členů. - více zde
Od příštího roku chtělo eurem platit také Estonsko, kvůli vyšší inflaci se ale předpokládá, že bude mít společnou měnu později. Problém s inflací brání v přijetí eura také další pobaltské zemi - Lotyšsku.
Eurem by chtěla brzy platit i Litva, Brusel však její požadavek zamítl, protože země nesplnila inflační kritérium.
Od roku 2009 chce mít euro Slovensko. Tři největší ekonomiky střední Evropy, tedy Polsko, Česká republika a Maďarsko, zatím konkrétní datum přijetí eura nemají. Praha původně počítala se zavedením eura v roce 2010. V současné době se hovoří až o roku 2012.
