Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strategické zásoby ropy skrývá Česko u Vltavy. Nahlédněte do útrob nádrží

  7:30
Kdysi se tu těžil písek. Teď se nad Vltavou nedaleko Nelahozevsi tyčí k nebi obří nádrže Centrálního tankoviště ropy, ve kterých státní firma MERO skladuje strategické zásoby této suroviny pro celé Česko. Pokud by ropovody náhle vyschly, mohla by doprava v zemi díky nim fungovat bez problémů dalších 90 dní.

Společnost MERO (zkratka znamená Mezinárodní ropovody) převzala správu nad ropovody v roce 1994. Stavbu obřího tankoviště si vyžádala přístupová jednání s EU, která po Česku požadovala strategické zásoby pohonných hmot na tři měsíce. Nyní je v nádržích ropa na 50 dní, zbytek spotřeby skladuje Státní správa hmotných rezerv přímo v benzinu a v naftě.

Ropný gigant se představuje

Ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba chce vytvořit státní ropný gigant. Plánuje spojit státní firmy Mero a Čepro, správce ropovodů a distributora pohonných hmot, a získat podíl v českých rafineriích i ropovodu TAL z italského Terstu do bavorského Ingolstadtu.

iDNES.cz vám oba klíčové státní podniky představí v reportážích. Reportáž z podniku Čepro si můžete přečíst zde.

Ropa v Nelahozevsi tak patří státu a firma od něj dostává jen skladné. Mero v předminulém roce utržilo přes dvě miliardy korun, čistý zisk byl 277 milionů. Celkem se zde skladuje milion tun černého zlata. Největší z nádrží se tyčí do výše 27 metrů a vejde se do ní 125 tisíc kubíků ropy.

Plovoucí střecha nádrže je velká jako fotbalové hřiště a při procházce po ní vám pod nohama odpočívá ropa za jeden a půl miliardy korun. V menších tancích na 50 tisíc kubíků ropy se připravuje ropa pro rafinerie.

Samotný typ nádrží v centrálním tankovišti je českým vynálezem a je považován za nejpokročilejší na světě. O bezpečnost se stará dvojitý ocelový plášť a sofistikovaný automatický hasicí systém. Právě dvojité opláštění umožňuje stavět nádrže blíže u sebe, protože se uspoří místo na jinde nutné ochranné valy.

Fotogalerie

U země má plášť tloušťku 36 mm, což odpovídá pancíři vojenského tanku. Plovoucí střechy se na nádržích začaly stavět po tragédii v Polsku, kdy v Czechowicích zahynulo v roce 1971 po úderu blesku a následném požáru nádrže 37 hasičů.

Gumové těsnění mezi střechou a nádrží je nejpravděpodobnějším místem požáru. Střechu tak hlídají citlivé fotosenzory, které dokážou zachytit plamen. V ten moment se začne tank ochlazovat vodou z Vltavy a zároveň střechu zalije pěna z rozprašovačů. V případě poškození vnitřního pláště zachytí ropu plášť vnější. Pokud by z nádrže vytékal jeden kbelík ropy za hodinu, zcela se vyprázdní až za 19 let.

V podniku Mero spravují ropné rezervy České republiky  Na snímku technik, který...
V podniku Mero spravují ropné rezervy České republiky  Na snímku technici,...
V podniku Mero spravují ropné rezervy České republiky  (18. července 2012,...

Uvnitř nádrží ropu promíchávají buď velké lodní šrouby, nebo turbo trysky, aby nevznikaly usazeniny. Jednou za 25 let je nutné nádrž vypustit a kompletně vyčistit. Na jednom z tanků tato operace zrovna probíhá, což umožnilo redaktorům iDNES.cz nahlédnout dovnitř nádrže. Stěny se pod vysokým tlakem pískují a usazeniny se odvážejí na likvidaci.  

Bavoři Čechům příliš nevěřili

Ropná D1 na Moravě

V Nelahozevsi zároveň končí i ropovod IKL z německého Ingolstadtu, který Česko chrání před stále častějšími výpadky dodávek z východu a momentálně jím přitéká většina ropy. Oba české ropovody, tedy IKL a Družba, jsou řízeny z centrálního velína, kde operátor sleduje putování jednotlivých typů ropy a může prostřednictvím kamer nahlédnout do jakéhokoliv objektu na trase. Ropa v trubkách putuje přibližně rychlostí lidské chůze, z Hodonína u slovenských hranic dorazí do Nelahozevsi přibližně za tři dny.

Firmě MERO patří i německá část ropovodu IKL. V městečku Vohburg u Ingolstadtu má Česko čtyři nádrže celkem na 180 tisíc kubíků ropy a MERO tam zaměstnává 35 lidí.

V podniku Mero spravují ropné rezervy České republiky. Na snímku jedno z...
V podniku Mero spravují ropné rezervy České republiky. Na snímku "ježek",...

Toto je zakončení ropovodu IKL z německého Ingolstadtu. Dvakrát do měsíce připutuje z Německa čistící "ježek", který zbavuje trubku nečistot a usazenin.

Samotný IKL, napuštěný v roce 1997, je podle provozního ředitele firmy Víta Tůmy stále nejmodernějším ropovodem na světě. Jeho konstrukci totiž v devadesátých letech definovali bavorští inženýři. Ti měli mimochodem v devadesátých letech Česko tak trochu za banánovou republiku a stavba probíhala podle německých norem. Nyní si však české provozovatele pochvalují a s dalším prodloužením licence nemají problém ani německé úřady, pověstné svou přísností.

Bez rafinerií nemá spojení smysl

A jak se ve společnosti MERO dívají na ministerské plány ohledně vytvoření státního ropného giganta? "Z provozního hlediska není spojení s Čeprem problém," vysvětluje iDNES.cz provozní ředitel Tůma. Obě státní firmy totiž mají mnohde společné čerpací stanice či armaturní štoly a ropovody vedou s produktovody ve stejných koridorech. "Spojení však nemá smysl bez rafinerií," dodává Tůma. Ty jsou nyní v rukou České rafinérské, většinově vlastněné polským koncernem PKN Orlen.




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.