Nízké výdělky se odrážejí v míře spokojenosti českých zaměstnanců. V Česku je podle průzkumu agentury IPSOS pouze 35 procent zaměstnanců spokojeno se svým zaměstnáním. Ve 43 procentech případů je trápí právě malé platy. Navzdory nízkým mzdám mají však Češi chuť pracovat. Nezaměstnanost klesá a firmy stále hledají nové zaměstnance. Míra nezaměstnanosti v květnu klesla na 5,4 procenta.
Více zde Nezaměstnanost je nejnižší v EU
Průměrná hrubá mzda v Česku se v letošním prvním čtvrtletí meziročně zvýšila o 1 119 korun na 26 480 korun. Jedná se ale o celorepublikový průměr, takže ve většině krajů zaměstnanci na průměrný plat vůbec nedosáhnou. V Praze tak během letošního prvního čtvrtletí dosáhl průměrný měsíční hrubý plat podle údajů Českého statistického úřadu téměř 33 tisíc korun, v Karlovarském kraji to bylo ale pouze 23 096 korun.
Více zde O 1 119 více než loni. Češi berou průměrně 26 480 Kč
Někteří experti tak odhadují, že budou průměrné mzdy růst. „Výrazné zlepšení situace na pracovním trhu má samozřejmě dopady na zaměstnance i zaměstnavatele. Nabídka volných uchazečů na pracovním trhu se permanentně snižuje a pro řadu firem je téměř nemožné najít vhodné kandidáty. Odrazem tohoto stavu je akcelerující růst mezd, když výrazněji dostávají přidáno zaměstnanci s podprůměrnými příjmy,“ míní Miroslav Novák, analytik ze společnosti Akcenta.
Firmy mají problém najít kvalifikované zaměstnance. „Není už žádnou novinkou, že nové zaměstnance si musí firmy stále více předcházet. Chybí především kvalifikovaní zaměstnanci, jejichž nedostatek se bude vzhledem k dlouhodobé orientaci tuzemského školství dále zvyšovat,“ komentoval situaci na pracovním trhu Petr Dufek, analytik ČSOB.
Více zde Lidi nejsou, trh je vysušený a nepomůžou ani roboti
Odborníci se navíc shodují, že by nezaměstnanost mohla ještě klesat. V létě totiž roste nabídka sezónních prací.
Minimální mzda je v rámci EU skutečně minimální
Češi tráví v zaměstnání průměrně 40,4 hodiny týdně. V počtu odpracovaných hodin se řadí na páté místo v Evropské unii. Stejnou příčku, jenže bohužel na opačném konci žebříčku, obsazují Češi ve výši minimální mzdy.
„Minimální měsíční mzda v Česku v roce 1991 činila 2 000 korun, o deset let později to bylo 5 000 korun a letos se přiblížila desetitisícové hranici. I po novoročním zvýšení na 9 900 korun měsíčně se však řadí k nejnižším v Evropské unii,“ řekla Olga Hyklová, výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.
Více zde Minimální mzda poroste k 11 tisícům, slíbil premiér
Přestože se minimální mzda zvýšila, stále patříme v Česku k těm nejhůře ohodnoceným. Horší minimální mzdu mají už jen Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Nejlépe placeni jsou zaměstnanci v Lucembursku, nárok mají na nejméně 1923 eur měsíčně, což je v přepočtu zhruba 52 tisíc korun. „Na roční minimální mzdu Čecha tak dosáhnou za dva měsíce,“ vysvětlila Hyklová.
Může se hoditNa jobDNES.cz nyní naleznete mnoho atraktivních pracovních nabídek. Vyberte si nové zaměstnání již dnes. |
Dodala ale, že je nutné zohlednit reálnou kupní sílu. Tedy to, co si zaměstnanec za tuto minimální mzdu může doopravdy koupit. Náklady na život v Lucembursku jsou několikanásobně vyšší, než je tomu v České republice.
Ženy jsou levnější pracovní síla
Výrazné rozdíly v platech jsou také mezi ženami a muži. Ženy v Česku si vydělají v průměru o 22 procent méně než muži. Přestože ženy vydělávají méně než muži ve všech státech EU, Česko je v rozdílech platů podle pohlaví třetím nejhorším státem v Evropské unii. Větší rozdíly mezi výdělky žen a mužů jsou už jen v Rakousku a Estonsku. Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí 6500 korun. „Jedním z důvodů nižšího výdělku žen v Česku je fakt, že často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami, jako je zdravotnictví a školství,“ uvedla Hyklová.
Více zde Ženám se v ČR nepřidává. Méně než muži berou i šéfky
„Často pracují také na nižších postech. Výjimkou ale není, že i za stejnou práci dostávají ženy často méně peněz než jejich mužští kolegové,“ popsala Hyklová. Podle ní je problém zejména v tom, že se ženy často podhodnocují a už na přijímacích pohovorech si zpravidla řeknou o nižší nástupní plat než muži. „V rámci Evropské unie se ale nejedná o neobvyklý jev. Například ženy v Německu loni průměrně vydělávaly o 21 procent méně než muži,“ dodala.
