ČTĚTE TAKÉ:
Mezinárodní test dvou odrůd vín
Oslnit květnatou řečí kolegy či kamarády nad sklenkou vína je důležité, ale každý vinař si takového člověka po prvním vzorku vyzkouší, a když pozná, že jinak tápe, může ho i pěkně ztrapnit.
"Stát se z fleku sommeliérem nejde. Každý si musí svůj díl vína odpít, získat zkušenosti. Rozpoznat chuť, vůni a ostatní není tak složité, jak by se zdálo. Největším oříškem je vše správně pojmenovat," upozorňuje Michlovský.
Ze zkušenosti při degustacích Michlovský ví, že pokud vinař člověku napoví, nakonec tam hledané najde. "I mně se kolikrát stane, že okoštuju a říkám si, to je jasné, to znám. Jenomže nemohu přijít v tu chvíli za boha na to, co to je. A může to být třeba kávová chuť, něco tak jasného a obyčejného," říká Michlovský.
Základem není sklenice, ale blok a tužka
Pokud se někdo chce zařadit mezi milovníky vína (Francouzi jim říkají hezky amatéři), měl by si rozhodně jako první pořídit blok a tužku. Poznámky o ochutnaných vzorcích se budou příště hodit.
"Nikdo se za to nemusí stydět, při větším množství ochutnávaných vzorků si těžko budete vzpomínat na detaily hodnocení prvního vzorku," říká Jindřich Sobota ze Soare.
"Navíc víno má obrovskou nevýhodu - jednou se otevře poslední lahev z určité odrůdy, ročníku, vinice, a když se vypije, už neexistuje. Hudbu nějak uchováte, ale kvalitu vína lze později sdělit dalším lidem jen velmi těžce," připomíná guru českého vinařství Vilém Kraus.
Pokud se vinařský amatér dostane do dobrých rukou, nemusí se o pořadí podávaných vzorků starat. Ve chvíli, kdy musí sám určit pořad, měl by se držet jednoduchých zásad.
"Obecně jdou bílá vína před červenými, suchá před sladkými, mladá před starými a levná před drahými. Pokud ochutnáváte několik vín najednou, nebojte se je mezi sebou neustále porovnávat," říká Sobota.
Špatným pořadím se dá degustace pokazit. "Mnoha vínům tím můžete ublížit a zároveň se připravit v budoucnu o kvalitní víno, které jste napoprvé nesprávně ohodnotili," upozorňuje Michlovský.
Podle něho je důležité si vybrat místo ochutnávky. Vyhnout by se mělo například zakouřeným místnostem. Francouzi dokonce doporučují pánům vynechat oblíbenou kolínskou a dámám parfém.
I když se na čas příliš nehledí, optimální je pozdní dopoledne, kdy už je chuť ranní kávy zažehnána a člověk ještě není příliš natěšený na oběd. "V neposlední řadě platí, že k pohodě pomáhá i pohodlné oblečení a obuv," říká Sobota.
Hodnotí oči, nos a ústa
Čistá čirá sklenice je základ. Pokud není ideální denní osvětlení, dá se vypomoci bílou čtvrtkou. Očima se zkoumá proti světlu čistota vína. "Dnes by mělo víno v lahvi být pouze naprosto čisté," připomíná Michlovský.
Na barvu vína se nejprve hledí shora, pak po naklonění sklenice se prohlíží střed - takzvané oko a okraje vína. Po zakroužení sklenicí, kdy se víno rozlije po stěnách, se posuzuje viskozita. Podle množství alkoholu a dalších látek víno vytváří kresbu na stěnách sklenice.
Nosem se čichá nejprve ke sklenici v klidu, pak se teprve zakrouží, aby se rychleji uvolňovaly aromatické látky. Stejně jako oči, hodnotí nos čistotu vůně (bez vedlejších tónů), intenzitu a charakter.
Pak dojde konečně na ústa. Malé množství vína (menší polévková lžíce) se má převalovat asi pět vteřin na jazyku. "Abychom jej celý opláchli. Musíme nasytit chuťové pohárky," připomíná Michlovský. "Pak přisrkneme vzduch, abychom z ohřátého vína dostali aromatické látky do nosu. Vlastně si tak ještě jednou přivoníme, i když trochu jinak," dodává.
Po pomalém polknutí se ještě sleduje, jak dlouho a kvalitně zůstane ještě v ústech dochuť. I když se to zdá jako zhýralost, ostatní víno se vyplivuje. "Pokud chceme ochutnávat více vzorků, ani to jinak nejde. Stejně tak se vylévá i zbytek ze sklenky," dodává Michlovský.
Jak správně ochutnávat víno
Oko
Vzhled - Podívejte se pozorně na víno ve sklenici proti zdroji světla. Na barvu se nejdříve podívejte shora, potom po odklonění sklenice prohlédněte střed. Intenzita a odstín barvy se liší podle odrůdy, stáří vína a vyzrálosti hroznů.
Nos
Vůně - Zakružte sklenicí tak, aby se víno rozlilo po vnitřní ploše sklenice. Přičichněte k okraji sklenice a posuďte vůni vína - nejdůležitější je první dojem. Podle vůně můžeme usuzovat odrůdu, vyzrálost vína. Vůni vín přirovnáváme k vůním ovoce, rostlin, květů, koření a jiným. Zkuste také přičichnout ke sklenici po jejím vyprázdnění.
Ústa
Chuť - Vezměte do úst přiměřené množství vína a chvíli je převalujte, abyste zapojili všechny chuťové buňky. Špička jazyka je citlivá na sladké, strany na kyselé a kořen rozeznává hořké chutě. Třísloviny působí svíravým dojmem na dásních. Po polknutí se soustřeďte na dochuť - jak dlouho ještě víno v ústech cítíte.
