Šance venku mají zejména lékaři a zdravotní sestry, počítačoví odborníci, vědci, ale i elektrikáři, pokojské nebo pomocní dělníci a sezonní pracovníci.
V Irsku a Británii chybějí lidé ve stavebnictví, hotelech a restauračních službách či ve zdravotnictví. Poptávka je po odbornících s matematickým či technickým vzděláním, pracovnících v zemědělství, řidičích, ale i holičích nebo řeznících.
Sousední Rakousko udělí ročně dva tisíce povolení pro cizince v oborech, ve kterých je těžké sehnat pracovníky doma. Německo jich dá o tisíc více a výjimky uděluje převážně expertům přes počítače a telekomunikace.
Kromě toho má Německo s Českem smlouvu o zaměstnávání ve stavebnictví, montážích, zemědělství a lesnictví. "Za prací do Německa je možné vyjet i na rok, ale to jen jednou a do oboru, v němž žadatel vystudoval. Nedávno se například nabírali kuchaři a číšníci," říká Jana Kellerová z plzeňského úřadu práce.
Nejde však o žádné velké počty. "Ročně této nabídky využije jen desítka lidí z Plzně," dodává. Jednou z dalších profesí, která už teď uspěla na západoevropském trhu, jsou kapitáni a lodníci.
Češi a Poláci už stlačili mzdy posádek lodí, které patří hlavně rejdařům z Německa, Belgie či Lucemburska, a tamní zaměstnavatelé tak nemají o vlastní dražší zaměstnance zájem.
"Jen v děčínském okrese jde určitě o víc než tisíc lidí," říká Vlastimil Pažourek z děčínského úřadu práce. V celé republice může jít podle odhadů až o čtyři tisíce lidí s příjmy od 33 do 50 tisíc korun.
Je mezi vámi lékař?
Univerzální uplatnění najdou po celé Evropě lékaři a zdravotní sestry. "Víme, že zhruba 700 českých lékařů už teď pracuje v Německu. Británie připravuje masivní nábor českých lékařů po vstupu do unie," říká David Rath, prezident České lékařské komory.
|
GRAFICKÉ PŘÍLOHY |
"Od nás však odcházejí často specialisté, zatímco ze Slovenska přicházejí absolventi. Předpokládáme, že po květnu se situace ještě zhorší," dodává Kubek. V případě sester je podle něj situace podobná.
Česká republika jako nárazníkové pásmo může čekat větší příliv lidí z přistupujících zemí. "Už teď je u nás přes 60 tisíc Slováků a 10 tisíc Poláků a trh to zatím nenarušuje," říká ministr práce Zdeněk Škromach.
"Ten, kdo chtěl už odejít, tak odešel a nemyslím si, že by měl nastat nějaký masový odliv," dodává. Počítačoví experti odcházeli už v devadesátých letech, převážně do Irska, Británie a USA. Ale nebylo jich dost, Německo a Francie dokonce nenaplnily počty povolení.
Fyzici, biologové nebo matematici mají podobné možnosti. "Mladý vědec musí odejít do světa na zkušenou a navázat kontakty. Nejdůležitější však je, aby se vrátil a měl tady alespoň podobné podmínky k práci," upozornila Helena Illnerová, předsedkyně Akademie věd ČR.
Podle Václava Marka, ředitele projektu Česká hlava, který oceňuje české vědce, jde o celoevropský problém. "Vždyť polovina evropských doktorandů, kteří studují ve Spojených státech, se zpátky do Evropy nevrací," říká.
Evropská komise předpokládá, že cestovat za prací bude v příštích 25 letech téměř jedno procento populace velké Evropské unie se 450 miliony obyvatel. A generaci potrvá, než se mzdy srovnají.
Cizinci mzdy nesnižují
Ekonomové však vyvracejí, že by Východ omezoval růst mezd. "Panuje obava, že přijede spousta pracujících z východní Evropy a ti srazí mzdy dolů. Tvrdíme, že tomu tak nebude. Odpadnou cla a tarify, mělo by dojít k růstu obchodu. Ten zvýší poptávku po pracovní síle, a to by pak mělo vést k růstu mezd," uvedl ekonom Hugh Metcalf z University of Newscastle, který tento týden zveřejnil studii o vývoji mezd v rozšířené EU.
"Ale sledovali jsme zatím jenom přesuny u odborných profesí. Ještě nemáme přesnou představu, co se bude dít na trhu s neodbornými profesemi," dodal. V celé Evropské unii dosud platí a ve většině zemí ještě aspoň dva roky platit bude, že domácí uchazeč o práci má přednost.
Když chce dát zaměstnavatel práci cizinci, musí na úřadu práce prokázat, že místního nenašel. A nesmí mu dát nižší plat, než je obvyklé. Výhoda levnější pracovní síly tím padá. Zaměstnanec pak musí projít zdravotním vyšetřením, vyplnit plno formulářů a vystát hodně front.
"Zaměstnavatel mě potřeboval ve své pařížské pobočce. Přesto jsem na pracovní povolení čekala v Praze přes půl roku," popisuje Jana z mezinárodní spediční společnosti, která už tři roky pracuje ve Francii. Její výhodou byla zkušenost v oboru a dobrá jazyková vybavenost.
Konzuláty shodně uvádějí, že největší šanci má žadatel o práci, který je specialista na něco, co někdo jiný neumí.
