Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obchodník se smrtí Alfred Nobel se ke konci života stal obhájcem míru

  18:14aktualizováno  18:14
Švédský vynálezce Alfred Nobel pohádkově zbohatl na střelné směsi, která několikrát přepsala mapu světa. V osobním životě byl introvert a snílek, věřil, že spory urovná právě pomocí dynamitu. Osudové pro něj bylo setkání s česko-rakouskou pacifistkou Berthou von Suttnerovou, která ho na nápad ocenit důležité světové osobnosti přivedla.

Švédský chemik a vynálezce Alfred Nobel | foto:  CC-BY-SA, Creative Commons

„Velmi bohatý, vzdělaný, starší gentleman žijící v Paříži hledá dámu zběhlou v jazycích, rovněž ve zralém věku, jako sekretářku a pro dohled nad domácností.“

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii dostal Angus Deaton. Zkoumá chudobu a blahobyt

Tento krátký inzerát ve francouzském deníku přivedl do života Alfreda Nobela česko-rakouskou pacifistku Berthu von Suttnerovou, jež se měla stát jeho největší inspirací při vytváření ceny za mír a rovněž se zapsat do dějin coby první žena, která se stala její držitelkou.

Milionář a svobodný mládenec, kterému bylo navzdory tvrzení v inzerátu teprve 43 let, si žil na vysoké noze v Paříži za zisky ze svých vynálezů. V soukromí byl ale nejistý a nespokojený se svým vzhledem; pronásledovaly ho také obavy z možného smrtícího využití jeho objevů.

Mladý inženýr s vášní pro literaturu

Alfred Nobel se narodil ve Stockholmu jako jeden ze čtyř synů Immanuela Nobela, chemika, vynálezce a průmyslníka. Jeho otec Immanuel pracoval v ruském zbrojařském průmyslu a syna již v raném mládí zasvěcoval do základů inženýrství.

V roce 1842 se rodina Nobelových přestěhovala do ruského Petrohradu, kde neobvykle inteligentního mladého Alfreda vzdělávali většinou soukromí učitelé. Spektrum jeho zájmů bylo velmi široké. Studoval medicínu, fyziku a chemii, kromě rodné švédštiny dokonale ovládal angličtinu, francouzštinu, němčinu a ruštinu. Už v šestnácti letech byl schopným chemikem, po otci zdědil objevitelský talent. Měl rád literaturu, psal i básně.

Fotogalerie

Z Ruska odjel v roce 1850 do Paříže, kde studoval chemii. Další čtyři roky pracoval ve Spojených státech pod dohledem Johna Ericssona, stavitele pancéřové válečné lodi Monitor. Po návratu do Petrohradu pracoval jako chemik v továrně svého otce a zaměřil se hlavně na výzkum a výrobu výbušnin.

V roce 1859 Immanuel Nobel zbankrotoval a vrátil se s rodinou zpět do Švédska, kde v roce 1863 založil v Helenborgu u Stockholmu továrnu na výrobu tekutého výbušného nitroglycerinu. Při nebezpečných pokusech s míšením nitroglycerinu se střelným prachem však výbuch továrnu v roce 1864 zničil a způsobil smrt Alfredova nejmladšího bratra Emila a dalších čtyř lidí. Immanuela Nobela tehdy ranila mrtvice.

Od smrti k dynamitu

Po smrti otce Alfred pokračoval v jeho práci a ve výzkumech. Stal se majitelem svého prvního patentu vynálezem rozbušky s třaskavou rtutí. Protože švédská vláda zakázala výstavbu jakýchkoli továren na výbušniny, Nobel, v té době označovaný za „šíleného vědce“, začal experimentovat s výbušninami na nákladním člunu. Pokoušel se minimalizovat nebezpečí při zacházení s nitroglycerinem.

„Moje továrny na dynamit zřejmě ukončí války dříve než všechny ty vaše kongresy. Ten den, kdy dva armádní sbory budou schopné zničit jeden druhého během sekundy, se všechny civilizované národy s hrůzou odvrátí od války a rozpustí své armády.“

Jeho mysl ovládla představa výbušniny sloužící v dolech, při ražení tunelů nebo při stavbě silnic. Nobelovo úsilí korunoval úspěch - v roce 1867 si dal patentovat vysoce explozívní směs, složenou převážně z nitroglycerinu a savé křemičité hlinky - dynamit.

Alfred Nobel zbohatl a kromě známé továrny Dynamit Nobel AG založil na 90 podniků ve 20 zemích světa a vytvořil pravděpodobně první nadnárodní společnost v historii.

Stal se jedním z nejúspěšnějších vynálezců 19. století, prozíravým obchodníkem, velkolepým mecenášem. Na kontě má celkem 350 patentů.

Silou proti násilí

Povahou však byl idealista a melancholik a zůstal osamělý. I když na lidstvo pohlížel s určitým skepticismem, doufal, že destruktivní síla jeho vynálezů pomůže skoncovat s válečným násilím. Byl přesvědčen, že jeho výbušniny odradí proti sobě stojící armády před vzájemným zničením.

„Byl to muž plný sebepodceňování. Nemyslel si, že je hoden ženy a považoval se za velmi ošklivého,“ říká americký novinář Scott London, odborník na Nobelovu cenu za mír.

„Považuji za důležitější se starat o žaludky živých, než budováním pomníků oslavovat mrtvé.“

Zchudlá rakouská hraběnka Bertha, která byla mladší o deset let, pro něj pracovala jen týden, než se chvatně vrátila domů, aby se vdala. Ale silné přátelství mezi nimi přetrvalo až do Nobelovy smrti v roce 1896.

„Mnozí přemýšleli, zda do ní byl zamilovaný a zda tato láska inspirovala jeho koncept ceny za mír,“ řekl London AFP. „Koneckonců, je to vzrušující spojení: zbrojní magnát a mírová aktivistka.“

Seriál iDNES.cz

Historie ekonomiky

Rok před svou smrtí, v listopadu 1895, napsal Alfred Nobel svůj slavný testament, ve kterém odkázal přes 31 milionů švédských korun zvláštnímu fondu - Nobelově nadaci. Nadace jeho majetek spravuje a roční úroky, rozdělené na šest stejných částí, jsou udělovány jako ceny osobnostem, které měly v tom roce největší úspěch v oblasti fyziky, chemie, lékařství, literatury, podpory světového míru a ekonomie.

Vinou rozhořčených tahanic mezi příbuznými o vynálezcovu poslední vůli byly první Nobelovy ceny uděleny ve Stockholmu a v Oslu až 10. prosince 1901 ve výroční den jeho úmrtí.

Osm let po sepsání závěti Nobel zemřel a jeho slavná vůle byla otevřena, aby položila základy jednoho z nejvíce prestižních ocenění světa. Bertha, která dostala Nobelovu cenu za mír v roce 1905, zemřela v roce 1914; jen tři měsíce před vypuknutím první světové války.

Vlivní ekonomové i kontroverzní lídři

Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny uvedené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895 a uděluje ji až od roku 1968 na Nobelovu památku švédská centrální banka. Mezi jejími držiteli jsou přední světoví ekonomové jako Friedrich A. Hayek, Milton Friedman Paul Krugman, jejichž práce dodnes ovlivňují politky všech velkých světových ekonomik.

Nobelovým nejkontroverznějším odkazem je paradoxně Nobelovu cena za mír. Její kritici jí vytýkají velkou zpolitizovanost. Mezi oceněné patří američtní prezidenti, ale i lídři zemí jako Jásir Arafat nebo Nelson Mandela.

Mezi nositeli jsou i dva Češi, objevitel polarografie Jaroslav Heyrovský a básník Jaroslav Seifert. Nominaci dále obdržel například Edvard Beneš, Václav Havel či Jiří Hájek. Loni ji mimo jiné obdržela sedmnáctiletá Pákistánka Malála Júsufzajová, která bojuje za práva žen na vzdělání.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.