Prodavači netuší, že šunky mají jakostní kategorie

Již osm měsíců by měli zákazníci, kteří si kupují šunku na váhu, dostávat v obchodech informace o tom, do jaké jakostní třídy výrobek patří. Naprostá většina obchodníků však vůbec netuší, že šunky mají nějaké kategorie, třebaže výrobci ve většině případů tuto informaci uvádějí.

Prokázala to anketa, kterou redakce uspořádala v osmi velkých městech po celé republice. O žádných kategoriích jsme nic neslyšeli, nevíme, neznáme, výrobci nám to neříkají... To slyšeli nejčastěji spolupracovníci redakce v roli zákazníků v 38 řeznictvích a prodejnách potravin v Olomouci, Hradci Králové, Znojmě, Brně, Plzni, Děčíně a Jihlavě, které navštívili v posledním únorovém týdnu.

Pouze ve čtyřech - v prodejně Vamil a Schneider v Solní ulici v Plzni, v Brněnce v Purkyňově ulici v Brně a uzenářství na třídě Svornosti v Olomouci -­ bylo u šunky přímo na cenovce uvedeno, do jaké kategorie patří. V dalších sedmi byli prodavači schopni alespoň určit jakostní třídu z dodacích listů nebo z etikety výrobku.

Co je co

dušená šunka: maso z kýty se pokrájí na kusy, spolu s přísadami se prohněte, naplní do formy a vaří (při 70 °C)

šunka od kosti: celá kýta i s kostí se nechá dlouhodobě nasolit a pak se dál upravuje stejně jako dušená šunka

debrecínka: dvě pečeně spojené k sobě v kulaté formě se po vaření obalí ve sladké paprice

kladenská pečeně: jedna pečeně, nebarví se v paprice

moravské uzené: šály z vepřové kýty

pršut, prosciutto, parmská, iberská šunka: sušené šunky z oblasti Středomoří, pro každou je typické místo vzniku i způsob výroby; nasolené kýty se na rozdíl od dušených šunek tepelně neupravují, suší se na vzduchu

Jak poznat dobrou šunku? Čtěte ZDE

O něco lépe jsou na tom hypermarkety. Ani tam však není všechno tak, jak by mělo od 1. července loňského roku být. V Tesku, Intersparu a Bille mají kategorie přímo na cenovce vedle názvu. V Globusu informuje o jakostních třídách tabule za zády prodavaček. Žádné značení neměli v Albertu (u Anděla), Delvitě (na Petřinách) a u Meinla (Cíl v Zahradním Městě), ale prodavači kategorii na požádání zjistili. Nejméně o třídách produktů, které prodávají, vědí v Carrefouru (Anděl). Přímo u výrobků nejsou a prodavači je museli pracně zjišťovat z dodacích listů. "Naše obchodní oddělení hledá spolu s informatiky řešení, jak uvést tuto informaci na etiketu," odpověděla na otázku, proč kategorie neuvádějí, mluvčí Carrefouru Jana Havlíčková.

Dozvědět se údaj z cenovky, která vyjede až z váhy, je přitom pozdě. Zákazník tuto informaci potřebuje už při výběru. Je přitom jedno, zda to bude přímo na cedulce s názvem a cenou zapíchnuté u výrobku nebo na nějaké informační tabuli. Jak málo vědí prodavači o výrobcích, které nabízejí, svědčí dva případy, které se nám přihodily při nákupu. Ve zličínském Tesku prodavačka označila za výrobce šunky dovezené z Belgie roudnickou firmu Procházka. Kdo vyrobil šunku, kterou jsme hodlali koupit do testu, jsme se nedozvěděli ani v Intersparu. "My už jsme ji dokrájeli a obal vyhodili," slyšeli jsme z úst prodavačky. Jméno výrobce patří přitom k těm údajům, které sice nemusí být přímo u výrobku uvedeny, ale prodavač je musí sdělit, pokud se na ně zákazník zeptá.

šunka nejvyšší jakosti	šunka výběrová	šunka standardní	šunka konzumní
16% masa*	13% masa*	10% masa*	7% masa*
Více o jednotlivých jakostních kategoriích naleznete v hlavní čláku testu šunek ZDE

*nejméně