Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžký úkol Jobsova nástupce Cooka: jak zachránit ulité stamiliardy dolarů

  16:08aktualizováno  16:08
Velmi důležitý ale navenek velmi málo „sexy“ problém bude muset rozlousknout šéf Applu Tim Cook a s ním ředitelé dalších obřích nadnárodních korporací. Zdá se totiž, že éra „optimalizování“ daní na účtech v Irsku a podobných zemích se blíží ke konci. Co teď s biliony korun, které tam jsou?

Šéf společnosti Apple Tim Cook | foto: Reuters

Když před pěti lety nahrazoval nemocného Steva Jobse na postu šéfa Apple, ocitl se padesátiletý Tim Cook ve zvláštní pozici. Dostal se do čela jedné z největších a nejsledovanějších firem světa, ale v porovnání se svým excentrickým předchůdcem přesto působil velmi nenápadně až šedě.

Za svou první pětiletku ve funkci se jen těžko vyhýbal srovnávání s idolem-zakladatelem. Bylo mu vyčítáno, že dostatečně neinovuje a nepřichází s novými produkty. A i kvůli tomu je Apple mnohem závislejší na iPhonech než dříve.

Apple dostal v Irsku 13 miliard eur. Vláda je teď bude vymáhat zpět

Jenže když se podíváte na čísla, hodí se na Cooka spíše charakteristika „klidná sílá“. Server Venturebeat vypichuje následující srovnání: Za finanční rok 2011 vykázal Apple příjmy 108 miliard dolarů, letos by to podle konzervativních odhadů mělo být 214 miliard. Přibližně na dvojnásobku je i počet zaměstnanců nebo hodnota akcií firmy.

Ještě strměji potom stoupají příjmy z důležitého čínského trhu (to pro nečínské technologické firmy rozhodně není samozřejmost). Přesto všechno ale Cook nejspíš nevejde do učebnic jako ten, co dobyl Čínu.

Jen pár dní potom, co započal druhou pětiletku, mu totiž pořádnou výzvu přichystala Evropské komise, respektive komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Efektivní zdanění 0,005 procenta

Applu nařídila, aby na daních doplatil 14,5 miliard eur za svou evropskou centrálu registrovanou v Irsku. Zatímco Jobs změnil způsob, jakým uživatelé elektronických zařízení konzumují digitální obsah, na jeho nástupce tak dost možná čeká nemenší, i když na první pohled „méně sexy“ výzva: podílet se ze své pozice na řešení toho, jak obří nadnárodní firmy daní své příjmy.

Nejde totiž jen o samotnou platbu. Ačkoli se jedná o zdaleka největší historicky nařízený daňový doplatek ze strany Evropské komise (dosud se doplatky nedostávaly přes 2 miliardy eur), není to suma, která by Apple položila. Potíž spočívá v něčem jiném.

Politická hovadina, vzkázal šéf Applu Evropské komisi k daním v Irsku

Komise totiž ve svém rozhodnutí posoudila situaci jako nepovolenou státní pomoc ze strany Irska. Ačkoli tamní daňová sazba činí 12,5 procenta ze zisku, Apple si na Irsku vymohl už v roce 2003 její snížení na jedno procento. V roce 2014 potom podle komise činila hladina efektivního zdanění evropských zisků Applu dokonce mizivých 0,005 procenta.

A tím se dostáváme k problému, který dobře ilustruje poslední z číselných srovnání Venturebeatu. Zatímco v roce 2011 měl Apple na účtech v hotovosti už tak ohromných 76 miliard dolarů, nyní toto číslo stouplo na 232 miliard.

Potíž je z pohledu Applu ale v tom, že drtivá většina - 214 miliard (v přepočtu 5,1 bilionů korun) - se nachází mimo USA, tedy v zemích, které podobně jako Irsko nabízí daňové výhody.

Peníze za evropské iPhony končí „v Irsku“

V Irsku se Applu hromadí peníze v jednotce jménem Apple Sales International (ASI), která odebírá od subdodavatelů a montoven apple produkty, které dále přes prodejní sítě dodává koncovým zákazníkům v Evropě, Africe na Blízkém Východě nebo v Indii. Ještě přesněji - většina příjmů je posílána do virtuální centrály této společnosti, kde zůstává nedaněná.

Když jste si kdekoli v Evropě koupili od oficiálního prodejce iPhone, kupovali jste ho vlastně od této firmy. A vaše platba byla následně (ne)zdaněna v Irsku.

ASI i druhá irská jednotka Apple Operations Europe z příjmů odvádí mateřské společnosti do USA poplatek za vývoj a výzkum. Zisk potom zůstává na účtech virtuální ASI a je spíše nedaněn než daněn.

Od toho, aby se posílal zpět do USA, Apple odrazují korporátní daňová pravidla, kterým by transakce podléhala. V USA se totiž daní 35 procenty a tak firmy využívají toho, že této dani nepodléhají peníze, které do USA prostě nepřevedou. Praxe došla tak daleko, že si Apple, přestože má v zámoří stamiliardy dolarů, půjčuje na výplatu dividend.

Zdaleka to ale není problém jen trojúhelníku Apple - Irsko - EU. Podobně daňově lákají mnohé jiné země (v Evropě se řešilo například Lucembursko) a mnohé další nadnárodní společnosti, z velké části ty americké a technologické, toho využívají. Díky tomu se na zámořských účtech nachází odhadem 2 biliony dolarů amerických firem.

Nyní to ale díky aktuálnímu vyvrcholení několikaleté kampaně Komise začíná vypadat, že se věci pohnou. Zatím Nejprve Cook v reakci nazval výzvu Komise v rozhovoru pro irský Independent politickou hovadinou založenou na vymyšlených číslech.

Zároveň varoval, že iniciativa Komise povede k oslabení zahraničních investic. Nejspíš i proto ho podpořila i irská vláda a proti rozhodnutí se odvolala (psali jsme zde). Na ostrově totiž kromě virtuální jednotky sídlí i opravdové kanceláře Applu zaměstnávající na šest tisíc lidí.

Proti tomu ale přišla se zajímavým argumentem sama Komise, která vyzvala jednotlivé země ať se přihlásí o nedoplatek na daních za prodeje iPhonů a dalších produktů Applu na svém území.

USA možná sníží Applu daň

A konečně, „své“ firmy se zastali i představitelé USA. Ti přitom sami za stejnou praktiku Apple vyšetřovali. V situaci, kdy začíná po jejich firmách EU chtít miliardové doplatky se ale začínají obávat, že z dlouho schraňovaných zisků firem si uloupnou evropské a nikoli americké veřejné rozpočty.

Američtí zákonodárci tak podle Bloombergu pracují na dohodě, která by umožnila tento druh příjmů zdanit nižší než běžnou 35% sazbou a tím firmy motivovala, ať se přeci jen rozhodnou k poslání zisků do USA. Samozřejmě se tématu chopil i republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump s návrhem, že by v zámoří nashromážděné zisky amerických firem mohly být daněny jen 10 procenty.

A možná už tato aktivita přilákala největší rybu. Podle toho, co řekl Cook irské televizi RTE, plánuje Apple poslat blíže nespecifikovaný díl ze stamiliard na zámořských účtech domů do Ameriky během příštího roku.

Nebylo by to poprvé, co by se americké firmy a vláda na něčem takovém dohodli. Jednorázové opatření nazvané Homeland Investment Act schválila v roce 2004 už administrativa prezidenta G.W.Bushe. Tehdy dovolila v zahraničí ulité příjmy danit 5,25 % místo obvyklých 35 procent. Za podmínky, že je firmy následně nevyužijí k dividendám či odkupu akcií, ale investují formou, která by měla prospět americké ekonomice.

Současné chování Evropské komise - která vypadá, že to s potíráním daňových kliček myslí vážně - ale dává tušit, že jednorázové americké daňové prázdniny asi úplným řešením nebudou.

Autor:


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.