Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Čínský dodavatel? Drahý, nekvalitní, bez šance na reklamaci, tvrdí firmy

  11:30aktualizováno  11:30
Čínský prezident Si Ťin-pching přiváží k podpisu velké kontrakty za 45 miliard korun. Podle exkluzivního průzkumu pro MF DNES si od jeho návštěvy také menší české firmy slibují, že Číně prodají své zboží. Jako dodavatelé jsou Číňané naopak nevyzpytatelnými partnery.

(ilustrační snímek) | foto: Reuters

„Velké obchody jsou vždy následovány těmi malými,“ říká šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Menší firmy někdo doporučí nebo z nich udělá subdodavatele (více čtěte v rozhovoru zde).

Podle průzkumu, který si asociace nechala zpracovat a který má MF DNES k dispozici, přitom už nyní do Číny vyváží desetina českých exportujících firem o velikosti do 250 zaměstnanců, třetina z nich dokonce chystá další navýšení exportu. A navíc 17 procent z těch, kteří ještě do Číny nic nevozí, tak hodlá v nejbližší době učinit.

Návštěva z Číny má hlavně psychologický význam, říká zástupce malých firem

Průzkum mezi šéfy 260 malých a středních firem jasně ukazuje, že říši středu přestávají vnímat jen jako zemi, kde si mohou nakoupit levné zboží a součástky. I přes obtíže, které nyní Čína v ekonomické oblasti má, si uvědomují, že je to obrovský trh. A víc než dřív usilují o to, aby na něm uspěli se svými výrobky. „Čína již není z pohledu obchodu exotickou zemí a firmy ji začínají brát jako přirozeného partnera. Podobně jako třeba byznys s Ruskem,“ míní Havlíček. Firmy se podle něj snaží ke spolupráci přistupovat pragmaticky a nepoliticky.

Čínské zboží už není levné

Ač dovoz z Číny je stále proti vývozu podle statistik desetinásobný, menší firmy neplánují, že by ho zvýšily. Jejich šéfové už překvapivě nepovažují čínské zboží za levné. A stěžují si i na jeho kvalitu. Skoro polovina importérů hodnotí kvalitu dovážených výrobků spíš negativně. A někteří dokonce přestali dovážet úplně.

Čínské investice jsou jen kapka v moři

Z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků také vyplývá, že čínské investice se na všech zahraničních investicích v Česku podílejí 0,36 procenta.

„Ze zemí V4 je v ČR méně čínských investic než u Maďarska nebo Polska, z pohledu počtu projektů jsme vůči oběma zemím na polovině, z pohledu finančního vyjádření investic například vůči Maďarsku dokonce jen na jedné třetině," uvádí analýza.

Loni meziročně vzrostl celkový export ČR do Číny o 7,2 procenta na více jak 45 miliard korun.

Včetně reexportů pouze přes Německo vyváží ČR do nejlidnatější země světa již za téměř 100 miliard korun.

„Z Číny jsme přestali dovážet, nemohli jsme se spolehnout na kvalitu. Jedna zásilka byla kvalitní a další špatná,“ říká majitel chrudimské firmy Era-pack Jozef Lörincz. Problém je podle něj v tom, že všechno musí jít přes obchodníky, s výrobcem se nedá spojit přímo. A tak jednou přijde zboží z jedné továrny, podruhé z jiné.

Číňané podle Lörincze i při dlouhodobých kontraktech stále požadují platbu předem. „Žádný Číňan navíc nesmí uznat reklamaci. Třeba sice dá v příští dodávce něco zadarmo, ale reklamaci vadného zboží nikdy neuzná,“ upozorňuje.

Podle šéfa výrobce zahradní techniky Vari Jiřího Belingera se dá nekvalitním výrobkům vyhnout.

„Vždy tam dostanete na výběr nejméně ze tří variant podle kvality. My si tam necháváme vyrábět díly, které jsme si kvůli náročnosti a přesnosti zpracování nechávali v minulosti dělat v českých zbrojovkách. V Číně nám vyrobí stejnou kvalitu za méně peněz,“ říká Belinger. „Ale musíte mít štěstí na partnera. Uděláte si deset kontaktů, navštívíte je, vyberete tři, postupně je testujete a nakonec zvolíte jednoho. Pak už vše funguje na podání ruky. Než nějaký výrobek začneme dovážet, trvá to dva až tři roky,“ dodává.

Klíčový je správný partner

I přímý vstup do Číny je dlouhodobou záležitostí, což ukazuje třeba příklad loděnického výrobce vinylů GZ Media. Firma by ráda v Číně postavila výrobní závod, ale projekt musela pozastavit, protože se dosud nepodařilo najít vhodného partnera. „Chceme od něj, aby měl dobré styky s tamními úřady, vyznal se v našem byznysu a měl chuť do toho s námi jít,“ říká majitel firmy Zdeněk Pelc, který zvítězil v aktuálním ročníku soutěže EY Podnikatel roku.

Fotogalerie

Průzkum také ukázal, že ačkoliv šest z deseti firem by čínského investora ve svém podniku nechtělo, pětina o jejich kapitál stojí. To je dle šéfa asociace Havlíčka velké číslo. „Naše firmy vidí, že Číňané začínají kupovat kdeco a rozhodně u toho nešetří. Kupují za vyšší cenu, než jaká je hodnota pořizovaného majetku. Pro celou řadu firem je to šance, která se nemusí opakovat,“ míní Havlíček.

Čínských peněz se podle Belingera není třeba obávat: „Jakýkoliv kapitál, který se k nám rozhodne přijít, je přínosem. Čínského kapitálu se nejvíc bojí ti, kdo tady mají kapitál, vnímají ho jako konkurenci.“



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.