Platby za odpad? Rovnostářský socialismus, kontrola je slabá, říká expert

  5:12
Kdo třídí, zaplatí méně a naopak. Plány ministerstva životního prostředí zatím narážejí na velký odpor u části odpadářských firem. Michal Stieber, který se problematikou zabývá dlouhodobě, vidí za odporem části podnikatelů obavy, že skládky přijdou o podstatnou část odpadů. Jeden z klíčových zákonů pro životní prostředí míří do Sněmovny.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Nový zákon o odpadech může zásadním způsobem proměnit celý odpadový byznys. Další ránu mu pak může zasadit i navrhovaný systém PAYT, který je anglickou zkratkou Plať, kolik toho vyhodíš.

Návrhy ministerstva narazily zejména s motivačním systémem PAYT, který má umožnit obcím platby za odpad podle toho, kolik lidé vytřídí a vyhodí. Proti je zejména Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH). V čem vidíte důvody takového odporu?
ČAOH sdružuje i recyklační firmy, ale pokud jde o nakládání se směsným komunálním odpadem, zastupuje především provozovatele skládek a tento zákon jde zdražením poplatku hlavně proti nim. Proto je logické, že se ozývají. Já osobně s ministerským návrhem problém nemám, protože pokud chceme naplnit cíle stanovené Evropskou komisí a i ty nově připravované v balíčku oběhového hospodářství, jiná cesta, než dostat netříděný odpad ze skládek není.

Jedním z argumentů proti zavádění vážení odpadu je vznik černých skládek, protože lidé budou chtít ušetřit.
Snažil bych se hledat spíše pozitivní případy, nejsme v devadesátých letech. To riziko tu určitě stále je, a to zejména v některých sociálně vyloučených lokalitách, ale v době před patnácti nebo dvaceti lety u nás nebyl rozvinutý systém třídění odpadů. Dnes je již situace o poznání jiná. V České republice je několik obcí, kde se platí podle skutečně vyprodukovaného množství odpadů a čísla od nich jsou zajímavá, po zavedení systému PAYT jim klesla produkce odpadů a to mnohdy významně. Možná i proto je taková obava některých firem ze změn: systém PAYT umožňuje kromě větší motivace k třídění i lepší kontrolu nad množstvím produkovaného odpadu, který se obcím vykazuje a za který platí.

Znamená to, že dosud se přesně neváží?
Rozhodně nechci nikoho obviňovat. V řadě míst je ale kontrola velmi slabá a nebo se vůbec neřeší. Je to taková černá skříňka. Nelze prakticky zjistit, zda jsou vykazovaná čísla reálná, pokud jediným kontrolním bodem je váha na skládce. Když obec naváže poplatky občanům na množství odpadu, který vyprodukují a najednou jí toto množství významně klesne, těžko to bude jen změnou chování spotřebitelů. V platbách za odpad dlouho panuje v řadě měst takový rovnostářský socialismus, ale nastala doba to změnit.

Není příliš drahé investovat do vážení dopadu?
Je to minimálně složitější, a proto je PAYT u nás uplatňován především přes objem nádoby nebo frekvenci svozu. Obecně v koncepci smart cities (více čtěte zde) je jedním z navrhovaných směrů pro obce čipování popelnic a osazování svozové techniky váhou s tím, že po načtení čipu je hmotnost ihned zaznamenána do informačního systému, což může značným způsobem snížit administrativní náklady a umožnit maximální kontrolu obcím i občanů, za jaké váhy je jim účtováno odstranění nebo využití odpadu. Samozřejmě i tento systém něco na začátku stojí, ale na konci můžou být velké úspory.

Česko je považováno za premianta v oblasti třídění odpadů. Je ještě šance tento podíl navýšit?
V některých oblastech určitě ano, celkově už se ale potenciál vyčerpává. Další otázkou je, kolik z vytříděných odpadů je skutečně recyklováno. Vysokých podílů recyklace se dosahuje tradičně u tříděného sběru skla a u papíru. U plastů je to často horší. Další potenciál třídění může být i u bioodpadu, který se u nás teprve loni začal povinně v obcích třídit. Otázkou je, jestli se do budoucna vytřídí ze směsných odpadů a nebo jestli občané využijí sběrný systém k odkládání bioodpadů, které se dříve do odpadu nevyhazovali.

U biodpadu se řeší, že se nedá sbírat na sídlištích...
Myslím, že se dá vždy nějaké řešení najít, ne jen hledat důvod, že to prostě nejde. Inspirace v zahraničí je dost, je to také o výchově. Češi se naučili třídit PET lahve a není důvod, aby netřídili bioodpad.

Skládkaři argumentují, že novela nahrává spalovnám. Bude pro ně vůbec místo, když by objem nevytřiditelného opadu měl klesat?
Otázkou je, jak významně ještě bude klesat. Potenciál třídění domácnostmi už se pomalu vyčerpává. Pokud chceme skončit se skládkováním využitelného komunálního odpadu, tak ano. Ale nejen spalovnám. ČAOH i ekologové poukazují, že alternativou spalovnám je zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu. Tyto technologie jsou ale značně rozmanité a může se pod nimi skrývat cokoli včetně drobné úpravy před cestou do skládky. Takové provozy lze spatřit v Polsku. Viděl jsem však i takové, kde odcházelo na skládky jen pět procent odpadů. Ale těmto projektům přeci vysoké poplatky za skládkování nevadí, ba naopak. Obávám se, že záměrem je spíše realizovat tu první variantu. Občan zaplatí více a environmentální efekty budou téměř nulové.

Kolik jich u nás může vyrůst?
Myslím, že tři až čtyři a další bychom potřebovali. Při vyhodnocování potřebných kapacit se nesmíme dívat jen na komunální odpady. Stále tu ještě existuje i objemný odpad, nerecyklovatelné dřevo a další stovky tisíc tun průmyslových odpadů, které nelze recyklovat, ale jsou energeticky využitelné. Někteří lidé se zde snaží navodit dojem, že existuje buď recyklace, nebo spalování. Ale ve většině vyspělých zemích, které si prošly tímto obdobím před dvaceti až třiceti lety, se ukázalo, že nejvíce odpadů přetáhly spalovny skládkám a přitom míra recyklace rostla.

Není pak ale naopak méně ekologické vozit na obří vzdálenosti odpad do spaloven? Známe případy, kdy se vozil odpad z Bavorska do Liberce...
U skládek je svozová vzdálenost do třiceti kilometrů. Spalovna je ekonomicky únosná až u vyšších kapacit, což vyžaduje stahovat odpady z mnohem větší vzdálenosti. Na druhou stranu se pro tyto účely staví překládací stanice, které mohou systém přepravy optimalizovat tím, že přeloží odpady z popelářských vozů do velkoobjemových kontejnerů. Toto funguje v Německu, Rakousku i ve Francii. Pokud u nás nedobudujeme síť spaloven pro energetické využití, můžeme nakonec vozit odpady do zahraničí, což je reálná hrozba.

Autor:

Teplo z uhlí podraží o deset až třicet procent, říká zástupce tepláren

  • Nejčtenější

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

16. března 2024

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě...

Výrazně zpomalte rychlovlaky, vzkazují obce k nové trati. A koleje chtějí skrýt

12. března 2024

Postavte rychlotrať v tubusu, a nebo na ní výrazně snižte rychlost. Tak by se daly zjednodušeně...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pořád Big Mac, ale už spíše Big Tech. Co ukázal výpadek u fastfoodového obra

16. března 2024

Když McDonald’s ve 40. letech minulého století poprvé otvíral, zákazníci vybírali menu z papírových...

Soláry, kam se podíváš. Elektrárnám dochází místo, musí být kreativní

17. března 2024  10:52

Elektřina ze slunce bude podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) v příštích několika...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kofola sáhla do svého loga. Nově v něm bude hranaté srdce

13. března 2024  13:48

Nápojářská skupina Kofola po devíti letech sáhla k úpravě loga. Ikonický lísteček lékořice na svých...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Japonsko už nemá záporné úroky. Centrální banka po 17 letech zvýšila sazbu

19. března 2024  6:37,  aktualizováno  8:10

Japonská centrální banka (BOJ) v úterý podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných...

Cena elektřiny bude příští rok nižší než letos, říká analytik Matoušek

19. března 2024

Premium Dobrá zpráva: v příštím roce bude celková cena elektřiny nižší než v tomto roce. Ta méně dobrá zní,...

Irové svolili k nemyslitelnému. Na trh začali dodávat whiskey s příchutěmi

19. března 2024

Ochucené whisky vyrábějí palírny ve Spojených státech i Kanadě již několik desítek let a nejsou tak...

Musk přiznal užívání ketaminu. Je v zájmu investorů, abych pokračoval, tvrdí

18. března 2024  21:48

Miliardář Elon Musk v rozhovoru s bývalým moderátorem CNN Donem Lemonem přiznal, že užívá ketamin....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...