Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Beru si málo, nemám konkurenci, říká muž, který udělal z prachu strašáka

  10:00aktualizováno  10:00
Soukromý poradce Jiří Bodlák přišel na to, jak z programu na snížení znečištění ovzduší vytáhnout peníze pro české zemědělce. V rozhovoru pro MF DNES vysvětluje, proč to udělal a jak se k dotacím mohou zemědělci dostat.
Obilí, které kombajny na poli sklidí, se vozí do posklizňové linky, kde se dál zpracovává. Na odprášení linek stát dává sporné dotace.

Obilí, které kombajny na poli sklidí, se vozí do posklizňové linky, kde se dál zpracovává. Na odprášení linek stát dává sporné dotace. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Na semináři pro zemědělce jste tvrdil, že jste dotaci na posklizňové linky na SFŽP prosadil vy.
Oni nevěděli, že by to na to šlo využít. Posklizňové linky jsou nesmírným zdrojem prachu. Čvančara – to je zemědělský slovník – udává, že v obilí jsou tři procenta prachu. Jedna z věcí, co se dotuje z EU, je, že je u nás obrovská prašnost. Já jsem si to spojil. Oni (SFŽP) řekli, dobře, zjistěte, kolik toho prachu je, najděte si k tomu nějakou literaturu. Společnými silami s panem Polakem (Bohdan Polak je vedoucím odboru ochrany ovzduší a obnovitelných zdrojů energie SFŽP, pozn. red.) a předsedou družstva z Hrotovic jsme to vypracovali.

Sporné dotace

Jak jste zjistili, jak moc se tam práší, dělali jste nějaká měření?
Hlavně jsme vyšli z té literatury. Ono je to dost obtížně změřitelné. Když jsme si to vyfotili a dívali se na ty staré provozy, tak tam všude byly několikacentimetrové vrstvy prachu. Tak jsme objeli nějaké podniky a výrobce filtrů – nejblíž k tomu jsou pivovarské provozy. Zjistili jsme, kolik ty filtry zadrží prachu, a udělali k tomu výpočty.

Jak se může prašnost počítat?
Státní norma je 150 miligramů na metr kubický, aby vám dali povolení k provozu. Vycházíme z toho, že ta prašnost je zhruba taková. Propočítáme, kolik tam projde obilí, zrnin, olejnin a kolik se ušetří tím, že se utěsní přepravní cesty. Pak vyjdeme z literatury a z měření, která byla provedena jinde. A z toho, kolik nám garantuje výrobce těch filtrů, že z toho vyjde ven.

Ale těch 150 miligramů je přece maximální obecná hranice.
My tam nedáváme 150, ale střední hodnotu. Podle měření, která proběhla jinde, protože on to nikdo u nás ani změřit neumí. Takže toto je nejpřesnější metoda, k jaké se lze dopracovat.

Prachy v prachu

Státní fond životního prostředí rozdělil už 160 milionů korun na snížení prašnosti při zpracovávání obilí. Nikdo však už nebude měřit, zda dotace splnila svůj účel. Fondu totiž stačí, když zemědělci prašnost původního stroje prokážou výpočtem. Do terénu ji měřit nechodí.

Vypočítaná prašnost může být až řádově vyšší než změřená. Výsledná hodnota je přitom klíčová. Čím vyšší je, tím větší je šance na dotaci a tím víc může žadatel dostat. Navíc prachu létajícího z tzv. posklizňových linek nikdy nebylo tolik, aby jejich provozovatele stát sledoval a chtěl po nich poplatky za znečištění ovzduší (více čtěte zde).

Na semináři se představila firma Agroing, která linky staví, a její ředitel Procházka. Vy jste tam řekl, že pokud někdo bude mít o dotaci zájem, má se obrátit na něj.
Pan Procházka nám nesmírně pomohl v začátku, na rozdíl od ostatních firem, které by chtěly jenom slíznout smetanu. Sehnal nám literaturu, dokonce i nějaká měření. Mně je to jedno, já jsem sám za sebe, ale přišlo by mi neseriózní, kdybych to poskytoval někomu jinému než firmě Agroing.

Na stavbu linky se musí udělat výběrové řízení, jak zajistíte, že to vyhraje zrovna Agroing?
To je právě to slabé místo. To zajistit nejde, ale snažím se o tom co nejmíň mluvit.

Kvůli chybám ve výběrovém řízení zatím žadatelé nedostali nic proplaceno...
Už teď dostávají, ono vůbec se SFŽP všechno hodně dlouho trvá.

Děláte tedy soutěže jinak? Pan Procházka na semináři říkal, že se žádá už jen o 50 procent, aby se vyhnuli veřejnému tendru.
Ano. To je pravda. Každý radši obětuje 10 až 25 procent, aby nemusel dělat veřejné výběrové řízení, které je mimořádně komplikované.

Jezdíte se na tu prašnost na místo podívat? Upravujete tu střední hodnotu podle toho, jak vidíte, že je tam naprášeno?
Samozřejmě tam jedeme. Díváme se tam na tu prašnost… Ona lze změřit na nějaké té čističce, ale u toho ostatního to ani není možný. On to nikdo nedělal, takže já jsem to musel celé vymyslet. Spočítáme, kolik toho tam je, kolik mají nárok, kolik dostanou na tu tunu.

Využíváte toho, že zákon nenařizuje měření, ale umožňuje to dokládat výpočtem, protože zatím se posklizňové linky nepovažovaly za zdroj prachu.
Protože to nikoho nenapadlo.

A vy se nebojíte, že nakonec EU řekne, že je to nesmysl?
EU vzkázala, že se má u nás snížit prašnost. A prašnost zemědělských strojů je naprosto prokazatelná. Takže toho se nebojím. Mám strach z jediné věci. Z Čechů závistivců. Že když to někdo dostane, tak ať sousedovi chcípne koza.

Kolik si za žádost berete?
Já si beru tak málo, že tomu nikdo ani nechce věřit, proto nemám konkurenci. Dokud to nedostanou zaplaceno, tak si nevezmu vůbec nic. Pak si vezmu do 25 tisíc.

A už to někdo dostal proplacené?
Dostali. Proto už jsem mohl předložit faktury.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.