Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Srovnání MF DNES: Zahraniční potraviny jsou v Česku levnější než české

  1:00aktualizováno  1:00
Srovnání MF DNES ukázalo, že zahraniční potraviny jsou v Česku často levnější než české. Podle potravinářů na ně řetězce nasazují nižší marže. Podle obchodníků je však pravda jednodušší: v cizině totiž dokáží vyrábět potraviny efektivněji.

Jihočeské máslo od Madety bylo téměř vždy dražší než Alpenbutter od bavorské mlékárny Meggle. Nejnižší cena českého výrobku byla za posledních dvanáct měsíců 24,90 Kč, nejvyšší 45,90 Kč. U německého másla to bylo 23,90 Kč a 42,90 Kč. | foto: Michal ŠulaMAFRA

Jogurty, máslo, sýr a džus se nejspíš najdou na nákupních seznamech většiny Čechů. Po porovnání cenovek na regálech v hypermarketech by se každý z nich domů vrátil s­ plnou taškou německého nebo polského jídla. Tedy za předpokladu, že nepatří k menšině patriotů, kteří nakupují výhradně české produkty a na cenu nehledí.

Potraviny tuzemského původu jsou téměř vždy dražší než zahraniční konkurence. Vyplynulo to ze srovnání údajů portálu AkčníCeny.cz, který ceny potravin dlouhodobě monitoruje. Má přitom k dispozici jak údaje o cenách před zlevněním, tak slevové akce.

Například Jihočeské máslo z největší tuzemské mlékárny Madeta stálo mimo akci letos téměř po celý rok 39,90 korun, aby v listopadu zdražilo na 42,90. Ve stejném cenovém rozpětí se v průběhu roku pohybovalo i máslo dalšího českého výrobce Tatra Hlinsko.

Akční ceny

Nakupujte zboží v akci. Všechny aktuální letáky a nejlepší nabídky z nich vždy najdete na AkcniCeny.cz.

Oproti tomu alpské máslo Meggle vyráběné v Bavorsku bylo podle dostupný dat o korunu levnější a to navzdory výrazně vyšší mzdovým nákladům na jihu Německa. Největší cenový rozdíl mezi produktem Madety a německým máslem byl loni v důležitém předvánočním období, kdy se vyšplhal dokonce na tři koruny.

Ceny produktů se v průběhu roku v jednotlivých obchodech měnily nahoru i dolů, uváděná čísla lze však označit ze nejčastější ceny mimo slevu. Pro úplnost je potřeba přiznat, že například tuzemská másla bývají relativně často v akcích, což je dělá pro zákazníky atraktivnější.

Ukazuje se však, že české produkty ze srovnání vychází jako dražší i při porovnání nejvyšší a nejnižší nabízené ceny za posledních dvanáct měsíců. Za Madetu tak zákazníci v tomto období zaplatili nejméně za 24,90, nejvíce pak 45,90 korun. Oproti tomu máslo Meggle bylo v akci za 23,90 korun, mimo slevu pak stálo nejvíce 42,90 korun. Nejnižší i nejvyšší cena byla tedy vždy v neprospěch českého másla.

Levnější sýr, jogurt i džus

Dražší než jeho zahraniční konkurence je například oblíbený sýr Hermelín. Při přepočtu na 100 gramů výrobku nejčastější nezlevněná cena Sedlčanského hermelínu byla letos 26,90 koruny. Plísňový Camembert Président přepočtený na stejnou hmotnost, který se vyrábí v­ Polsku, stál 25,40, tedy o 1,50 korun méně.

Sto gramů českého Krále sýrů Hermelín přišlo v některých měsících u ­určitých řetězců na 25­ korun. Jednalo se však o výjimku, většina obchodníků sýr po většinu roku prodávala za obvyklou cenu kolem 29 ­korun.

Levnější jsou rovněž zahraniční jogurty. Sto padesát gramů jogurtu Natura od výrobce Zott z Polska stálo téměř po celý rok 8,90 koruny, v akci občas jeho cena klesla na 6,90. Za tuzemskou Hollandii o objemu 200 gramů zaplatil zákazník po většinu roku 12,90 koruny. Při přepočtu na 100 gramů byl tedy český jogurt o 50 haléřů dražší než polský výrobek. To platí i pro bílý jogurt Activia od Danone, který se vyrábí v Benešově u ­Prahy. Ten byl při přepočtu na 100 gramů o 2,35 koruny dražší než výrobek z Polska.

Podobně na tom jsou pomerančové džusy. Litr džusu Toma, který vyrábí společnost Pepsi Co v Praze, byl letos v průběhu roku k dostání od 26,90 do 44,90 koruny. Pomerančový džus Relax z Polska stál od 16,90 do 36,90 koruny. Nižší cena pro zahraniční výrobek pochopitelně neplatí vždy. Prémiový pomerančový džus Happy Day od výrobce Rauch stojí obvykle více než polský či český produkt.

U některých potravin se původ nedá spolehlivě rozklíčovat. Většina potravinářů na obalech totiž uvádí pouze adresu distributora, což nic nevypovídá o tom, kde výrobek vznikl. To značně komplikuje srovnání českých a zahraničních potravin a ­je důvodem, proč se redakce MF­DNES musela omezit především na mléčné výrobky. U nich informaci o zpracovatelském závodě poskytuje takzvaný ovál. Například u většiny džusů, se však redakce musela na místo zpracování doptat přímo distributora.

Příčiny: nižší marže, vyšší dotace, lepší efektivita?

Otázkou zůstává, proč jsou tuzemské produkty dražší. Řetězce oslovené MF DNES na dotazy nereagovaly. Šéfka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková v dřívějším rozhovoru uvedla, že je zahraniční výrobci dokáží vyrábět levněji. „Je to proto, že v některých případech obchodníci nakoupí německé máslo výrazně levněji než máslo tuzemské,“ řekla Nováková.

Kritici z řad českých potravinářů to odmítají a tvrdí, že řetězce upřednostňují výrobky ze zemí, v nichž sídlí jejich centrály, a záměrně si na ně nastavují nižší marži. „Nižší cena může být kromě nižší marže dána i skrytými exportními subvencemi,“ spekuluje šéf agrární komory Miroslav Toman.

Argument o nižších maržích pro „své“ výrobky v mnohém pokulhává. Mohl by platit pro řetězce Billa, Penny Market, Lidl či Kaufland. Ty pocházejí z Německa, které je nejvýznamnějším dovozcem potravin do Česka a pro české potravinářství nevítanou konkurencí.

„To ovšem nevysvětluje preferenci polských potravin,“ upozorňuje ovšem Oldřich Obermaier, člen správní rady mlékáren Savencia Fromage & Dairy a výrazná tvář tuzemského mlékárenského průmyslu. „Já považuji za paranoidní úvahu, že někde je nějaký utajený úřad, kterého všichni poslouchají, a ten nařizuje, co a odkud mají obchodníci nakupovat,“ dodává Obermaier.

Žádný významný polský obchodník totiž na českém trhu nepůsobí. Přesto dovoz potravin z Polska do Česka v uplynulých letech významně narostl. Za deset měsíců letošního roku se do Česka dovezlo polského jídla za 23 miliard korun, což jen mírně zaostává za Německem jako dlouholetým importérem číslo jedna. A vypadá to, že je jen otázkou času, než Poláci Němce předstihnou úplně.

Podle Tomana jsou však právě v případě Polska příčinou nízkých cen vyšší národní dotace, ale také nižší mzdy nebo třeba méně přísný státní dozor. „Mají nižší ceny zemědělské produkce prostřednictvím podstatně vyšších dotací do zemědělství. Je to o nižší ceně energií, na rozdíl od nás Polsko žádné odsíření elektráren neudělalo a jistě ani neudělá, o gigantickém solárním podvodu ani nemluvě, proto má levnější energie,“ zmiňuje další příčiny Toman.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.