"Tato úvěrová dohoda musí být podepsána, jinak se ocitneme mimo trhy a mimo euro a situace se výrazně zhorší," řekl mluvčí televizi Skai.
Podle agentury Reuters je to nezvykle silné prohlášení od země, která svými vysokými dluhy rozpoutává dluhovou krizi.
Řecký kabinet se podle ní patrně tímto tvrdým prohlášením snaží získat podporu obyvatel pro tvrdá úsporná opatření a dotlačit věřitele k tomu, aby napevno podepsali říjnovou dohodu (více zde) do letošního března. Ve třetím měsíci totiž musí vláda splatit velkou část dřívějšího dluhu a chybějí jí na to peníze.
Řekové se v průzkumech ostře vyhrazují proti přijímaným škrtům. Připadají jim příliš tvrdé a nespravedlivé, zároveň se cítí poníženi tím, že cizí instituce omezují jejich suverenitu. Navrátit se k původní národní měně, drachmě, však také nechtějí. Uvědomují si, že by pro ně nebyla vysvobozením, ale spíš peklem, protože by jí nikdo z investorů nevěřil.
Řecko požádalo o pomoc jako první z eurozóny
Řecko se v květnu roku 2010 stalo první zemí, která jako člen eurozóny požádala o mezinárodní finanční pomoc. S Evropskou unií a Mezinárodním měnovým fondem se Atény dohodly na podmínkách čerpání tříletého úvěru v objemu 110 miliard eur.
Ukázalo se však, že tento úvěr Řecku nestačí, a země si proto loni v říjnu dohodla druhý záchranný program v objemu 130 miliard eur, a to i přesto, že má permanentní potíže s dodržováním podmínek prvního úvěru.
Detaily druhé dohody, jejíž součástí je i pomoc soukromých investorů, se ale ještě projednávají. Dokončení této dohody je považováno za hlavní úkol nové řecké vlády, v jejímž čele stojí bývalý viceprezident Evropské centrální banky Lukas Papadimos. Ten ve svém novoročním projevu uvedl, že Řecko musí pokračovat v reformách, aby se udrželo v eurozóně.
Řecko již zavedlo řadu úsporných opatření, aby dostalo pod kontrolu schodek svého rozpočtu. Mluvčí vlády uvedl, že možná budou zapotřebí další opatření, například zavedení nových daní.
