Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přišel o továrnu. Teď píše zákon, který má ohlídat správce i soudce

  2:00aktualizováno  2:00
Podnikatel roku Pavel Juříček si ke svému působení v automobilovém byznysu přidal i „vedlejšák“. Z majitele Brano Group se po zkušenostech s „konkurzní mafií“ stal legislativec, který chce prosadit velké změny v insolvenčním zákonu. Pověřil ho tím ministr financí Andrej Babiš.

Podnikatel roku 2006 - Pavel Juříček, Brano Group | foto: Josef VostárekMAFRA

Sám je totiž podle svých slov tím, koho současná legislativa ve spojení s „konkurzní mafií“ připravila o továrnu Mora–Top. Ostřílený byznysmen, podnikatel roku 2006 a viceprezident Svazu průmyslu, do ní investoval miliony korun - a draze se spálil (více o případu čtěte zde).

„Návrh mám připravený, v polovině listopadu ho začnu představovat poslancům,“ říká Juříček.

Zveřejnění jeho případu vyvolalo nečekané reakce, které mohou nakonec změnit způsob, jakým se u nás insolvence řídí. Juříčkovi se ozvalo přes 70 podobně poškozených podnikatelů.

Juříčka pověřil jednáním o změnách vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO). „Požádal jsem ho, aby vytvořil skupiny všech poškozených a informace o lidech, kteří tyto podvody organizují, a vyvolal jednání na úrovni státních orgánů, které mají tento problém řešit,“ řekl Babiš.

Juříček chce z úpadku firem udělat více ekonomický než právní problém. Stává se totiž, že soud vyhlásí konkurz i ve společnosti, která se potýká s potížemi, ale má šanci na záchranu například reorganizací. „Měla by být upřednostněna reorganizace, pokud možná je,“ dodal.

Například žďárská společnost Atx během krize nesplácela pohledávky a zažádala o reorganizaci, soud však firmu poslal do konkurzu – tedy ji „odeslal“ insolvenčnímu správci a ten ji rozprodal. „Den před konkurzem jsme měli šest milionů zisku a obrat 70 milionů a další zakázky rozjednané,“ vypočítává jednatel firmy Bohuslav Vránek. „Nemovitosti v hodnotě přes sto milionů prodal správce za třetinu. Firma mohla žít dál,“ popsal Vránek.

Vzniknout by měly tři skupiny správců

Juříčkův návrh počítá s tím, že by vznikly tři skupiny správců podle jejich znalostí a praxe. Navrhuje, aby správci nesli hmotnou odpovědnost za své rozhodování a dává to do souvislosti s tím, že dostávají z konkurzních prodejů stále vyšší sumy. Kromě toho upozorňuje i na fakt, že rostou i náklady na řízení celého konkurzu.

Juříčkovy návrhy jdou ještě dál, soudci by podle něj měli svůj post zastávat deset let a pak by mohli být znovu jmenovaní. Limit pro vyřízení jednoho případu na jednom soudním stupni by měl být jeden rok. Dodal, že součástí jeho koncepce bude také přezkušování soudců.

„Nemají často vůbec ekonomické vzdělání, a tedy ponětí, o čem rozhodují,“ dodal. „Musí být nastavena hmotná zodpovědnost správců a soudců,“ říká advokátka Hana Marvanová, která má s přípravou nového zákona radit. Soudcovská unie se do uzávěrky nevyjádřila.

Příkladů pochybných konkurzů jsou v Česku desítky až stovky, podle Juříčka i právníků pohybujících se kolem konkurzů jde často o podobné finty – například přihlášení falešné pohledávky a její následné uznání. Ministerstvo spravedlnosti začalo s kontrolou 150 insolvenčních správců, první výsledky ukazují řadu pochybení, podezřelé případy dostalo navíc vrchní státní zastupitelství.

Předseda rady expertů Asociace insolvenčních správců Michal Žižlavský považuje tlak podnikatelů na fungování justice za legitimní. „Nevidím jako prioritu rychlé změny zákona, ale spíše odstraňování excesů na straně soudů, insolvenčních správců a účastníků řízení,“ dodal Žižlavský. Podle něj už současné znění zákona upřednostňuje zachování provozu před likvidací.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.